Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 156/2019

29 Nd 156/2019-1774

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláškav právní věci žalobkyně I. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Hynkem Applem, advokátem, se sídlem v Přerově, Jiráskova 994/9, PSČ 750 02, proti žalovanému J. A., narozenému XY, bytem XY, za účasti Kooperativa pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 47116617, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, o náhradu škody, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. dubna 2016, č. j. -1449, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 26. května 2016, č. j. -1457, a proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 30. června 2015, č. j. -1202, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o návrhu žalovaného na vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci, takto:

Odůvodnění:

[1] Žalovaný podal 23. září 2016 žalobu proti v záhlaví označeným rozhodnutím Okresního soudu v Prostějově (dále jen „okresní soud“) a Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) [č. l. 1696 až 1703].

[2] V rámci odvolání z 28. ledna 2019 (č. l. 1750 až 1752), které podal proti usnesení ze dne 9. ledna 2019, č. j. -1744, jímž krajský soud žalobu pro zmatečnost zamítl, a které doplnil podáním z 6. března 2019 (č. l. 1760-1762), namítl žalovaný podjatost předsedkyně senátu Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Jany Maiové (dále jen „J. M.“) a soudkyň JUDr. Lenky Kypré (dále jen „L. K.“) a JUDr. Vladimíry Strakové (dále jen „V. S.“), jež mají o jeho odvolání rozhodovat ve věci vedené u odvolacího soudu pod sp. zn. .

[3] Ve vztahu k J. M. žalovaný namítá, že jmenovaná má blízký přátelský vztah se svědkyní T. V. (dále jen „T. V.“), jejíž svědectví v jeho věci nebylo nestranné a objektivní (jmenovaná má zájem na úspěchu žalobkyně). T. V. i J. M. mají být též blízkými přítelkyněmi E. V. (dále jen „E. V.“), advokátky, která je „pravděpodobně“ manželkou soudce okresního soudu V. V. (dále jen „V. V.“), jehož prostřednictvím může rovněž docházet k ovlivňování J. M. a jenž byl v nedávné době bez zákonného důvodu v kontaktu s předsedou senátu krajského soudu P. B. za účelem konzultace ve věci žalovaným zaplaceného soudního poplatku, jakož i v kontaktu s předsedou senátu krajského soudu J. R., jenž ve věci sp. zn. také rozhodoval (v neprospěch žalovaného) a osobně se znal s J. M., na kterou mohl v dané věci také působit. Uvedenému podle žalovaného svědčí i to, že T. V., E. V. i V. V. bydlí v XY, advokátní kanceláře T. V. a E. V. sídlí na stejné adrese a všechny spojují „navzájem blízké přátelské osobní vztahy“.

[4] Možnou podjatost soudkyň L. K. a V. S. odůvodňuje žalovaný tím, že nezná jejich osobní vztahy k zástupcům žalobkyně Z. Š. (dále jen „Z. Š.“) a H. A. (dále jen „H. A.), námitku však vznáší proto, že takové vztahy „mohou existovat“.

[5] Soudkyně J. M. ve vyjádření k námitce podjatosti (z 27. března 2019) uvedla, že k žádnému z účastníků ani k zástupci žalobkyně nemá osobní vztah, advokáty Z. Š. a H. A. zná pouze z úředního styku a není jí znám žádný důvod, pro který by měla být vyloučena z rozhodování předmětné odvolací věci. V. V. byl v době jejího působení u okresního soudu (do roku 1995) jejím kolegou, po jejím odchodu z okresního soudu však spolu nejsou v kontaktu. T. V. a E. V. osobně zná, v době jejího působení u okresního soudu se setkávaly pracovně. S žádnou z nich však neudržovala a neudržuje osobní přátelské vztahy a není s nimi v kontaktu.

[6] Soudkyně L. K. a V. S. ve vyjádřeních k námitce podjatosti (z 27. března 2019) shodně uvedly, že k účastníkům, ani k jejich zástupcům, nemají žádný vztah a advokáty Z. Š. a H. A. znají pouze z úředního styku. Nemají též žádný vztah k projednávané věci a nejsou jim známy žádné skutečnosti, jež by mohly odůvodňovat pochybnosti o jejich nepodjatosti.

[7] Podle ustanovení jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

[8] Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

[9] Ke kriteriím, z nichž může vyplývat soudcův poměr k věci, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 85/2012“) [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu]. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[10] V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudkyň. Ve vztahu k L. K. a V. S. má námitka žalovaného povahu pouhé spekulativní domněnky; sám žalovaný ve vztahu k těmto soudkyním ani nenamítá, žádné konkrétní vztahy, jež by zakládaly důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, jen spekuluje, že takové vztahy „mohou existovat“ (a jmenované soudkyně existenci takového důvodu vylučují). Existenci jakéhokoli důvodu pro své vyloučení popírá i J. M., včetně toho, že by měla jakékoli jiné než pracovní vazby na osoby, s nimiž má být podle žalovaného v přátelských vztazích.

[11] Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označené soudkyně Vrchního soudu v Olomouci nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování označené odvolací věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud (Nejvyšší soud) o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. dubna 2019

JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu