Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2991/2018

21 Cdo 2991/2018-764

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce D. L., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Libuší Hrůšovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Goethova č. 356/5, proti žalovanému Střednímu odbornému učilišti stavebnímu, Plzeň, Borská 55, příspěvkové organizaci, se sídlem v Plzni, Borská č. 2718/55, IČO 00497061, zastoupenému JUDr. Ludvíkem Röschem, advokátem se sídlem v Plzni, Malá č. 43/6, o náhradu za ztížení společenského uplatnění, za účasti Kooperativy pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 47116617, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. března 2018 č.j. -727, takto:I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.438,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ludvíka Rösche, advokáta se sídlem v Plzni, Malá č. 43/6.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 3. 2018 č. j. -727 do části výroku I., kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby co do částky 855.000,- Kč s úroky z prodlení, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce přiměřenosti míry zvýšení odškodnění v případech hodných mimořádného zřetele srov. například bod II. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2011 sp. zn. , uveřejněného pod č. 50 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2011, odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2010 sp. zn. , rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5.10.2011 sp. zn. nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4.4.2012 sp. zn. ; ke vztahu přiměřenosti mezi přiznanou výší náhrady škody a způsobenou škodou na zdraví srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.7.2011 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.7.2013 sp. zn. nebo nález Ústavního soudu ze dne 29.9.2005 sp. zn. ; ke splatnosti nároku na mimořádné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění a možnosti přiznání úroků z prodlení srov. rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 30.12.1991 sp. zn. 1 Cz 31/91, uveřejněný v Bulletinu Nejvyššího soudu ČR č. 1/1992) a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

K podání dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 3. 2018 č. j. -727 do části výroku I., kterým byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 171.000,- Kč, není žalobce oprávněn (subjektivně legitimován), protože napadeným rozhodnutím v této části bylo dovolateli vyhověno a nevznikla mu ani jiná újma, kterou by bylo možné odstranit zrušením rozhodnutí odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.1997 sp. zn. , uveřejněné pod č. 28 v časopise Soudní judikatura, ročník 1998).

Z vyjádření žalobce, že podává dovolání proti rozsudku odvolacího soudu „v celém jeho rozsahu“, vyplývá, že napadá rozsudek odvolacího soudu též ve výrocích, jimiž odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu. Ani v tomto směru však není dovolání žalobce podle ustanovení přípustné, neboť směřuje proti rozhodnutí v části týkající se výroku o nákladech řízení [srov. ].

Protože dovolání směruje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 2. 2019

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu