Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 4205/2018

24 Cdo 4205/2018-224

USNESENÍ

a) J. R.

, narozeného XY, a

b) M. R.

, narozené XY, obou společně bytem XY, zastoupených JUDr. Dagmar Strejčkovou, advokátkou se sídlem v Borkovanech 98, proti žalovaným

1) L. R.

, narozenému XY, a

2)

L. R.

, narozené XY, oběma společně bytem XY, oběma zastoupeným JUDr. Pavlem Hálou, advokátem se sídlem v Brně, Martina Kříže 8, o splnění povinnosti vlastníka budovy, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. listopadu 2017, č. j. -158, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Brně (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 19. května 2016, č. j. -112, uložil žalovaným povinnost

„společně a nerozdílně do třiceti dnů od právní moci rozsudku podat návrh na vklad prohlášení vlastníka budovy č. p.

XY

postavené na pozemku parc. č.

XY

a pozemku parc. č.

XY

, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště

XY

v k. ú.

XY

, do katastru nemovitostí a vložit bezvadné prohlášení vlastníka budovy o prostorově vymezené části budovy č. p.

XY

, postavené na pozemku parc. č.

XY

“

(výrok I.), a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

K odvolání žalovaných Krajský soud v Brně (dále již „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 29. listopadu 2017, č. j. -158, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že předmětnou žalobu zamítl, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali prostřednictvím své advokátky včasné dovolání žalobci (dále též „dovolatelé“).

Dovolatelé ve svém dovolání stran dovolacího důvodu pouze odkázali na s tím, že: „rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, ve smyslu ust. a 2 , neboť rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.“

Ohledně vymezení předpokladů přípustnosti dovolání žalobci pouze uvedli, že: „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva (aniž by takovou právní otázku v dovolání zformulovali) a má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“ (aniž by v dovolání uvedli, jaká právní otázka byla, kterým rozhodnutím dovolacího soudu a jak vyřešena, a proč by měla být podle mínění dovolatelů nyní dovolacím soudem posouzena jinak).

K tomuto dovolání nebylo podáno žádné písemné vyjádření.

Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) jako soud dovolací ( ) konstatuje, že dovolání žalobců neobsahuje zákonem stanovené náležitosti (řádné vymezení dovolacího důvodu a předpokladů přípustnosti dovolání).

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odst. 1). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá, tj. dovolací návrh (odst. 2). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (odst. 3). V dovolání nelze poukazovat na podání, která dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení (odst. 4). V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy (odst. 6).

V dovolání musí dovolatel vymezit předpoklady přípustnosti dovolání ve smyslu , tj. uvést v něm okolnosti, z nichž by bylo možné usuzovat, že by v souzené věci šlo (mělo jít) o případ (některý ze čtyř v úvahu přicházejících), v němž napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva: 1) při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (v takovém případě je zapotřebí alespoň stručně uvést, od kterého rozhodnutí, respektive od kterých rozhodnutí se konkrétně měl odvolací soud odchýlit) nebo 2) která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (zde je třeba vymezit, která právní otázka, na níž závisí rozhodnutí odvolacího soudu, v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena) nebo 3) která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně (zde je třeba vymezit rozhodnutí dovolacího soudu, která takový rozpor v judikatuře dovolacího soudu mají podle názoru dovolatele zakládat a je tak třeba tyto rozpory odstranit) anebo 4) má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (zde je zapotřebí vymezit příslušnou právní otázku, její dosavadní řešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu a alespoň stručně uvést, pro jaké důvody by měla taková právní otázka být dovolacím soudem posouzena jinak).

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. ; všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://nsoud.cz, zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách https://nalus.usoud.cz), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde (srov. shodně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Podané dovolání je totiž pojato jako prostá právní polemika dovolatelů s právním posouzením věci odvolacím soudem, což pochopitelně nelze spojovat s řádným vymezením předpokladů přípustnosti dovolání.

Připomíná se, že zatímco úkolem dovolacího soudu není z moci úřední přezkoumávat správnost rozhodnutí odvolacího soudu při sebemenší pochybnosti dovolatele o právním posouzení věci, povinností dovolatele je, aby způsobem předvídaným v ve vazbě na vymezil předpoklady přípustnosti dovolání z hlediska řešené právní otázky z oblasti hmotného či procesního práva.

Přitom plénum Ústavního soudu ve svém stanovisku ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. , mj. vyložilo, že neobsahuje-li dovolání vymezení předpokladů přípustnosti ( ), není odmítnutí takového dovolání pro vady porušením d.

Vzhledem k výše uvedenému (absence vymezení dovolacího důvodu a předpokladů přípustnosti dovolání) Nejvyšší soud proto uzavírá, že podané dovolání žalobců trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat a jež dovolateli nebyly (jejich advokátkou) odstraněny v zákonné lhůtě ( , a ); dovolání bylo proto podle odmítnuto.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 5. 2019

JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu