Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 932/2019

32 Cdo 932/2019-320

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a Mgr. Jiřího Němce v právní věci žalobkyně AB 4 B. V., soukromé společnosti s ručením omezeným,se sídlem v Amsterodamu, Strawinskylaan 933, WTC TWr B, 1077XX, Nizozemské království, registrační číslo 34186049, zastoupené JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem v Praze 1, Purkyňova 74/2, proti žalovanému Ľ. P., narozenému XY, bytem XY, o zaplacení částky 28 854,62 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o „odporu“ žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 7. 2018, č. j. -290, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 7. 2018, č. j. -290, rozhodl o námitce podjatosti vznesené žalovaným tak, že soudkyně Okresního soudu v Ostravě JUDr. Jana Zonková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. .

Uvedené usnesení napadl žalovaný podáním, jež označil jako odpor (posuzováno podle obsahu jde o odvolání) a v němž nesouhlasil s rozhodnutím odvolacího soudu a opětovně žádal výměnu soudkyně JUDr. Jany Zonkové.

Podle ustanovení , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „ “), účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle ustanovení o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Protože usnesení, jímž krajský soud rozhodl v intencích o námitce podjatosti, není rozhodnutím vydaným v prvním stupni, nelze je napadnout odvoláním. proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti takovému rozhodnutí.

Zbývá zodpovědět, který soud je o zastavení „odvolacího“ řízení povolán rozhodnout. Nejvyššímu soudu svědčí skutečnost, že je vrcholným článkem soustavy obecných soudů (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2001, pod číslem 85, či jeho usnesení ze dne 25. 6. 2008, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud proto řízení o odporu žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 7. 2018, č. j. -290, jenž je svým obsahem odvoláním, podle ustanovení věty první zastavil.

Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že řízení by bylo postiženo nedostatkem funkční příslušnosti i v případě, že by podání žalovaného mělo být dovoláním.

Dovolání je ve smyslu mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu. Ve shodě s dikcí je však napadené usnesení rozhodnutím nadřízeného krajského soudu.

Pojem „nadřízený soud“, je-li použit k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud” jej tudíž zaměňovat nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, není jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází. Funkční příslušnost k projednání dovolání proti takovému rozhodnutí neupravuje; řízení by proto muselo být i v tomto případě zastaveno podle ustanovení

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení a , neboť žalovaný z procesního hlediska zavinil, že řízení muselo být zastaveno, a nemá tedy na náhradu svých nákladů nárok, a žalobkyni podle obsahu spisu v „odvolacím“ řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 3. 2019

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu