Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 1777/2019

-276

USNESENÍ

P. H.

K. R.

, narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Martinem Supem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 9, Tikovská č. 2198/14, o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. října 2018, č. j. -238, a o návrhu dovolatele na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku, takto:

Návrh žalovaného na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. října 2018, č. j. -238,

se zamítá

.

Odůvodnění:

V řízení o pozůstalosti po F. R., zemřelém dne 24.1.2015 (dále jen „zůstavitel“), rozhodl Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 13.4.2015, č.j. -57, tak, že „se P. H., narozenému XY, XY a M. H., narozenému XY, XY, ukládá, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podali u tohoto soudu žalobu proti dědici ze zákona K. R., narozenému XY, XY“. Své rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že „jako dědicové v první třídě dědiců jsou povoláni syn zůstavitele K. R. a vnuci P. H. a M. H.“, že „zůstavitel zemřel se zanechánímy o vydědění, sepsané dne 31.8.2012 notářským zápisem JUDr. Jiřím Kotrlíkem, notářem v Praze, pod XY, XY, podle které vnuky vydědil“, že „vnuci zůstavitele neuznaliu o vydědění s tím, že byli vyděděni neprávem“, a že tak „rozhodnutí o dědickém právu závisí na sporné skutečnosti o tom, zda existovaly důvody pro vydědění vnuků P. H. a M. H.“ K podání žaloby byli odkázáni vnuci P. H. a M. H., jelikož „jejich dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší“.

Ve sporném řízení (zahájeném žalobou podanou žalobcem P. H.) Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 16.4.2018, č.j. -209, určil, že žalobce je dědicem po zůstaviteli (výrok I.). Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17.10.2018, č.j. -238, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Podáním, doručeným dovolacímu soudu dne 8.4.2019, pak žalovaný navrhl, aby soud odložil právní moc a vykonatelnost napadeného rozsudku odvolacího soudu „v rozsahu výroku I.“, neboť má za to, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí mu hrozí jako dovolateli závažná újma a současně je závažně ohrožen ve svých právech.

Před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“).

Podle ustálené judikatury soudů, z níž lze vycházet i za aktuální právní úpravy postupu soudu v řízení o pozůstalosti při sporu o dědické právo, provedené , , a , o zvláštních řízeních soudních, zruší-li dovolací (nebo i odvolací) soud rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na určení dědického práva po zůstaviteli, zruší současně i na uvedeném rozsudku závislé usnesení o dědictví po tomto zůstaviteli, jestliže pro důvody, které vedly ke zrušení rozsudku o žalobě na určení dědického práva, již usnesení o dědictví nemůže obstát. Jako závislý výrok zruší dovolací soud také usnesení, jímž soud projednávající

dědictví určil obvyklou cenu zůstavitelova majetku, výši dluhů a čistou hodnotu dědictví a potvrdil nabytí dědictví po zůstaviteli (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.6.2012, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 3, ročník 2013).

Z uvedeného vyplývá, že případné rozhodnutí o dědictví, vydané soudem v řízení o pozůstalosti a potvrzující nabytí dědictví též žalobci, závisí na rozsudku odvolacího soudu, jímž byl ve sporném řízení o určení dědického práva po zůstaviteli potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o tom, že žalobce je dědicem zůstavitele (ze zákona).

Rozhodnutí o dědictví, potvrzující nabytí dědictví žalobci dříve, než dovolacím soudem bude v projednávané věci rozhodnuto o podaném dovolání, by potom – pokud by dovolacím soudem bylo rozhodnuto o změně nebo zrušení rozsudku odvolacího soudu – nemohlo obstát, a tudíž již proto nelze přisvědčit tomu, že by za nastíněné situace mohlo dojít k závažnému ohrožení (dědických) práv dovolatele.

Tím spíše v posuzované věci, kdy rozhodnutí o dědictví dosud ani nebylo vydáno, neboť bez spisu, který je o průběhu řízení o pozůstalosti po zůstaviteli veden (spis Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. ) a který se až do rozhodnutí o dovolání nachází u Nejvyššího soudu České republiky, toto řízení ukončit nelze.

Vycházeje ze závěru, že

dovoláním napadeným rozhodnutím odvolacího soudu dovolatel nemůže být závažně ohrožen ve svých právech a nehrozí mu závažná újma,

Nejvyšší soud České republiky nevyhověl jeho návrhu na odložení právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku [§ 243 písm. b) o.s ř.] a návrh zamítl jako nedůvodný (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. 6. 2019

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu