Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 592/2019

23 Cdo 592/2019-466

USNESENÍ

Mgr. Roberta Hynka

VEP invest s.r.o.

, se sídlem Korunní 588/4, Vinohrady, 120 00 Praha 2, IČO 28363515, zastoupené Mgr. Janem Zapotilem, advokátem se sídlem Václavské nám. 794/38, 110 00 Praha 1 o zaplacení 9 156 444,21 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 9. 2018, č. j. -443, t a k t o :

I. Dovolání žalobce

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jako soud dovolací, po přezkoumání dovoláním napadeného rozsudku Vrchního soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 5. 9. 2018, č. j. -443, jímž byl potvrzen zamítavý rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 24. 5. 2017, č. j. -424, dospěl k závěru, že dovolání žalobce není podle (dále jen „ “) přípustné, neboť odvolací soud se neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu - usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2016, sp. zn. , na něž dovolatel poukázal v souvislosti s předestřenou otázkou hmotného práva, týkající se uznání závazku při částečném plnění dlužníkem, kdy lze současně usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně posoudil uvedenou otázku s ohledem na konkrétně zjištěné okolnosti částečného plnění žalovanou, kdy shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná prokázala, že dílo nebylo podle smlouvy o dílo ze dne 2. 2. 2009 ke sjednanému dni ukončeno, nebyl vyhotoven protokol o předání a převzetí díla, jak vyžadovala smluvní ujednání, ale naopak byla prokázána existence výzev žalované směřujících k žalobci (úpadci) na dokončení sjednaného díla a mezi oběma smluvními stranami byl dne 30. 3. 2010 stvrzen protokol o vadách a nedodělcích díla, specifikovaných v 60-ti položkách přílohy. Dovolatel však zakládá své právní úvahy o oprávněnosti uplatněných nároků na základě vlastního skutkového závěru, že žalovaná úhradou fakturovaných částek, které měly představovat tzv. zádržné, potvrdila dokončení díla bez vad a nedodělků. K takovému závěru ovšem odvolací soud a ani soud prvního stupně nedospěl. Oba soudy vyšly ze závěru, že žalobce v řízení neprokázal, že dílo bylo dokončeno a řádně předáno a převzato, a proto dovodily, že žalobci nevznikl nárok na zaplacení (vyplacení) pozastávky podle čl. IV. bodu 3 smlouvy, jistící odstranění případných vad a nedodělků. Zároveň oba soudy shodně konstatovaly, že na tomto závěru nemohla nic změnit ani skutečnost, že žalovaná o své vůli uhradila úpadci dne 3. 2. 2010 na ceně díla další částku 1 395 000 Kč, což bylo podle zjištění obou soudů odůvodněno potřebou urychlení dokončení díla a nedostatkem finančních prostředků úpadce, o čemž svědčilo i následné navýšení ceny díla bez prokázaného odsouhlasení konkrétních položek rozšíření díla. Ze skutkových zjištění nedovodily, že by uvedeným plněním žalovaná uznala i zbytek závazku. Soudy při posouzení věci přihlédly též ke zjištění, že žalovaná v souladu se smluvními ujednáními odstranila vady díla místo úpadce (prostřednictvím třetích osob) a uplatnila vůči úpadci slevu z ceny díla ve výši 1 194 082,21 Kč a dále pohledávku z titulu neuhrazené faktury na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla ve výši 145 103 Kč a pohledávku z titulu neuhrazené faktury za dodávky tepelné a elektrické energie v částce 365 814 Kč, kdy tyto částky žalovaná započetla na zatím nesplatnou pohledávku z titulu vrácení zbytku pozastávky ve výši 1 705 000 Kč. Splatnost pozastávky do zbytku v částce 30 542,21 Kč (rozdíl mezi cenou díla 33 790 000 Kč a zaplacenou cenou díla celkem ve výši 33 759 457,79 Kč) podle závěru odvolacího soudu žalobce (s ohledem na uvedená skutková zjištění) neprokázal. Oba soudy posoudily okolnosti týkající se provedení díla, které je vadné a má nedodělky, a též skutečnosti vztahující se k vrácení zbytku pozastávky, v souladu s judikaturou dovolacího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2006, sp. zn. veřejnosti dostupných na

www.nsoud.cz

). Zakládá-li dovolatel své dovolací námitky na zpochybňování skutkových zjištění v dané věci, na polemice se skutkovým stavem, na kritice hodnocení důkazů a na vlastním skutkovém závěru, že žalovaná úhradou fakturovaných částek, které měly představovat tzv. zádržné, potvrdila dokončení díla bez vad a nedodělků, k nimž však odvolací soud nedospěl, je třeba zdůraznit, že skutkové závěry odvolacího soudu nepodléhají dovolacímu přezkumu a samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014).

Namítá-li dovolatel, že odvolací soud neodůvodnil řádně podle své závěry o uplatněných nárocích ve výši 81 750 Kč, 800 060 Kč a 6 539 092 Kč (s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu - rozhodnutí sp. zn. ), je třeba konstatovat, že tyto námitky dovolatele, směřující k nedostatečnému odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu, se týkají případných vad řízení. Ustanovení věty druhé stanoví, že k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne tehdy, je-li dovolání přípustné. Přípustnost dovolání podle tedy nemohou založit samotné námitky týkající se případných vad řízení, i kdyby se soud vytýkaných procesních pochybení dopustil (srov. např. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2015, sp. zn. či usnesení ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 1913/2018 - veřejnosti dostupných na

www.nsoud.cz

).

Nebylo-li tedy dovolání žalobce shledáno přípustným podle , Nejvyšší soud jeho dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba blíže zdůvodňovat ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 3. 2019

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu