Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 894/2019

21 Cdo 894/2019-130

USNESENÍ

A. Š.

,

narozeného dne

XY, bytem v XY,

zastoupeného Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce č. 1242/27, proti zástavnímu dlužníku

CHRYSBERON a. s.

se sídlem v Praze 1, Ovocný trh č. 572/11, IČO 28442971, zastoupenému Mgr. Pavlem Vraným, advokátem se sídlem v Praze, Šmilovského č. 1264/5, o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , o dovolání zástavního věřitele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. srpna 2018, č. j. -95, takto:

I. Dovolání zástavního věřitele

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání zástavního věřitele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2018, č. j. -95, není přípustné podle ustanovení , podle nějž není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel dovozuje přípustnost dovolání z toho, že odvolací soud založil své rozhodnutí na řešení otázky, která nebyla doposud dovolacím soudem řešena, a to otázky „zda zástavní věřitel v řízení o soudním prodeji zástavy řádně doložil zajištěnou pohledávku, jejíž splnění je ujednáno dohodou zástavního věřitele a zástavního dlužníka na časově omezené období počínající od okamžiku splnění v uvedené dohodě ujednané odkládací podmínky, jestliže odkázal na stav, kdy z chování zástavního dlužníka a z jiných okolností v průběhu uvedeného časového období, případně ještě před jeho počátkem, nepochybně vyplývá, že dluh, který této pohledávce odpovídá, zástavní dlužník ve prospěch zástavního věřitele nesplní, ačkoli takovou povinnost podle uvedené dohody má“.

Byť dovolatel formuluje otázku, zakládající podle něj přípustnost dovolání, ne zcela srozumitelným způsobem, lze z formulace dovodit, že má za to, že doposud nebyla v praxi dovolacího soudu řešena otázka, zda za určitých okolností postačuje k nařízení prodeje zástavy doložení i doposud nesplatné (nedospělé) pohledávky.

Uvedená otázka však byla v rozhodování dovolacího soudu řešena opakovaně, např. v usnesení ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. , bylo uvedeno, že ze zákonného požadavku, aby zajištěnou pohledávku doložil zástavní věřitel, vyplývá (logicky vzato), že v řízení o soudním prodeji zástavy může být doloženo jen to, že zástavnímu věřiteli vznikla (splatná) pohledávka a že je zajištěna zástavou, jejíž prodej navrhuje, jakož i závěr, že zástavní dlužník může v tomto řízení důvodně zpochybňovat jen to, zda by tyto skutečnosti byly zástavním věřitelem opravdu doloženy, v usnesení ze dne 18. 9. 2007, sp. zn. , bylo uvedeno, že právo (nárok) na uspokojení ze zástavy vzniká podle již ustálené judikatury soudů dnem, v němž je zástavní věřitel podle hmotného práva oprávněn požadovat, aby zajištěná pohledávka byla uhrazena z výtěžku získaného zpeněžením zástavy. Takový okamžik nastává - jak vyplývá zejména z ustanovení (ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2000) a (ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 8. 1998) a podle v době sjednání zástavní smlouvy (13. 11. 2013) platné právní úpravy zejména z ustanovení a - tehdy, jestliže dlužník zajištěnou pohledávku řádně a včas (tj. v době, v níž měl být podle dohody, právního předpisu nebo rozhodnutí dluh odpovídající zajištěné pohledávce dlužníkem splněn) nesplnil, tedy - řečeno jinak - marným uplynutím doby splatnosti zajištěné pohledávky, stejně tak bylo uvedeno v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 5/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní. Od uvedené judikatury není důvod se odchylovat, zvláště když by jiný závěr vedl k řešení v rozporu se zákonem (srov. , , a , ). Uvedená námitka tak přípustnost dovolání nezakládá.

Poukazuje-li dovolatel v dalším textu na to, že ze smlouvy ze dne 13. 11. 2013 mu nárok na odměnu „v minimální výši 6.744.720 Kč vznikl“ a dovozuje-li dále, že v této (minimální) částce je odměna splatná, potom ovšem tím neuvádí žádnou otázku „hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“, neboť pouze předkládá vlastní náhled na hodnocení obsahu určitého dokumentu, aniž by konkrétně uvedl, jakého (interpretačního) pochybení se odvolací soud dopustil a v rozporu s jakým rozhodnutím Nejvyššího soudu byl jeho postup při interpretaci smlouvy. Ani tyto námitky přípustnost dovolání nezakládají.

Nejvyšší soud proto dovolání zástavního věřitele podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 4. 2019

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu