Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 62/2019

3 Tdo 62/2019-50

USNESENÍ

R. H.,

I. Podle § 265k odst. 1 trestního řádu

se

k dovolání obviněného částečně

zrušuje

usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2017, sp. zn. , a to v části, v níž bylo zamítnuto odvolání obviněného do výroku o trestu podle § 256 trestního řádu a dále

se zrušuje

rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. , a to v celém výroku o trestu.

II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá trestního řádu

se zrušují

i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Podle § 265

l

odst. 1 trestního řádu

se

Okresnímu soudu v Příbrami

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. ,

byl obviněný R. H. uznán vinným ze spáchání pod bodem 1) přečinu svádění těhotné ženy k umělému přerušení těhotenství podle , pod bodem 2) jednak přečinu nebezpečného vyhrožování podle , jednak přečinu nebezpečného pronásledování podle , b), c) a jednak zločinu ublížení na zdraví podle , pod bodem 3) přečinu vydírání podle , pod bodem 4) jednak přečinu výtržnictví podle , jednak přečinu vydírání podle , pod bodem 5) přečinu vydírání podle a pod bodem 6) přečinu nedovoleného ozbrojování podle až e) . Za to byl podle za použití odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců, pro jehož výkon byl podle zařazen do věznice s dozorem. Podle byl obviněnému uložen trest propadnutí věcí, a to vícero druhů dlouhých i krátkých střelných zbraní či jejich částí, střeliva a dalšího příslušenství, podrobně specifikovaných z rozsudku. Současně bylo podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 trestního řádu rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu nemajetkové újmy.

O odvoláních obviněného a státního zástupce proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Praze usnesením ze dne 13. 7. 2017, sp. zn. , jímž je podle § 256 trestního řádu jako nedůvodná zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 13. 7. 2017 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].

Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním, v němž uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu. V dovolání obviněný namítl příliš extenzivní aplikaci . Soud mu totiž uložil trest propadnutí minimálně padesáti movitých věcí, z toho pěti střelných zbraní, rozbušky, nábojů, optiky, zásobníků a dalšího příslušenství, kdy kromě movitých věcí uvedených v rozsudku pod bodem 6. písm. a) až e) veškeré držel legálně. Některé z těchto věcí nejsou způsobilé střelby, a tedy realizace výhrůžky vůči poškozené je absolutně nemožná. Souhrnná cena věcí je přibližně 600.000 Kč. Podle provedeného dokazování pak nikdo z poškozených ani jiných osob u něj fakticky neviděl v ruce nebo při sobě jakoukoliv střelnou zbraň, pouze se domnívali, že je vlastní. Soudy vůbec nezkoumaly, zda je splněna nutná podmínka pro propadnutí věci uvedená v , tedy zda uvedené zbraně a další věci náleží pachateli. Obviněný považuje trest za nepřiměřený a nepřiléhavý k .

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2017, č. j. -2154, ve výroku, kterým se odvolání obžalovaného zamítá podle § 256 trestního řádu a dále zrušil rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. 5. 2017, č. j. , ve výrocích o propadnutí věcí ve smyslu , a také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 trestního řádu pak navrhl přikázat věc Okresnímu soudu v Příbrami k novému projednání a rozhodnutí. Rovněž navrhl odklad výkonu trestu propadnutí movitých věcí ve smyslu .

Opis dovolání obviněného byl předsedkyní senátu soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) k dovolání uvedl, že soudy uložily správně trest propadnutí věci podle pouze u věcí, jejichž držením se obviněný dopustil přečinu nedovoleného ozbrojování podle . Tyto věci ovšem představovaly pouze menší část věcí prohlášených za propadlé. Ve vztahu k ostatním věcem ze skutkových zjištění nevyplývá a nebylo zjištěno, že by dovolatel při spáchání kteréhokoli z trestných činů měl střelnou zbraň fyzicky u sebe nebo že by při nich střelnou zbraň nebo součást střelné zbraně fyzicky použil. Některé věci ani nebyly fyzicky způsobilé ke spáchání trestného činu za použití střelné zbraně (vystřelené nábojnice, trubka, znehodnocená hlaveň). Skutečnost, že vnímání pohrůžek poškozenými mohlo být ovlivněno jejich vědomostí o tom, že obviněný střelné zbraně skutečně vlastní, za použití střelné zbraně ke spáchání trestného činu podle státního zástupce považovat nelze a v tomto směru by již šlo o příliš extenzivní výklad. Státní zástupce dále souhlasí s obviněným i v tom, že se soudy vůbec nezabývaly otázkou, zda propadlé věci jsou věcmi náležejícími obviněnému.

Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 trestního řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2017, sp. zn. , a aby podle § 265l odst. 1 trestního řádu Krajskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.

Obviněný R. H. je podle § 265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 trestního řádu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) trestního řádu, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu, na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 trestního řádu).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu je dán v případech, kdy obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Druhem trestu, který zákon nepřipouští, se zde rozumí zejména případy, v nichž byl obviněnému uložen některý z druhů trestů uvedených v (resp. v zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, příp. trestních opatření uvedených v zákona o soudnictví ve věcech mládeže) bez splnění těch podmínek, které zákon předpokládá, tj. pokud v konkrétním případě určitému pachateli za určitý trestný čin nebylo možno uložit některý druh trestu s ohledem na jeho zvláštní zákonné podmínky. Druhá alternativa je dána v případě, že obviněnému byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v , a a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 trestního řádu.

Uplatněnému dovolacímu důvodu odpovídají námitky obviněného, podle kterých soudy určily příliš extenzivním výkladem , které konkrétní věci sloužily ke spáchání trestného činu, a nezkoumaly ani splnění podmínky , tedy zda věci skutečně náleží pachateli.

Protože Nejvyšší soud neshledal žádný z důvodů pro odmítnutí dovolání, přezkoumal podle § 265i odst. 3 trestního řádu zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, a to v rozsahu a z důvodů, jež byly v dovolání uvedeny, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející. Přitom dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

V projednávané věci byl trest propadnutí věci podle obviněnému uložen v návaznosti na spáchání přečinu nedovoleného ozbrojování podle [skutek pod bodem 6)] a dvojnásobného přečinu vydírání podle [skutky pod body 3) a 4)]. Uložení trestu propadnutí věci ve vztahu k věcem popsaným pod bodem 6) obviněný dovoláním nenapadal, dovolací soud se proto touto otázkou dále nezabýval. Přečinu vydírání podle se dovolatel dopustil v podstatě tak, že dne 24. 8. 2016 sdělil prostřednictvím mobilního telefonu své bývalé partnerce A. M., že jestli se přiblíží k jejich nezletilému synovi nějaký jejich přítel, vystřelí poškozené mozek z hlavy a zabije ji jako psa [bod 3)] a dále tak, že dne 3. 9. 2016 fyzicky napadl T. S. úderem do břicha a sdělil mu, že jestli se přiblíží k jeho nezletilému synovi, tak mu ustřelí hlavu [bod 4)].

Podle nalézacího soudu byly všechny zbraně, nejen ty nelegálně držené a uvedené pod bodem 6), určeny a užity obviněným k páchání trestné činnosti, když poškozeným několikrát vyhrožoval ublížením na zdraví či fyzickou likvidací za pomoci střelných zbraní, o kterých poškození věděli, že je má k dispozici. Odvolací soud pak oprávněnost uložení trestu propadnutí všech střelných zbraní, munice a doplňků odůvodnil tím, že není v silách ani možnostech nalézacího soudu zjišťovat, kterou konkrétní zbraní ve kterém konkrétním případě obviněný poškozeným vyhrožoval a kterou zbraň měl na mysli, když mluvil o jejich zastřelení. Střelné zbraně držené obviněným jsou způsobilé k tomu, aby jimi byla výhrůžka dovršena. V tomto smyslu se podle odvolacího soudu jedná o věci užité nebo určené ke spáchání trestného činu, neboť poškození věděli o existenci zbraní v držení obviněného, že je dovede ovládat a mohli z jeho vyjádření nabýt přesvědčení, že je nebude váhat vůči nim použít.

Podle (ve znění do 17. 3. 2017, tj. ve znění ) soud může uložit trest propadnutí věci, které bylo užito ke spáchání trestného činu nebo která byla ke spáchání trestného činu určena. Trest propadnutí věci může soud uložit, jen jde-li o věc náležející pachateli ( v tehdejším znění).

Jaký vztah musí mít určitá věc ke spáchanému trestnému činu, aby mohl být uložen trest spočívající v jejím propadnutí je v stanoveno taxativně a tyto podmínky nelze ani za použití analogie rozšiřovat. Věc byla užita ke spáchání trestného činu, jestliže za použití této věci nebo jejím prostřednictvím pachatel naplnil skutkovou podstatu trestného činu. Pod pojmem „užití věci ke spáchání trestného činu“ je třeba rozumět jen použití fyzické (srov. rozhodnutí publikované pod č. 27/1961 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), přičemž taková věc musí být pro naplnění skutkové podstaty trestného činu významná, tedy musí mít reálný vliv na jeho úspěšné spáchání. Pokud jde o „věci určené ke spáchání trestného činu“, jde o věci opatřené a přechovávané s konkrétním záměrem realizace trestného jednání a způsobení následku.

V projednávané věci je zřejmé, že s ohledem na skutková zjištění zachycená ve výrocích a odůvodněních napadených rozhodnutí nebyly splněny podmínky pro uložení trestu propadnutí věci podle . Ze skutkových zjištění nevyplývá a nebylo zjištěno, že by obviněný při spáchání kteréhokoli z trestných činů měl střelnou zbraň fyzicky u sebe, že by ji přímo použil proti poškozeným k vykonání násilí nebo ji použil ke zdůraznění svých pohrůžek. U skutku pod bodem 3) byly navíc výhrůžky proneseny při telefonické komunikaci, což fyzické použití střelné zbraně vylučuje. Samotnou skutečnost, že vnímání pohrůžek poškozenými mohlo být ovlivněno jejich vědomostí o tom, že obviněný nějaké střelné zbraně skutečně vlastní, za použití střelné zbraně ke spáchání trestného činu považovat nelze. Nebyly zjištěny ani jiné skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že si obviněný zbraně či munici opatřil se záměrem popsané činy spáchat či je z tohoto důvodu u sebe přechovával. Nelze rovněž přehlédnout, že některé propadnutím postižené věci ani nebyly fyzicky způsobilé ke spáchání trestného činu za použití střelné zbraně. Z napadených rozhodnutí tak nevyplývá žádný vztah mezi konkrétními zbraněmi a dalšími věcmi v dispozici obviněného a jeho jednáním pod body 3) a 4) výroku o vině. Nemůže obstát ani úvaha odvolacího soudu o těžkostech a omezených možnostech nalézacího soudu při opatřování skutkového podkladu pro jeho rozhodnutí. Podstata trestu propadnutí věci spočívá totiž právě v tom, že existuje konkrétní vztah mezi věcí náležející pachateli (srov. ) a jím spáchaným trestným činem. Zjištění takového vztahu nemůže být nahrazeno označením všech věcí náležejících pachateli jako věcí užitých nebo určených ke spáchání trestného činu jen na podkladě toho, že by teoreticky ke spáchání činu použity být mohly. Oba soudy rovněž zcela pominuly zabývat se otázkou, zda je splněna i další podmínka pro uložení trestu propadnutí věci, uvedená v . Napadená rozhodnutí z těchto důvodů nemohla v příslušných částech obstát.

Nejvyšší soud proto zrušil podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2017, sp. zn. , v části, v níž bylo zamítnuto odvolání obviněného do výroku o trestu podle § 256 trestního řádu, a rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 25. 5. 2017, sp. zn. , v celém výrok o trestu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 trestního řádu pak přikázal Okresnímu soudu v Příbrami, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Toto své rozhodnutí učinil podle § 265r odst. 1 písm. b) trestního řádu v neveřejném zasedání, neboť zjištěné vady zároveň nebylo možno odstranit ve veřejném zasedání.

Věc se tak vrací do stadia, kdy Okresní soud v Příbrami bude muset věc znovu projednat a rozhodnout. V novém řízení o této věci bude povinen postupovat v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu (§ 265s odst. 1 trestního řádu). Jde o to, aby soud posoudil stávající důkazy a případně zvážil jejich doplnění z hlediska toho, zda a případně jaký měly střelné zbraně, munice a další věci zajištěné u obviněného konkrétní vztah ke spáchané trestné činnosti. Pokud by u některé z nich dospěl k závěru, že je splněna podmínka uvedená v , bude třeba posoudit rovněž splnění podmínky upravené v .

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n trestního řádu).

V Brně dne 30. 4. 2019

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu

Vyhotovil člen senátu:

Mgr. Daniel Broukal