Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tvo 2/2019

11 Tvo 2/2019-8

USNESENÍ

O d ů v o d n ě n í :

1. Usnesením ze dne 10. 12. 2018, č. j. -3677, rozhodl Vrchní soud v Praze podle § 72 odst. 1, odst. 4 tr. ř. o ponechání shora jmenovaného obviněného ve vazbě pro trvající důvody uvedené v § 67 písm. a), c) tr. ř.

2. Proti usnesení podal dne 14. 12. 2018 obviněný prostřednictvím své obhájkyně stížnost, kterou přes avizování, že tak učiní, nikterak nezdůvodnil (č. l. 3688).

3. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost obviněného není důvodná.

4. Předně je třeba zdůraznit, že v době rozhodování Nejvyššího soudu o této stížnosti již institut vazby u obviněného pominul, neboť dne 21. 1. 2019 Vrchní soud v Praze rozhodl ve věci rozsudkem, č. j. -3729, v jehož rámci zamítl podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného. Právní moci tak nabyl odsuzující rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2018, č. j. -3503, jímž mj. byl obviněný D. H. N. uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 9 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. V době rozhodování Nejvyššího soudu již tedy jmenovaný není omezen na svobodě vazebním institutem, ale na základě pravomocného rozhodnutí uloženým trestem odnětí svobody.

5. Pro úplnost a s ohledem na přezkum předchozího postupu vrchního soudu při rozhodování o trvání vazby zejména v rovině případného narušení práv obviněného, Nejvyšší soud přezkoumal napadené usnesení a dospěl k následujícímu závěru. Lze shrnout, že Vrchní soud v Praze, jakožto soud odvolací ve věci obviněného, proti němuž bylo trestní řízení vedeno jako proti osobě omezené na osobní svobodě vazbou, postupoval v intencích § 72 odst. 1 tr. ř. stanovené povinnosti přezkoumat nejpozději každé tři měsíce od právní moci předchozího rozhodnutí o vazbě a rozhodnout o ponechání obviněného ve vazbě nebo o jeho propuštění na svobodu. V tomto směru byly veškeré k tomu stanovené lhůty dodrženy, když obviněný byl vzat do vazby z důvodů v § 67 písm. a), c) tr. ř. dne 28. 6. 2017 a k poslednímu rozhodnutí o jejím trvání došlo ze strany Krajského soudu v Praze dne 17. 9. 2018, usnesením č. j. -3470, které nabylo právní moci téhož dne. Vrchní soud v Praze setrval ve svém rozhodnutí na existenci důvodů vazby útěkové, jakož i předstižné, kdy konstatoval důvodné obavy z útěku, resp. skrývání se obviněného v rámci probíhajícího trestního řízení, v jehož rámci byl v dané době nepravomocně uznán vinným ze spáchání závažné trestné činnosti a byl mu uložen trest odnětí svobody ve výměře 9 let. Při propuštění z vazby na svobodu by tak byla dána důvodná obava, že se bude vyhýbat kontaktu s orgány činnými v trestním řízení, resp. nenastoupí výkon trestu v citelné délce, o to více, že se jedná o cizího státního příslušníka. Stejně tak byla důvodnou shledána obava z možného pokračování v páchání trestné činnosti na svobodě za účelem obstarání si finančních prostředků, kdy tyto sklony obviněný projevil již dříve, neboť v minulosti byl odsouzen a potrestán nepodmíněným trestem odnětí svobody pro zločin loupeže a nyní projednávanou trestnou činnost spáchal ve zkušební době podmíněného propuštění.

6. Nejvyšší soud se s daným hodnocením vrchního soudu plně ztotožnil, kdy takovéto závěry byly prezentovány stručně a výstižně, při respektování veškerých okolností případu a osobních poměrů obviněného, mimo jiné obhajobou prezentovaných zdravotních problémů pramenících ze snahy o sebepoškození. Pro stručnost, lze v plném rozsahu odkázat na odůvodnění napadeného usnesení, s nímž se Nejvyšší soud ztotožnil. Lze též doplnit, že vrchní soud postupoval správně rovněž v procesní rovině rozhodnutí, které učinil v rámci neveřejného zasedání, když vazebního zasedání se obviněný odmítl zúčastnit.

7. Nejvyšší soud tedy závěrem konstatuje, že neshledal stížnost obviněného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 12. 2018, č. j. -3677, důvodnou, a proto ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. 2. 2019

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu

Vyhotovil:

JUDr. Michael Vrtek, Ph.D.

soudce