Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tvo 1/2019

-11

USNESENÍ

R.,

,

S. P.,

a

E. – E. P. A.,

proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 1. 2019, sp. zn. , v trestní věci obviněných J. D. a spol. vedené u Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně pod sp. zn. , a rozhodl takto:

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.

se

stížnost obchodních společností

R.,

S. P.,

a

E. – E. P. A.,

zamítá.

Odůvodnění:

Obchodní společnosti R., S. P., a E. – E. P. A., požádali samostatnými podáními ze dne 7. 12. 2018 (viz č. l. 10470, 10475, 10486 spisu) Vrchní soud v Olomouci, který koná pod sp. zn. odvolací řízení proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. [v trestní věci obviněných J. D. a spol., stíhaných pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku], o vydání finančních prostředků zajištěných v přípravném řízení. Konkrétně obchodní společnost R., požádala o vydání finančních prostředků ve výši 20 000 Eur, obchodní společnost S. P., požádala o vydání finančních prostředků ve výši 1 400 000 Kč a 19 300 Eur a obchodní společnost E. – E. P. A., požádala o vydání finančních prostředků ve výši 475 500 Kč.

O těchto žádostech rozhodl předseda senátu Vrchního soudu v Olomouci usnesením ze dne 3. 1. 2019, sp. zn. , tak, že je podle § 80 odst. 1 tr. ř. a contrario zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že finanční prostředky, na něž si činí nárok společnosti R., a E. – E. P. A., byly v přípravném řízení zajištěny při prohlídce jiných prostor a pozemků dne 5. 2. 2013 na adrese M., O., v kanceláři č. XY, přičemž k této kanceláři měla nájemní vztah toliko společnost E. – E. P. A. Při prohlídce bylo dále zjištěno, že danou kancelář užívá obviněná J. K. V trezoru v kanceláři č. XY byla nalezena a zajištěna hotovost ve výši 475 500 Kč a 54 870 EUR. Co se týče finančních prostředků nárokovaných společností S. P., tyto byly v přípravném řízení zajištěny při domovní prohlídce dne 5. 2. 2013 na adrese XY, O., za účasti obviněné J. K. v trezoru v bytě, který jmenovaná obviněná užívala, a to ve výši 2 363 500 Kč a 3 230 EUR. Finanční hotovost ve výši 19 300 EUR, kterou dále tato společnost požaduje, byla zajištěna na již shora uvedené adrese M., O. Vrchní soud v Olomouci zdůraznil, že finanční prostředky zajištěné při domovní prohlídce u obviněné J. K. na adrese XY, O., v celkové výši 2 363 500 Kč byly rozsudkem Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. , jmenované obviněné podle § 71 odst. 1 tr. zákoníku propadnuty jako náhradní hodnota, z čehož podle jeho mínění plyne, že společností S. P., nárokovaná částka ve výši 1 400 000 Kč byla předmětem zmíněného rozhodnutí soudu prvního stupně, a proto v této části nemohlo být žádosti již z tohoto důvodu vyhověno. Ohledně finanční hotovosti ve výši 19 300 EUR, jež si nárokuje společnost S. P., soud podotkl, že řízení nebylo dosud pravomocně skončeno a státní zástupce podal odvolání v neprospěch obviněných, proto nelze učinit jednoznačný závěr, že již nepřichází v úvahu propadnutí či zabrání dotčených finančních prostředků. Navíc nebylo ani jednoznačně prokázáno, komu dotčené finanční prostředky náleží, neboť byly zajištěny v kanceláři č. XY, ke které má nájemní vztah toliko společnost E. – E. P. A., avšak ze spisového materiálu se podává, že danou kancelář a trezor mělo využívat několik obchodních společností. Nadto je z předloženého spisu patrná i vzájemná osobní propojenost dotčených společností s osobami obviněných v předmětné trestní věci. Odvolací soud proto uzavřel, že vydání požadovaných finančních prostředků je předčasné, neboť věc nebyla dosud pravomocně ukončena a není vyloučeno, že tyto finanční prostředky mohou být předmětem propadnutí či zabrání.

Proti tomuto usnesení podali obchodní společnosti R., S. P., a E. – E. P. A., stížnost, v níž shodně namítly, že Vrchní soud v Olomouci svůj závěr ohledně nevrácení zajištěných finančních prostředků opírá o skutečnosti, které nejsou v rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. , výslovně uvedeny a nejsou seznatelné, neboť z obsahu daného rozsudku výslovně nevyplývá, že požadované konkrétní částky jsou předmětem jeho rozhodnutí. Stěžovatelé jsou proto názoru, že vrchní soud rozhodoval v rozporu s § 80 odst. 1 tr. ř., když nepřiléhavě použil v napadeném rozhodnutí výklad

a contrario.

Není-li v rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. , výslovně uveden právní režim nakládání s předmětnou finanční hotovostí, je podle nich výsledkem aplikace § 80 odst. 1 tr. ř. jediný možný závěr, a to že uvedených finančních prostředků není pro řízení již třeba. Žadatelé jsou přesvědčeni, že absence podstatných obsahových náležitostí odůvodnění citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, je excesem, který svým významem dosahuje ústavně právní roviny a ve svém důsledku znamená porušení práva na soudní a jinou právní ochranu podle d a práva na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z uvedených důvodů proto závěrem stížnosti obchodní společnosti R., S. P., a E. – E. P. A., navrhly

, „…aby Nejvyšší soud ČR zrušil Usnesení Vrchního soudu v Olomouci, č. j. - 10502 ze dne 3. 1. 2019, jako nezákonné.

“

Nejvyšší soud přezkoumal podanou stížnost v intencích § 147 odst. 1 tr. ř. a dospěl k závěru, že stížnost je přípustná, byla podána včas a oprávněnými osobami, avšak není důvodná.

Stěžovatelům je třeba dát za pravdu v tom, že v rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. , není

expressis verbis

uveden výrok o tom, jak má být s dotčenými finančními hotovostmi dále naloženo. Přesto však Nejvyšší soud shledal, že s ohledem na to, že v předmětné trestní věci nebylo dosud vydáno pravomocné rozhodnutí (veřejné zasedání odvolacího soudu je nařízeno na dny 6., 7. a 20. 3. 2019 - viz č. l. 10 492 a násl. spisu), nelze považovat stížnostmi napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 1. 2019, sp. zn. , za nesprávné. Vzhledem ke skutečnosti, že dané trestní řízení nebylo dosud pravomocně skončeno, není možno jednoznačně uzavřít, že předmětných věci není už k dalšímu řízení třeba a že lze vyloučit případné propadnutí či zabrání dotčených finančních prostředků, jejichž vrácení se obchodní společnosti R., S. P., a E. – E. P. A., domáhají (viz § 80 odst. 1 věta první tr. ř.). K tomu srov. též oprávnění soudu ve smyslu ustanovení § 230 odst. 2 tr. ř., a oprávnění státního zástupce podle § 239 odst. 1 tr. ř. Vrchní soud v odůvodnění svého rozhodnutí, na které je v tomto směru v zásadě možno odkázat, správně uvedl, že v trestním řízení dosud ani nebylo bez pochybností prokázáno, komu dotčené finanční prostředky náleží, a že je navíc z učiněných skutkových zjištění patrná i vzájemná propojenost daných společností s osobami obviněných. V tomto směru nelze přehlédnout ani to, že obviněné J. K. bylo uloženo propadnutí náhradní hodnoty ve výši 2 363 500 Kč a 3 230 Euro.

Nejvyšší soud proto přisvědčil názoru Vrchního soudu v Olomouci v tom, že vydání požadovaných finančních prostředků by za této situace bylo předčasné, neboť věc nebyla dosud pravomocně ukončena a nelze s určitostí vyloučit, že by požadované finanční prostředky mohly být předmětem propadnutí či zabrání.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že obchodním společnostem R., S. P., a E. – E. P. A., nic nebrání v tom, aby po pravomocném skončení trestního stíhání ve věci vedené u Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, pod sp. zn. , a u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. , resp. trestního řízení v této věci, podle výsledku řízení opětovně požádali o vrácení předmětných finančních prostředků.

S ohledem na shora uvedené Nejvyššímu soudu nezbylo než stížnost obchodních společností R., S. P., a E. – E. P. A., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 1. 2019, sp. zn. , podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnout jako nedůvodnou.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. 2. 2019JUDr. Antonín Draštíkpředseda senátu