Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4236/2018

-143

USNESENÍ

K. S.

České republice – České inspekci životního prostředí

se sídlem v Praze 9, Na Břehu č. 267/1a, IČO 41693205, zastoupené JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 957/23, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2018 č. j. -121, takto:

I. Dovolání žalované

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Františka Pohanky, advokáta se sídlem v Českých Budějovicích, Riegrova č. 2668/6c.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2018 č. j. -121 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu [jeho právní závěr o tom, že poté, co žalovaná odvolala žalobce z pracovního místa vedoucího zaměstnance (vedoucího oddělení ochrany lesa OI ČIŽP v XY), účastníci uzavřeli dne 23. 4. 2008 platnou dohodu o změně pracovní smlouvy tím, že žalobce žalovanou nabízené pracovní místo vedoucí inspektor specialista „přijal a řádně je vykonával“] je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

K otázce platnosti pracovní smlouvy (dohody o změně pracovní smlouvy) za právní úpravy účinné ke dni 23. 4. 2008 srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2015 sp. zn. a v něm uvedený závěr, podle kterého i když požaduje, aby byla pracovní smlouva uzavřena písemně, nespojuje s nedodržením předepsané písemné formy výslovně neplatnost tohoto pracovněprávního úkonu. Platná je proto pracovní smlouva nejen tehdy, byla-li uzavřena písemně, ale i v případě, že byla sjednána ústně, popřípadě jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost, co chtěli zaměstnanec a zaměstnavatel projevit (konkludentně). Nejde-li o výslovné projevy vůle, lze považovat za sjednaný ten druh práce, který zaměstnanec bez námitek začal pro zaměstnavatele vykonávat, za sjednané místo výkonu práce to místo (organizaci, společnost, její organizační složku), v němž začal pracovat, za sjednaný den nástupu do práce lze pokládat den, kdy zaměstnanec takovou práci začal bez námitek se souhlasem zaměstnavatele skutečně vykonávat. Pro poměry projednávané věci z uvedeného vyplývá, že přijme-li zaměstnanec nabídku zaměstnavatele na změnu jeho dalšího pracovního zařazení podle ustanovení a začne vykonávat nový druh práce, dojde k uzavření dohody o změně pracovní smlouvy podle ustanovení , i když taková dohoda nebude ani dodatečně (v rozporu s tímto zákonným ustanovením) uzavřena písemně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2018 sp. zn. ).

Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud postupoval v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2014 sp. zn. , pak přehlíží, že odvolací soud postupoval v souladu se závěry tohoto rozhodnutí, avšak soudy v jí zmiňované věci vycházely z jiného skutkového stavu (skutkového děje), než je dán v projednávané věci. Zatímco v uvedené věci soudy na konkludentní souhlas zaměstnankyně s návrhem dohody o rozvázání pracovního poměru (nesprávně) usuzovaly na základě chování zaměstnankyně, které následovalo až poté, co svým výslovným projevem návrh dohody odmítla, v projednávané věci odvolací soud učinil závěr, že „mezi účastníky tak došlo dne 23. 4. 2008 k uzavření platné dohody o změně pracovní smlouvy“, na základě zjištění, že žalobce nabízené pracovní místo vedoucí inspektor specialista „přijal a řádně je vykonával“, k čemuž došlo dříve než „následné žalobcovo chování, kdy odmítal přebírat pracovněprávní dokumenty vztahující se k jeho novému pracovnímu místu“.

Dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení , a ze kterého nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení , zpochybňuje-li skutková zjištění (skutkové závěry) odvolacího soudu (že „žalobce uvedené místo přijal a řádně vykonával“, že „tak mezi účastníky došlo dne 23. 4. 2008 k uzavření platné dohody o změně pracovní smlouvy“, a že odmítal-li „přebírat pracovněprávní dokumenty vztahující se k jeho novému pracovnímu místu“, jedná se o „žalobcovo následné chování“), předestírá svá vlastní skutková zjištění a skutkové závěry [že „žalobce, ačkoliv většinu pracovních povinností týkajících se pracovní pozice vedoucí inspektor specialista vykonával a za tuto práci taktéž pobíral plat, z jeho chování vyplývalo, že se zařazením na tuto pracovní pozici nesouhlasí“, že pracovní náplň společně s platovým výměrem (představující návrh nového pracovního zařazení) žalobce „odmítl dne 25. 7. 2008 převzít z důvodu, že nejsou v souladu s jeho platnou pracovní smlouvou“, že „žalobce zařazení na pozici vedoucí inspektor specialista opakovanými dopisy, stížnostmi a podněty určených vedení Oblastního inspektorátu v XY a ředitelství žalované zpochybňoval, resp. s tímto zařazením opakovaně výslovně nesouhlasil“, že „žalobce odmítl převzít služební průkaz, kde je uvedena funkce inspektor, z důvodu, že toto zařazení neodpovídá platné pracovní náplni a smlouvě“, a že nesouhlas se svým pracovním zařazením „začal prezentovat i vůči třetím osobám kontrolovaným v rámci inspekční činnosti“] a na základě nich pak buduje své vlastní, od odvolacího soudu odlišné, právní posouzení věci [že „to, že žalobce pro žalovanou pracoval i po odvolání z funkce, samo o sobě neznamená, že dne 23. 4. 2008 přijal nabídku na pozici vedoucí inspektor specialista a došlo tak k platné dohodě o změně pracovní smlouvy“, a že za situace, kdy žalobce nereagoval na nabídku žalované ze dne 9. 4. 2010 k přijetí pracovní pozice vedoucí inspektor specialista, „nastala fikce nadbytečnosti podle ustanovení věty poslední a byl tak naplněn výpovědní důvod podle ustanovení “]. Ani tyto námitky proto nezakládají přípustnost dovolání podle ustanovení

V části, ve které dovolání žalované směřuje proti výrokům rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, není přípustné podle ustanovení , podle kterého dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. 3. 2019

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu