Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 713/2017

30 Cdo 713/2017-173

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce F. F., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Evou Vaňkovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Husova 1285/2, proti žalované České republice – Krajskému soudu v Ostravě, se sídlem v Ostravě, Havlíčkovo nábřeží 34, o zaplacení 80 000 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 7. 2016, č. j. -122, takto:

I. Dovolání seodmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 12. 1. 2016, sp. zn. -93, zamítl žádost žalobce o změnu zástupce z řad advokátů (výrok I), zamítl žádost D. J. o zproštění právního zastoupení žalobce (výrok II), odmítl podání žalobce ze dne 22. 8. 2014 a 8. 1. 2016 (výrok III) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).

Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce a D. J. napadeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II tak, že D. J. se zprošťuje právního zastoupení žalobce (výrok I), potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I, III a IV (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III).

Odvolací soud nepřisvědčil soudu prvního stupně, že zástupce žalobce netvrdil žádné závažné okolnosti, které by měly vést k jeho zproštění. Ze spisu je naopak dle odvolacího soudu zcela zjevné, že mezi žalobcem a D. J. je narušena vzájemná důvěra, neboť žalobce neposkytoval J. patřičnou součinnost – byl nekontaktní, nesouhlasil s ustanovením J. jeho zástupcem a domáhal se dovoláním změny zástupce. V této souvislosti poukázal odvolací soud na , o advokacii (dále jen „zákon o advokacii), dle něhož je advokát oprávněn požádat o zrušení ustanovení.

Dále odvolací soud uvedl, že žalobce se sice domáhal ustanovení zástupce, avšak s ustanoveným zástupcem D. J. nespolupracuje a odmítá ho, čímž institut ustanovení zástupce neplní svůj účel, jenž spočívá v ochraně práv účastníka před újmou, které by se mu mohlo pro nedostatek právních znalostí dostat. V daném případě se tak ustanovení zástupce žalobci pro toto řízení dle odvolacího soudu míjí zákonným účelem a důvody pro ustanovení zástupce žalobce netrvají, neboť ochrana jeho zájmů, i když je osobou osvobozenou od soudních poplatků, toto zastoupení nevyžaduje.

Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že žalobce po doručení výzvy dle neodstranil vady žaloby, z níž tak není patrno, jaká část z požadované částky představuje újmu materiální a jaká újmu nemateriální. Není tedy zřejmé, čeho a v jaké výši se žalobce domáhá. Vady žaloby neodstranil ani ustanovený zástupce (vady nebyly odstraněny ani v odvolacím řízení), přičemž z hlediska je dle odvolacího soudu nerozhodné, že s ním klient nespolupracoval.

Usnesení odvolacího soudu ve výroku II napadl žalobce, zastoupený advokátkou ( ), včasným dovoláním ( ), které však Nejvyšší soud postupem podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, jako nepřípustné odmítl.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání dle nemůže založit právní otázka, zda jsou nalézací soudy oprávněny rozhodnout současně o odmítnutí žaloby a o zamítnutí zproštění či záměně právního zástupce, neboť se při jejím řešení odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu představované jak dovolatelem označeným usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. , tak usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 34/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (rozhodnutí dovolacího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz).

Podle rozhodnutí R 67/2014 (obdobně srov. též usnesení ) zamítá-li soud žádost o ustanovení zástupce ( ) žalobci, jenž podal u soudu žalobu, která trpí vadami, bránícími pokračovat v řízení, může ho ve smyslu ustanovení usnesením vyzvat, aby žalobu opravil nebo doplnil, teprve v době, kdy usnesení o zamítnutí žádosti je v právní moci. Podle rozhodnutí R 34/2018 účastník, jemuž byl soudem ustanoven advokát a jenž svým následným chováním vůči tomuto zástupci způsobil, že došlo k narušení nezbytné důvěry ve smyslu zákona o advokacii, nemá právo na ustanovení dalšího zástupce soudem.

V nynější věci nedošlo ve smyslu R 67/2014 k postupu a následnému odmítnutí žaloby podle dříve, než soud rozhodl o žádosti žalobce o ustanovení zástupce, naopak žalobce byl, a to i v odvolacím řízení, dříve ustanoveným zástupcem z řad advokátů zastoupen, a k zproštění zastoupení došlo teprve v rámci rozhodnutí o odvolání. Nadto důvod, pro který k zproštění zastoupení posléze došlo, by ve smyslu R 34/2018 šel k tíži žalobce, který by tak jako tak neměl právo na ustanovení dalšího zástupce soudem.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 2. 2019

JUDr. Pavel Simon předseda senátu