Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 60/2018

21 Cdo 60/2018-114

USNESENÍ

T. B.

eD system a. s.

se sídlem v Ostravě – Mariánských Horách, Novoveská č. 1262/95, IČO 47974516, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská č. 1788/60, o 428 515,40 Kč

s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. září 2017 č. j. -81, takto:

I. Dovolání žalované

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 13 787,95 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jakuba Oniska, advokáta se sídlem v Praze 2, Anny Letenské č. 34/7.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2017 č. j. -81 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu (jeho právní závěr, že odstoupit od konkurenční doložky mohou zaměstnavatel i zaměstnanec jen z důvodu stanoveného v zákoně nebo v dohodě účastníků, a to bez ohledu na to, že v pracovní smlouvě bylo sjednáno, že zaměstnavatel může odstoupit od konkurenční doložky bez uvedení důvodu“) je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

K otázce, za jakých podmínek lze odstoupit od konkurenční doložky a zda tak lze učinit bez udání důvodů, a k požadavku, aby konkurenční doložka byla nejen sjednána, ale bylo od ní také odstoupeno za podmínek, že jde o vzájemný (synallagmatický) závazek zaměstnance a zaměstnavatele a nejedná se o zneužití práva na úkor zaměstnance, se dovolací soud vyjádřil v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2011 sp. zn. , uveřejněném pod č. 35 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012 sp. zn. , uveřejněném pod č. 145 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012, a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012 sp. zn. . V uvedených rozhodnutích Nejvyšší soud dospěl k závěru, že odstoupit od konkurenční doložky mohou zaměstnavatel i zaměstnanec jen z důvodu stanoveného v zákoně nebo v dohodě účastníků a že ze strany zaměstnavatele je odstoupení přípustné, jen jestliže bylo učiněno v době trvání pracovního poměru účastníků. Vyslovil přitom nesouhlas s názorem, podle kterého zaměstnavatele opravňuje odstoupit od konkurenční doložky v době trvání pracovního poměru zaměstnance z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu ustanovení , jehož smyslem (účelem) je vymezit pouze časové období, v němž je odstoupení přípustné, a vyloučit tak možnost zrušení konkurenční doložky ze strany zaměstnavatele v době, kdy již zaměstnancův pracovní poměr skončil a kdy by měl pobírat od zaměstnavatele sjednané peněžité vyrovnání. Kromě toho, údaj o důvodu odstoupení je imanentní součástí každého jednostranného odstoupení od právního úkonu (jednání); bez uvedení tohoto údaje nelze pokládat jednostranné odstoupení od právního úkonu (jednání) za perfektní a nemůže mít za následek sledované právní účinky. V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu v pracovněprávních vztazích uplatňovaný princip ochrany zaměstnance [v době od 1. 1.2012 základní zásadu pracovního práva spočívající ve zvláštní zákonné ochraně postavení zaměstnance podle ustanovení ], který předpokládá (možné) zvýhodnění zaměstnance oproti právnímu postavení zaměstnavatele, avšak vylučuje, aby byl zvýhodněn zaměstnavatel na úkor zaměstnance; možnost odstoupení od konkurenční doložky ze strany zaměstnavatele bez uvedení důvodu nebo z kteréhokoliv důvodu by bylo takovým zvýhodněním zaměstnavatele na úkor práv zaměstnance.

Uvedené závěry ostatně obstály i v ústavní rovině, jestliže Ústavní soud opakovaně zamítl ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím obecných soudů, které z těchto závěrů vycházely, a to včetně případů, ve kterých účastníci sjednali možnost odstoupení od konkurenční doložky bez udání důvodů (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2014 sp. zn. , ze dne 5. 11. 2014 sp. zn. , ze dne 27. 11. 2014 sp. zn. nebo ze dne 21. 11. 2017 sp. zn. ).

Namítá-li dovolatelka, že na posuzovaný případ „je třeba nahlížet optikou nového “, přehlíží, že konkurenční doložka účastníků byla sjednána v pracovní smlouvě ze dne 25. 11. 2013.

Dovolatelka rozsudek odvolacího soudu napadla v celém rozsahu, tedy i v části, v níž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (potvrzující výrok o nákladech řízení před soudem prvního stupně a výrok o nákladech odvolacího řízení). Dovolání však postrádá jakoukoliv věcnou argumentaci, ze které by vyplývalo, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a důvod dovolání, tj. právní otázku, na jejímž řešení rozhodnutí o náhradě nákladů řízení závisí. Uvedený nedostatek dovolání představuje vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení (za absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání), a nelze ho již odstranit, neboť lhůta, ve které tak bylo možno učinit (srov. větu první ), uplynula.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 3. 2019

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu