Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 417/2019

-204

USNESENÍ

Okresního stavebního bytového družstva Teplice

H. M.

, narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Tomášem Dvořáčkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 32/22, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. ledna 2018, č. j. -144, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč k rukám Mgr. Olgy Růžičkové, advokátky se sídlem v Teplicích, Dubská 390/4, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem (odvolací soud) ze dne 9. 1. 2018, č. j. -144, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Teplicích (soud prvního stupně) ze dne 22. 5. 2017, č. j. -75, jímž jí uložil povinnost vyklidit tam specifikovaný byt do 15 dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání není podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), přípustné.

Otázku, zda výkon práva žalobce není v rozporu s dobrými mravy, posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle níž zamítnutí žaloby na vyklizení bytu nebo nemovitosti sloužící k bydlení pro odepření ochrany výkonu vlastnického práva, který je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, má být až poslední možností - ultima ratio, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona, od níž není důvod se odchýlit - viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2000, sp. zn. (uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, 2001, č. 4, str. 111), stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Problematika dobrých mravů byla dříve upravena v , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále též jen „obč. zák.“ (k výkladu tohoto ustanovení se také vztahuje výše citovaná judikatura), s účinností od 1. 1. 2014 je obsažena v , (dále též jen „o. z.“) a v o. z. vylučující právní ochranu při zjevném zneužití práva; judikaturu přijatou k výkladu rozporu s dobrými mravy podle obč. zák., lze přiměřeně aplikovat i na výklad podle o. z. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. , rozsudek téhož soudu ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. ).

Při úvaze, zda výkon práva žalobce není v rozporu s dobrými mravy, přihlédl odvolací soud ke všem zjištěným skutečnostem, a to jak na straně dovolatelky, tak i na straně žalobce, vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci a jeho úvaha není zjevně nepřiměřená.

Námitkami, jimiž dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že ji (stejně jako soud prvního stupně) nepoučil podle (a nedal jí tak možnost prokázat svá tvrzení ohledně rozporu jednání žalobce s dobrými mravy) a neprovedl jí navržené důkazy, uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v K vadám řízení může totiž dovolací soud přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (- 238a ). Je ostatně jen na úvaze soudu, které z navrhovaných důkazů provede. Ze zásad řádného procesu automaticky nevyplývá povinnost provést všechny důkazy, které účastník řízení navrhl. Soud však musí ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2017, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 10, ročník 2017, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2000, sp. zn. ), což v dané věci také učinil. Doručení předmětné zásilky žalované (o vyloučení z družstva) měl za prokázané jinými důkazy, proto další dokazování ohledně této skutečnosti považoval za nadbytečné.

Dovolatelka zpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem i prostřednictvím skutkových námitek, nesouhlasí s hodnocením provedeného dokazování, tj. prostřednictvím dovolacího důvodu, který k dispozici nemá (viz ). Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení nelze úspěšně napadnout (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ). Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění nevykazují jakýkoliv významný nesoulad, soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci.

K námitkám dovolatelky, že důkaz sdělením České pošty byl proveden nezákonně, neboť Česká pošta nebyla zproštěna mlčenlivosti, lze jen pro úplnost dodat, že soud provedl tento důkaz na návrh žalobce, který byl odesílatelem zásilky (srovnej , 4 , o poštovních službách).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení:Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 4. 6. 2019

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu