Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Nd 48/2019

30 Nd 48/2019-18

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců Mgr. Hynka Zoubka a Mgr. Tomáše Mottla v právní věci oprávněného Jiřího Doležala, IČO: 66028990, se sídlem v Praze 8, Na Slovance 1130/6, zastoupeného JUDr. Denisou Sudolskou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Italská 1219, proti povinnému I. B., nar. XY, naposledy bytem XY, o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti podle , takto:

Odůvodnění:

Obvodnímu soudu pro Prahu 5 byla dne 3. 12. 2018 doručena žádost soudního

exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov,

o pověření a nařízení

exekuce

na majetek povinného.

Obvodní soud pro Prahu 5 u

snesením ze dne 18. 12. 2018, č. j. -14, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po právní moci usnesení předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu.

Důvodem k takovému postupu podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), bylo podle předkládajícího soudu zjištění, že povinný „neprochází CEO, ani evidencí osob podnikajících podle živnostenského zákona“, není ani hlášen k trvalému pobytu podle evidence Cizineckého informačního systému, takže nemá v České republice obecný soud.

Podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle předchozí věty, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle ustanovení vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek předloží Nejvyššímu soudu.

Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 11/2015).

Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením existenci majetku povinného nezjišťuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2013).

Z obsahu spisu vyplývá, že Obvodnímu soudu pro Prahu 5 se nepodařilo zjistit místo pobytu povinného na území České republiky a není v současné době známo, zda, popřípadě kde má povinný majetek. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení v takovém případě určil místně příslušný soud v souladu se shora odkazovanými rozhodnutími podle zásady hospodárnosti tak, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Obvodní soud pro Prahu 5, k němuž soudní exekutor podal žádost o pověření a nařízení exekuce a v jehož obvodu měl povinný bydliště v době uzavírání smlouvy, z níž vznikl dluh povinného, který lze vymoci na základě exekučního titulu (rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 26. 9. 2018, č. j. ČTÚ-71 170/2017-638/VIII. Vyř – ŠpM).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. 2. 2019

Mgr. Vít Bičák předseda senátu