Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 154/2019

-32

USNESENÍ

J. F.

, nar. XY, bytem XY, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, IČ 00025429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody ve výši 6.090,-Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o námitce podjatosti, t a k t o :

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Petr Baierl a JUDr. Ivana Wolfová,

nejsou vyloučeni

z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Poté, co usnesením ze dne 25. ledna 2019, č. j. -23, Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o nepřiznání osvobození žalobce od soudních poplatků, vznesl žalobce v odvolání ze dne 6. 2. 2019 námitku podjatosti soudců senátu 2 Cmo JUDr. Petra Baierla a JUDr. Ivany Wolfové. Za důvod vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze považoval jejich účast na „upírání a potlačování základních lidských práv a svobod a práva na spravedlivý proces a okolnost, že již byli dříve pravomocně vyloučeni pro podjatost“.

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Petr Baierl a JUDr. Ivana Wolfová ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že nemají žádný poměr k projednávané věci, účastníkům, jejich zástupcům či svědkům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo důvodné pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle , (dále jen „“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (, věta první, ).

Poměr k věci ve smyslu může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, v němž soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce, či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský, či naopak nepřátelský (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. ).

Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, respektive když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude s to nezávisle a nestranně rozhodovat (viz kupř. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. ).

Z obecných argumentů žalobce, jímž odůvodnil námitku podjatosti vůči výše uvedeným soudcům, nelze usuzovat na to, že by v projednávané věci byl důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když nenastínil existenci okolností, jež by umožňovaly přesvědčivě učinit závěr, že má kterýkoli z nich k věci či k účastníkům řízení (svědkům nebo právním zástupcům) poměr bránící nezaujatému rozhodování. Důvodem k vyloučení soudce přitom v žádném případě nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech ( ).

Z naznačených důvodů Nejvyšší soud, rozhodující podle , věty první, , vznesenou námitku podjatosti shledal neopodstatněnou.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. 4. 2019

Mgr. Zdeněk Sajdl

předseda senátu