Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 76/2019

26 Cdo 76/2019-1139

USNESENÍ

a) H. W.

, narozené XY, bytem XY,

b) H. W.

, narozené XY, bytem XY,

c) L. W.

, narozeného XY, bytem XY,

d) M. W.

, narozeného XY, bytem XY,

e) K. H.

, narozené XY, bytem XY, a

f) H. C.

, narozené XY, bytem XY, proti žalovanému

K. H.

, narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Kolínská 1686/13, o zaplacení 81.013 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. prosince 2017, č. j. -1097, t a k t o :

I. Dovolání žalovaného

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ) :

Okresní soud Plzeň-město (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 4. 10. 2012, č. j. -635, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku 81.013 Kč včetně tam specifikovaného příslušenství v podobě poplatku z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Uvedený rozsudek napadl žalovaný odvoláním, proto jej soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 1. 2013, č. j. -692, vyzval, aby za podané odvolání zaplatil soudní poplatek ve výši 4.050 Kč. Protože žalovaný soudní poplatek z odvolání v soudem určené lhůtě nezaplatil, soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 7. 2013, č. j. -740, odvolací řízení zastavil. Tato usnesení byla žalovanému doručena vyvěšením na úřední desce soudu podle , , ve znění účinném v době doručování (dále jen „ ) dnem 18. 2. 2013 a dnem 19. 8. 2013.

Podáním (č. l. 962) ze dne 31. 3. 2016, doručeným soudu prvního stupně osobně dne 1. 4. 2016, podal žalovaný odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. 7. 2013, č. j. -740, a současně uplatnil neúčinnost doručení uvedeného usnesení. Návrh dále doplnil podáním (č. l. 1079) ze dne 15. 5. 2017, doručeným soudu osobně téhož dne, v němž žádal, aby soud rozhodl nejen o neúčinnosti doručení usnesení soudu prvního stupně ze dne 23. 7. 2013, č. j. -740, ale i o neúčinnosti doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku z odvolání ze dne 29. 1. 2013, č. j. -692. Zároveň zaplatil (v kolcích) soudní poplatek z odvolání proti rozsudku ze dne 4. 10. 2012, č. j. -635, ve výši 4.050 Kč.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 22. 9. 2017, č. j. -1085, návrh žalovaného na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení ze dne 29. 1. 2013, č. j. -692, a usnesení ze dne 23. 7. 2013, č. j. -740, zamítl (výrok I.), odvolání žalovaného proti usnesení ze dne 23. 7. 2013, č. j. -740, odmítl pro opožděnost (výrok II.), rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení před soudem prvního stupně (výrok III.) a o vrácení soudního poplatku ve výši 4.050 Kč žalovanému (výrok IV.).

K odvolání žalovaného odvolací soud usnesením ze dne 12. 12. 2017, č. j. -1097, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu o neúčinnosti doručení označených usnesení s odůvodněním, že návrh na vyslovení neúčinnosti doručení byl podán opožděně – po uplynutí l5denní lhůty uvedené v – a není ani věcně důvodný pro absenci omluvitelného důvodu ve smyslu a 4 Za správné považoval i výroky rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání žalovaného proti usnesení ze dne 23. 7. 2013, č. j. -740, pro opožděnost, o nákladech řízení a o vrácení soudního poplatku.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný včasné dovolání, jímž v rozporu s poučením odvolacího soudu výslovně napadl všechny výroky rozhodnutí odvolacího soudu.

Dovolání žalovaného (dovolatele) proti citovanému usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 – dále opět jen „ “, odmítl jako nepřípustné.

K dovolání proti části výroku rozhodnutí odvolacího soudu, jíž bylo potvrzeno zamítnutí návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení, dovolací soud uvádí, že spočívá-li rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí návrhu, není dovolání ve smyslu ustanovení přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek jím nebylo zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení věty první a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže a dovolání je tak nepřípustné jako celek (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 54, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. ).

Odvolací soud ohledně neúčinnosti doručení uzavřel, že v projednávané věci byl návrh na vyslovení doručení předmětných písemností podán opožděně, a současně dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné proto, že žalovaný neprokázal omluvitelný důvod, pro který se nemohl s doručovanými písemnostmi seznámit. Přestože každý z těchto závěrů obstojí – v případě jeho správnosti – jako samostatný důvod pro zamítnutí návrhu, dovolatel první z nich nenapadá a dovolacímu přezkumu jej neotevírá. Za této situace pak dovolání není přípustné ani k přezkoumání druhého závěru odvolacího soudu.

Nad rámec výše uvedeného dovolací soud připomíná, že o neúčinnosti doručení rozhoduje soud prvního stupně jako odesílající soud podle ustanovení jen pro účely řízení, které u něho (ještě) probíhá; vydal-li rozhodnutí, kterým se řízení u něho končí, je vyloučeno, že by mohl (i nadále) posuzovat okolnosti významné pro závěr, zda rozhodnutí jím vydaná byla řádně a účinně doručena (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2015, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2016). To pro danou věc znamená, že podal-li dovolatel návrh na vyslovení neúčinnosti předmětných rozhodnutí až po té, co odvolací řízení bylo u odesílajícího soudu zastaveno, nemohl být jeho návrh úspěšný.

Dovolání není přípustné ani v části, kterou napadá výrok potvrzující odmítnutí odvolání pro opožděnost, neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle [ ].

Dovoláním je napadáno usnesení odvolacího soudu i v té jeho části výroku I., ve které odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně v části týkající se náhrady nákladů odvolacího řízení před soudem prvního stupně, a ve výroku II. o náhradě nákladů odvolacího řízení. Přípustnost dovolání proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení je však vyloučena ustanovením

Je-li usnesení odvolacího soudu napadáno v té části výroku I., jíž byl potvrzen výrok usnesení soudu prvního stupně o vrácení soudního poplatku ve výši 4.050 Kč a jíž tak odvolací soud rozhodl o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, není dovolání v této části přípustné podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. ).

Zbývá dodat, že vzhledem k tomu, že dovolání bylo v celém rozsahu odmítnuto jako nepřípustné, zůstává bez významu návrh dovolatele na předložení věci Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení až

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. 3. 2019

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu