Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4249/2018

21 Cdo 4249/2018-175

USNESENÍ

M. M.

AERO Vodochody AEROSPACE a. s.

se sídlem v Odolene Vodě, U Letiště č. 374, IČO 24194204, zastoupené JUDr. Věrou Bognárovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Kořenského č. 1055/1, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu Praha–východ pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. února 2018 č. j. -149, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Věry Bognárové, advokátky se sídlem v Praze 5, Kořenského č. 1055/1.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2018 č. j. -149 není přípustné podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce výkladu pojmu soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci ve smyslu ustanovení části věty za středníkem srov. – ve vztahu k obdobné právní úpravě v předchozím – například rozsudek býv. Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 1992 sp. zn. , uveřejněný pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1994, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001 sp. zn. , uveřejněný pod č. 56 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002, a v nich vyslovený právní názor, že o soustavné méně závažné porušování pracovní kázně (povinnosti) se jedná tehdy, dopustil-li se zaměstnanec nejméně tří porušení pracovní kázně, která nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost; k otázce přiměřené časové souvislosti srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001 sp. zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2003 sp. zn. , podle nichž o soustavné porušování pracovní kázně z hlediska přiměřené časové souvislosti jde tehdy, navazuje-li jedno porušení pracovní kázně na druhé (další) tak (v takovém časovém intervalu), že lze hovořit o sledu jednotlivých na sebe navazujících porušení pracovní kázně; zaměstnavatel – má-li být výpověď z pracovního poměru podle ustanovení části věty za středníkem platným právním úkonem – musí jednak alespoň jednou písemně upozornit zaměstnance na možnost výpovědi nejpozději při méně závažném porušení pracovní povinnosti, které předcházelo dalšímu méně závažnému porušení, po kterém následovala výpověď z pracovního poměru, jednak výpověď z pracovního poměru podat nejpozději do uplynutí šesti měsíců od písemného upozornění zaměstnance na možnost takového rozvázání pracovního poměru; k povinnosti zaměstnavatele písemně upozornit zaměstnance (nebo jeho zástupce) na možnost výpovědi pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006 sp. zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013 sp. zn. ] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

Judikatura soudů též dovodila, že – vzhledem k tomu, že neupravuje nižší stupeň intenzity porušení pracovní povinnosti než je méně závažné porušení – každé porušení pracovní povinnosti, které nedosahuje intenzity porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo závažného porušení pracovní povinnosti, je vždy méně závažným porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Důvodem k výpovědi podle ustanovení části věty za středníkem proto může být každé porušení pracovní povinnosti, tedy i drobná, minimální či málo závažná porušení pracovní povinnosti, byť by se udála v krátkém časovém úseku (srov. již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001 sp. zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2017 sp. zn. ). Odvolací soud (i soud prvního stupně) přitom správně vycházel z toho, jak zaměstnavatel ve výpovědi z pracovního poměru sám kvalifikoval jednotlivé skutky, jež považoval za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, neboť podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu rozhodne-li se zaměstnavatel pro rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem pro porušení pracovní povinnosti z jím označeného zákonného důvodu, nemůže soud posoudit totéž porušení povinnosti z důvodu přísnějšího (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2015 sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že soudy v projednávané věci dospěly k závěru, že výpověď z pracovního poměru byla žalobci doručena na pracovišti dne 13. 11. 2014, kdy žalovanou doručovanou písemnost odmítl žalobce převzít, nezávisí rozhodnutí odvolacího soudu na vyřešení právní otázky, zda k účinnému doručení výpovědi z pracovního poměru žalobci došlo dne 12. 1. 2015, kdy písemnost byla doručena advokátce žalobce; uvedená právní otázka, kterou se soudy zabývaly jen jako obiter dictum (tzv. na okraj), proto přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení nezakládá.

K založení přípustnosti dovolání podle ustanovení nejsou způsobilé ani námitky, jimiž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení , a z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení [nesouhlasí-li s hodnocením důkazů (výpovědí svědků) provedených k dřívějšímu odchodu žalobce z pracoviště dne 4. 11. 2014 a k doručení výpovědi z pracovního poměru žalovanou žalobci na pracovišti dne 13. 11. 2014 a se skutkovým zjištěním soudů, že výpověď z pracovního poměru byla žalobci doručována na pracovišti dne 13. 11. 2014 a že se žalobce dopustil tří porušení „pracovní kázně“, a předestírá-li vlastní skutkové závěry (že „se nedopustil porušení pracovní kázně, v důsledku kterého mu byla dne 6. 11. 2014 udělena první výtka, dále že se nemohlo jednat o dva skutky a tudíž o dva případy porušení pracovní kázně“ a že „žalobci tak byla důvodně udělena pouze jedna oprávněná (třetí) výtka pro porušení pracovní kázně, a to dne 13. 11. 2014 kvůli zaslání emailu obchodnímu partnerovi žalované“), na nichž pak buduje své vlastní, od odvolacího soudu odlišné, právní posouzení věci (že „takový stav však vylučuje udělení výpovědi pro soustavné méně závažné porušování pracovní kázně“)].

V části, ve které směřuje proti výrokům rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, není dovolání přípustné podle ustanovení , podle kterého dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 5. 2019JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu