Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1141/2019

-136

USNESENÍ

A. P.

, narozené dne XY, bytem v XY, proti žalované

České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8

se sídlem v Praze -Vršovicích, 28. pluku č. 1533/29b, za niž jedná

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

v Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 390/42, o 114.389,- Kč s úrokem z prodlení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. září 2018, č. j. -93, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2018, č. j. -93, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k závěru odvolacího soudu, že žalobkyni nevzniklo právo na doplatek platu a víceúčelové paušální náhrady výdajů za jí uvedené období (rok 2014) do výše, která odpovídá platové základně určené trojnásobkem průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. (který obstál i v ústavní rovině, neboť proti němu podanou ústavní stížnost Ústavní soud usnesením ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. , odmítl), nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. ; všechna uvedená rozhodnutí vycházejí z právního názoru uvedeného v nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. , ve kterém Ústavní soud podal komplexní ústavněprávní výklad právních účinků derogačního nálezu ze dne 10. 7. 2014, sp. zn. (pro období 2013 a 2014), vztahující se též na platové nároky soudců založené v letech 2011 až 2012, a který je pro obecné soudy, tedy i pro Nejvyšší soud, v souladu s y závazný; k otázce aplikace Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 10. 2018, sp. zn. , a v něm uvedený závěr (není rozhodné, že šlo o nároky za rok 2011), že „z Úmluvy ani Dodatkového protokolu k ní nevyplývá žádné právo na pokračování výplaty platu v určité výši (bod 20.)“ a že „stěžovateli nesvědčilo legitimní očekávání nabytí majetku“] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

K založení přípustnosti dovolání podle ustanovení nejsou způsobilé ani námitky, kterými dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný – uveden v ustanovení , a z nichž nevyplývá žádná rozhodná právní otázka ve smyslu ustanovení (polemizuje-li se závěry Ústavního soudu uvedenými v nálezu ze dne 10. 7. 2014, sp. zn. , a v nálezu ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. , které považuje za „prakticky nepřezkoumatelné“, případně s dalšími rozhodnutími Ústavního soudu či Nejvyššího soudu).

Tvrdí-li žalobkyně v dovolání – v rozporu s obsahem žaloby podané v této věci ze dne 8. 2. 2017 ve znění podání ze dne 9. 3. 2017 obsahujícího změnu žaloby (její rozšíření) na částku celkem 114.389,- Kč s úrokem z prodlení z titulu doplatku platových nároků za rok 2014, o nichž bylo soudy rozhodnuto – že „její žaloba se týká platových nároků za období let 2012 a 2013 z důvodu nesprávně použitého násobku platové základny při výpočtu platu“, „že za měsíce leden 2012 až prosinec 2013 zaměstnavatel nevyplatil dovolatelce plat ve výši 338.753,- Kč hrubého“ a požaduje-li, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že „žalované uloží povinnost zaplatit dovolatelce částku ve výši 338.753,- Kč s příslušenstvím“, přehlíží, že nové skutečnosti nebo důkazy nejsou v dovolacím řízení podle ustanovení přípustné.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 5. 2019

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu