Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 784/2019

-276

USNESENÍ

M. S.

1) J. T.

, narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Martinem Korbařem, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, a

2) M. T.

, narozené XY, bytem v XY, o určení vlastnictví k nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. listopadu 2018, č. j. -227, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

nahradit žalovanému 1) náklady dovolacího řízení ve výši 3 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Martina Korbaře, advokáta se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8.

III. Žalobce a žalovaná 2)

nemají

vůči sobě

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Podle věty první , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 části první – dále jen „“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. 5. 2018, č. j. -157, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že nemovitost – nebytová jednotka (atelier) č. XY, v budově č. p. XY, XY, XY (bytový dům zapsaný na LV č. XY, postavený na pozemcích parc. č. XY, XY, XY a XY zapsaných na LV č. XY), a spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemků ve výši 772/32751, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro město XY, Katastrálním pracovištěm XY, na LV č. XY v k. ú. XY, obci XY, je výlučným vlastnictvím žalobce a nenáleží do pozůstalostního jmění po M. S., rozené T., zemřelé dne 28. 7. 2015 (výrok I.). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobce a žalovaným 1) – (výrok II.) a mezi žalobcem a žalovanou 2) – (výrok III.).

K odvolání žalobce a žalovaného 1) Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 1. 11. 2018, č. j. -227, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. potvrdil a ve výroku II. změnil výši náhrady nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným 1), jinak i tento výrok potvrdil (výrok I.). Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Jako důvod uvedl nesprávné právní hodnocení uzavřené předmanželské smlouvy a podnikání žalobce i žalované v kontextu s uzavřenou kupní smlouvou na předmětný ateliér. Dále zmiňuje procesní pochybení; senát odvolacího soudu nenechal zástupkyni žalobce vyjádřit se ke všem skutečnostem, které považovali za důležité. Navrhuje, aby Nejvyšší soud změnil napadený rozsudek tak, že určovací žalobě vyhoví, a aby žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.

Žalovaný 1) ve vyjádření uvedl, že v dovolání nebyla vymezena žádná otázka přípustnosti dovolání. Dovolání tak trpí vadami. Není v něm vymezeno, v čem spatřuje dovolatel splnění předpokladů přípustnosti a v čem spočívá nesprávnost právního (nikoliv skutkového) posouzení věci. V dovolání je vylíčen skutkový stav tak, jak na něj nazírá žalobce. Se skutkovým stavem se však dostatečně vypořádaly soudy obou stupňů a dostatečně odůvodnily, proč se na předmětnou nemovitost ustanovení předmanželské smlouvy nevztahují. Navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl a přiznal žalovanému 1) náhradu nákladů řízení.

Žalovaná 2) se k dovolání nevyjádřila.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. (dostupné na

www.nsoud.cz

)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na

http://nalus.usoud.cz

)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. (obě dostupná na

www.nsoud.cz

)]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na

http://nalus.usoud.cz)

].

Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (dostupné na

http://nalus.usoud.cz

), týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.

Dovolací soud se nemohl věcně zabývat předloženým dovoláním, neboť v něm žalobce ani náznakem nevymezil otázku přípustnosti dovolání – neuvedl, podle kterého z důvodů zakotvených v považuje své dovolání za přípustné. Dovolání představuje pouhou polemiku se závěry odvolacího soudu, která bez zákonných náležitostí (srovnej ) nemůže vést k založení přípustnosti dovolání. Vzhledem k této vadě musel dovolací soud předložené dovolání odmítnout jako nepřípustné.

Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalobce přípustným, podle je odmítl.

V souladu s větou druhou neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaný 1) domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 30. 4. 2019 Mgr. Michal Králík, Ph.D.

předseda senátu