Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 99/2018-108

XY29 -108

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Českého inkasního kapitálu, a. s., se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Václavské nám. 808/66, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27646751,zastoupeného JUDr. Romanem Majerem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1326/5, PSČ 140 00, proti žalovaným 1/JUDr. Ladislavu Paulusovi, se sídlem v Brně, Veveří 456/9, PSČ 602 00, jako insolvenčnímu správci dlužnice M. K., zastoupenému Mgr. Jakubem Hartmanem, advokátem, se sídlem v Brně, Veveří 456/9, PSČ 602 00, a 2/ M. K., narozené XY, bytem XY, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice M. K., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. dubna 2018, č. j. 29 ICm XY, 12 VSOL XY ( XY), takto:

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 16. listopadu 2017, č. j. 74/29 ICm XY, ve znění usnesení z téhož dne, č. j. 74/29 ICm XY, rozhodl Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) o žalobě žalobce (Českého inkasního kapitálu, a. s.), směřující vůči žalovaným (JUDr. Ladislavu Paulusovi, jako insolvenčnímu správci dlužnice M. K., a dlužnici), tak, že určil, že pohledávka žalobce P8 ve výši 66 059,83 Kč přihlášená do insolvenčního řízení je po právu (bod I. výroku), a rozhodl o nákladech řízení (body II. a III. výroku).

K odvolání prvního žalovaného Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek insolvenčního soudu potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti prvnímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „“), jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že v posouzení otázky, kterou dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu k řešení (důvodnosti námitky promlčení), je napadené rozhodnutí v souladu s následujícími závěry ustálené judikatury Nejvyššího soudu:

Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. července 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu], plyne, že (bez jakýchkoli pochyb u rozhodčích nálezů vydaných v době před 1. dubnem 2012, mezi které patří i rozhodčí nález, o nějž jde v této věci) exekuční soudy mohou přijmout závěr, že rozhodčí nález jim předkládaný coby exekuční titul nemá žádné právní účinky (jelikož nebyl vydán v mezích pravomoci rozhodce) a není tedy exekučním titulem, bez zřetele k tomu, že formálně nedošlo (ani již nedojde, vzhledem k případně zmeškaným lhůtám) k jeho zrušení (soudem) postupem předjímaným zákonem o rozhodčím řízení.

Není pochyb o tom, že tam, kde rozhodčí nález neprochází testem vykonatelnosti (posouzením, zda jde o způsobilý exekuční titul) v exekučním nebo vykonávacím řízení proto, že na majetek případného povinného je vedeno insolvenční řízení, lze obdobný závěr přijmout v případném sporu o pravost nebo výši pohledávky, kterou věřitel přihlásí do insolvenčního řízení jako vykonatelnou s poukazem na rozhodčí nález coby exekuční titul (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2014, sen. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2015, sen. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2015, sen. zn. ).

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2016, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 99/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, promlčecí doba přestává běžet zahájením rozhodčího řízení, i když rozhodčí smlouva je neplatná.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2016, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 100/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dokud insolvenční soud v incidenčním sporu neurčí (neuvede v důvodech svého rozhodnutí), že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce, je nutno posuzovat promlčení nároků z něj plynoucích jako u rozhodčího nálezu, jenž takovou vadou netrpí.

Argumentuje-li dovolatel závěry Ústavního soudu učiněnými v nálezu ze dne 31. října 2016, sp. zn. , pak pomíjí, že rozhodnutí se zakládá na odlišném skutkovém základu, když v tam posuzované věci věřitel započal vymáhání své pohledávky až za stavu změněné judikatury (po vydání usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. května 2011, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), navíc exekuční řízení bylo zastaveno pro nezpůsobilost rozhodčího nálezu jako exekučního titulu. V předmětné věci však věřitel zahájil exekuční řízení již před dovolatelem zmiňovaným „sjednocením judikatury“.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o , a , když dovolání prvního žalovaného bylo odmítnuto a žalobce ve sporu o pravost pohledávky nemá právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci [ , o úpadku a způsobech jeho řešení ()].

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (26. dubna 2018) je pro dovolací řízení rozhodný v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 2. 2019

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu