Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 863/2019

-266

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. Š., bytem v XY, zastoupenému Mgr. Janem Burešem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 859/22, proti žalovanému L. R., bytem ve XY, zastoupenému JUDr. Pavlem Jelínkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Pardubicích, Dražkovice 181, o zaplacení 6.200.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 9. 2018, č. j. -220, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. 3. 2018, č. j. -190, zamítl žalobu o zaplacení částky 6.200.000 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení. Uzavřel, že žalobce poskytl žalovanému dne 20. 12. 2013 částku 3.700.000 Kč, dne 23. 12.2013 částku 2.000.000 Kč a dne 31. 12. 2013 částku 500.000 Kč, přičemž právním důvodem předání těchto částek byly smlouvy o půjčce. Žalobci se ovšem nepodařilo prokázat, že si účastníci dohodli splatnost půjček tím způsobem, že měla nastat do 3 měsíců od jejich poskytnutí. S odkazem na R 28/84, v situaci, kdy nebyla sjednána doba vrácení dluhu, považoval za rozhodující pro běh promlčecí doby den následující po dni, co dluh vznikl. Splatnost jednotlivých půjček přitom nastala dne 21. 12. 2013, 24. 12. 2013 a 1. 1. 2014. Podal-li žalobce žalobu až dne 2. 2. 2017, učinil tak po uplynutí promlčecích dob všech smluv o půjčkách. Vznesl-li žalovaný námitku promlčení, soud prvního stupně žalobu zamítl.

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24. 9. 2018, č. j. -220, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil; zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, které není přípustné.

Podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017; dále jen „“ (srovnej čl. II bod 2 ), dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle je dovolatel povinen v dovolání uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak.

Podle 241a odst. 1 lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení a 2 tím nejsou dotčena.

Spatřuje-li dovolatel naplnění předpokladů přípustnosti dovolání podle v řešení otázky počátku běhu promlčecí doby, neboť má zato, že rozhodnutí odvolacího soudu koliduje s jím citovanými rozhodnutími dovolacího soudu, pak k tomuto závěru dospívá na základě odlišného skutkového stavu a vlastního hodnocení důkazů, tzn. procesně neregulérním způsobem, neboť oproti odvolacímu soudu prosazuje (skutkový) závěr, že splatnost půjček byla dohodnuta.

Spojuje-li dovolatel přípustnost dovolání s řešením otázky alternativního posouzení jeho nároku na zaplacení částky 6.200.000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení, při řešení kteréžto otázky se měl odvolací soud odchýlit od „ustálené rozhodovací praxe“, tento svůj závěr zakládá opět na vlastní verzi skutku (oproti odvolacímu soudu, který dovodil existenci tří platných smluv o půjčce).

Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl ( ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 29. 5. 2019

JUDr. Václav Duda předseda senátu