Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 713/2019

22 Cdo 713/2019-293

USNESENÍ

M. L.

1)

S. R.

, narozenému XY, bytem XY, adresa pro doručování: XY, zastoupenému JUDr. Čestmírem Viktorjeníkem, advokátem se sídlem v Olomouci, Vojanova 224/26, a

2)

B. F.

, narozené XY, bytem XY, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalovaného 1) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 11. 10. 2018, č. j. -253, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný 1)

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 22 603 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobce Mgr. Ing. Petra Konečného.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2)

nemá

žádný z účastníků

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Olomouci (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 2. 2018, č. j. -228, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, a to pozemku parc. č. st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 551 m

2

, jehož součástí je stavba č. p. XY, byt. dům v části obce XY, a k pozemku parc. č. XY, zahrada, o výměře 1019 m

2

, vše v katastrálním území XY, obec XY, jak jsou tyto nemovité věci zapsány na listu vlastnictví č. XY u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště XY (výrok I), nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce (výrok II.), uložil žalobci, aby zaplatil na vypořádání podílového spoluvlastnictví žalovanému 1) částku 2 068 889 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku a žalované 2) částku 443 333 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (výroky III. a IV.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky V. a VI.).

Krajský soud Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalovaného 1) rozsudkem ze dne 11. 10. 2018, č. j. -228, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Účastníci byli podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to žalobce ve výši id. 1/8, žalovaný 1) ve výši id. 14/18 a žalovaná 2) měla id. 1/6. Soudy vyšly ze zjištění, že obytná budova je v havarijním stavu; obvyklá cena nemovitostí činí 2 660 000 Kč. Žalovaní od roku 1992, kdy se stali spoluvlastníky nemovitostí, je neužívali a o jejich údržbu nedbali. Uvedený stav nelze klást k tíži žalobce, který je jako minoritním spoluvlastníkem od roku 2015. I když byl žalobce menšinovým spoluvlastníkem, prokázal, že má finanční prostředky na zaplacení náhrad pro žalované a na rekonstrukci nemovitostí. Žalovaný 1) byl opakovaně v postavení povinného v exekučních řízeních na svůj majetek, včetně exekuce vedené i na jeho podíl předmětných nemovitostí (jednou žalobce vykoupil jeho dluh, aby zabránil exekuci na domě). Prostředky na vyplacení podílu získal až po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně jako přebytek z exekuce. Žalovaná 2) pak prostředky na vyplacení podílů neměla a ani o přikázání nemovitostí nežádala.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný 1) dovolání. Nesouhlasí se soudy obou stupňů, že jeho výrazně majoritní podíl může být anulován tvrzeným hlediskem žalobce o účelnosti využití nemovitých věcí a žalobcem prokázanou solventností, a to za situace, kdy doložil schopnost uhradit žalobci hodnotu jeho podílu. Je vlastníkem dalších nemovitostí, které hodlá prodat a z výtěžku zajistit údržbu a rekonstrukci předmětných nemovitostí, speciálně bytového domu. Přikázáním nemovitosti minoritnímu vlastníkovi by zřejmě došlo k porušení d. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. (dostupné na www.nsoud.cz)]. K přípustnosti dovolání nepostačuje vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena otázka přípustnosti dovolání [k tomu srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)], neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. , nebo ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. (obě dostupná na www.nsoud.cz)]. Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu se potom podává, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup [např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz)].

Uvedené potvrdilo i stanovisko Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. (dostupné na http://nalus.usoud.cz), týkající se problematiky přípustnosti dovolání, neboť i Ústavní soud požaduje, aby dovolatel v souladu se zákonem řádně vymezil otázku přípustnosti dovolání.

Podle věty první dovolání, které neobsahuje – mimo jiné - údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Podle věty první dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

V posuzovaném případě bylo nutno dovolání odmítnout již proto, že v rozporu s v něm zcela chybí vymezení, v čem dovolatel spatřuje naplnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Již jen nad rámec dovolacího přezkumu se uvádí:

K nesouhlasu dovolatele s tím, že předmětné nemovitosti byly přikázány do vlastnictví žalobce, a nikoliv jemu, je třeba v první řadě zdůraznit, že pokud více spoluvlastníků má o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví zájem a jsou solventní, pak soud musí na základě konkrétních okolností případu rozhodnout o tom, kterému ze spoluvlastníků věc přikáže. , , oproti dřívější úpravě nestanoví výslovná zákonná hlediska pro vypořádání spoluvlastnictví, poskytuje tak soudům široký prostor pro vlastní uvážení, aby vedle dřívějších zákonných kritérií (velikosti spoluvlastnického podílu a účelného využití věci) přihlédl k dalším v úvahu přicházejícím hlediskům [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. (uveřejněný pod č. C 15 919 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. (dostupné na www.nsoud.cz)]. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jsou často dány skutečnosti, umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit přikázání věci každé ze stran sporu. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Dovolací soud by pak úvahy soudů rozhodujících v nalézacím řízení mohl zpochybnit jen v případě, že by byly zjevně nepřiměřené [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. (uveřejněný pod č. 5/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)].

Dovolací soud konstatoval, že i v poměrech č. soud musí i nadále přihlížet k účelnému využití společné věci a k výši podílů spoluvlastníků (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. ). Použití kritéria účelnosti využití nemovitosti nemusí spočívat jen v posuzování možností a míry využití její stávající užitné hodnoty, ale může záležet i na tom, kdo ze spoluvlastníků tuto hodnotu spíše zachová nebo uvede do potřebného stavu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. ).

Je skutečností, že žalovanému 1) svědčil výrazně většinový podíl na nemovitosti, a přikázání žalobci tak přicházelo do úvahy jen v případě výjimečných okolností věci. Takové okolnosti podle skutkových zjištění dány jsou. Obytná budova je v havarijním stavu. Žalovaní od roku 1992, kdy se stali spoluvlastníky nemovitostí, je neužívali a o jejich údržbu nedbali. Uvedený stav nelze klást k tíži žalobce, který je minoritním spoluvlastníkem od roku 2015. Žalobce má finanční prostředky na zaplacení náhrad pro žalované a na rekonstrukci nemovitostí. Žalovaný 1) byl opakované v postavení povinného v exekučních řízeních na svůj majetek, včetně exekuce vedené i na jeho podíl předmětných nemovitostí (jednou žalobce vykoupil jeho dluh, aby zabránil exekuci na domě). Prostředky na vyplacení podílu žalovaný získal až po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně jako přebytek z exekuce vedené na jeho majetek. Žalovaná 2) pak prostředky na vyplacení podílů neměla a ani o přikázání nemovitostí nežádala.

Za těchto okolností není úvaha soudů v nalézacím řízení, ústící v rozhodnutí o přikázání nemovitostí žalobci, zjevně nepřiměřená.

Vzhledem k tomu, že dovolání trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( o. s., ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud je podle věty první odmítl.

Podle se rozhodnutí o nákladech dovolacího řízení neodůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaný 1) povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. 4. 2019

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu