Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3905/2018

-158

USNESENÍ

Z. M.

město Svitavy

, se sídlem úřadu T. G. Masaryka 5/35, Svitavy, zastoupené JUDr. Janou Čepelkovou, advokátkou se sídlem Pavlovova 1161/15, Svitavy, o 80 112 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. -99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 5. 2018, č. j. -134, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 30. 5. 2018, č. j. -134, potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 12. 12. 2017, č. j. -99, jímž soud zamítl žalobu o zaplacení 80 112 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, že žalobce utrpěl úraz poté, co dne 27. 12. 2014 uklouzl na hranici chodníku a proluky mezi domy na pozemku parc. č. XY, k. ú. XY, jehož vlastníkem je Bytové družstvo XY. Tento chodník, na jehož hranici žalobce uklouzl, je účelovou veřejně přístupnou komunikací, jejíž zimní údržba byla před úrazem žalobce provedena protažením napadlého sněhu, komunikace nebyla posypána, neboť nebyla zjištěna kluzká či ledová místa. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že žalovaný není ve sporu pasivně legitimován. Za škodu vzniklou žalobci by totiž odpovídal vlastník pozemku, či chodníku. Pozemek a chodník, na němž žalobce označil místo pádu a úrazu, není ve vlastnictví žalovaného, ale ve vlastnictví Bytového družstva XY. Na závěru o nedostatku pasivní legitimace nemůže nic změnit ani okolnost, že inkriminovaný chodník byl společností, provádějící pro město zimní údržbu místních a účelových komunikací, zahrnut do plánu zimní údržby a fakticky udržován. Odvolací soud dále uzavřel, že odpovědnost vlastníka účelové komunikace za škodu vzniklou na zdraví chodce se řídí obecným právním předpisem, kterým je . , o pozemních komunikacích, je speciálním předpisem a tím, že v něm není upravena objektivní odpovědnost vlastníka veřejné účelové komunikace za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti, není vyloučena odpovědnost vlastníka za porušení právní povinnosti. Vlastník chodníku však právní povinnost neporušil, neboť komunikace byla řádně a v dostatečné míře ošetřena.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, jehož přípustnost podle odůvodňuje nesprávným právním posouzením několika otázek, které v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, případně řešeny byly, ale podle dovolatele mají být posouzeny jinak. Jde o výklad pojmu závady ve schůdnosti ve smyslu , k němuž žalovaný poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. , dále o otázku, zda provedení zimní údržby komunikace je samo o sobě důvodem vyloučení odpovědnosti, aniž chodník umožňoval bezpečný pohyb chodců, zda pro posouzení předpokladů odpovědnosti podle je významné vlastnictví pozemku pod komunikací, když je vlastníkem či správcem komunikace prováděna její údržba. Žalobce má za to, že provádí-li žalovaný zimní údržbu chodníku, na němž došlo k pádu a úrazu žalobce, musí být též odpovědný za nedostatečné provedení takové údržby. K tomu žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. . Dovolatel dále brojí proti postupu soudu, který přihlédl k tvrzením žalovaného a k jím navrženým důkazům, které uplatnil po koncentraci řízení podle Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný navrhl odmítnutí či zamítnutí dovolání žalobce s tím, že na jím formulovaných otázkách napadené rozhodnutí nezávisí.

Nejvyšší soud posoudil podané dovolání, vzhledem k datu napadeného rozhodnutí, podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 – dále jen „“), jako soud dovolací ( ) shledal, že bylo podáno včas, dovolatel je zastoupen advokátem ve smyslu a 4 , a dospěl k závěru, že dovolání není podle přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Odvolací soud založil své rozhodnutí především na závěru o nedostatku pasivní legitimace žalovaného v tomto sporu. Vycházel přitom ze zjištění, že pozemek, na němž se nachází chodník, kde došlo k úrazu žalobce, je ve vlastnictví Bytového družstva XY a tento chodník je veřejně přístupnou účelovou komunikací (skutková zjištění nepodléhají přezkumu dovolacím soudem).

Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd upravuje , o pozemních komunikacích. Podle tohoto zákona vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát, vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí a vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba (). Zatímco účelové komunikace vznikají samotným naplněním zákonných znaků ( a 2) a obdobně i zanikají (), do ostatních kategorií je třeba pozemní komunikaci zařadit správním rozhodnutím. Okamžikem, kdy rozhodnutí o jejím zařazení nabude právní moci, stává se pozemní komunikace dálnicí, silnicí nebo místní komunikací. Podle již ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu účelové komunikace jsou druhem pozemku a představují určité ztvárnění či zpracování jeho povrchu. Nemohou být současně pozemkem a současně stavbou ve smyslu občanskoprávním jako dvě rozdílné věci, které by mohly mít rozdílný právní režim. Není-li účelová komunikace stavbou (věcí) ve smyslu občanského práva, ale jen součástí pozemku, nelze uvažovat o tom, že by mohly být občanskoprávní vztahy ke komunikaci a k pozemku, na kterém se nachází, rozdílné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí NS ČR – C. H. BECK pod C 2750, rozsudek ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. ).

ve znění účinném do 30. 12. 2015 (ke dni vzniku škodní události) upravoval v objektivní odpovědnost vlastníků místní komunikace za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice. Novelou účinnou od 1. 1. 2016, provedenou , byla upravena odpovědnost správce komunikace namísto jejího vlastníka, je-li výkon správy pozemní komunikace jeho prostřednictvím zajišťován (). Odpovědnost vlastníka veřejně přístupné účelové komunikace za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti neupravuje. Za škodu na zdraví vzniklou žalobci tudíž může být odpovědný jen vlastník veřejně přístupné účelové komunikace, a to nikoli podle , ale podle obecného právního předpisu, kterým je , (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. , a ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. Sb.). Žalobcem předestřená otázka, zda je pro posouzení předpokladů odpovědnosti za škodu na zdraví žalobce podstatné vlastnictví pozemku, na němž se nachází chodník, kde ke škodní události došlo, tak přípustnost dovolání podle nezakládá, neboť je otázkou rozhodovací praxí dovolacího soudu již vyřešenou a není žádného důvodu, aby v této věci byla posouzena jinak. Odkazoval-li dovolatel na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. , je jeho odkaz nepřípadný, neboť v rozsudku je řešena otázka, zda místní komunikace může být samostatnou věcí v občanskoprávním smyslu, tudíž zda může být odlišný vlastník pozemku a místní komunikace na pozemku se nacházející. Na řešení této hmotněprávní otázky však napadené rozhodnutí nespočívá, jedná-li se v projednávané věci o účelovou, nikoli místní komunikaci.

Tvrdí-li dovolatel procesní pochybení soudu spočívající v tom, že soud umožnil žalovanému doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy poté, co bylo řízení podle koncentrováno, a k těmto tvrzením a důkazům v rozporu s tímto ustanovením přihlédl, nepředkládá dovolacímu soudu otázku procesního práva, kterou by byl oprávněn podle řešit, tato námitka může být pouze vadou řízení (před 1. 1. 2013 samostatný dovolací důvod podle , který po 1. 1. 2013 neexistuje). K těmto vadám dovolací soud přihlédne jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( ), tato podmínka však v projednávané věci splněna není.

Ani dovolatelem předestřená otázka výkladu pojmu závady ve schůdnosti ve smyslu a otázka, zda provedení zimní údržby komunikace je samo o sobě důvodem vyloučení odpovědnosti, nezakládají přípustnost dovolání podle , neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu na jejich řešení nespočívá.

Nejvyšší soud ze shora vyložených důvodů dovolání žalobce podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. 4. 2019

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu