Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tdo 1574/2018

-25

USNESENÍ

R. H.,

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.

se

dovolání obviněného R. H.

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. , byl obviněný R. H. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, jehož se dopustil skutkem popsaným tak, že

dne 11. 3. 2018 kolem 10.45 hodin ve XY, v prodejně Kaufland na ulici XY, vložil na prodejní ploše do svého batohu po odstranění bezpečnostních kódů 2 lahve alkoholu zn. Jack Daniels No 7, a 2 lahve alkoholu zn. Jack Daniels Fire, vše v ceně 2.396 Kč, s takto uschovaným zbožím prošel pokladnou, aniž je zaplatil, v úmyslu je ke škodě Kaufland Česká republika, v. o. s., Bělohorská 2428, Praha 6, užít ke své potřebě, následně na vyzvání pracovníka ostrahy zboží vydal, a toto bylo bez poškození vráceno do prodeje, a to přesto, že byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2015 pod sp. zn. , který nabyl právní moci dne 11. 4. 2015, odsouzen pro přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře sto hodin, jenž byl usnesením Městského soudu v Brně ze dne 12. 9. 2016 pod sp. zn. , které nabylo právní moci dne 20. 10. 2016, přeměněn v trest odnětí svobody v trvání sta dnů a byl obviněným vykonán dne 8. 3. 2017.

2. Za tento přečin byl obviněný odsouzen podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

3. Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které zaměřil výlučně proti výroku o trestu. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 29. 6. 2018, sp. zn. , toto odvolání podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu

4. Obviněný podal prostřednictvím obhájce proti tomuto usnesení odvolacího soudu dovolání, jež vymezil důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vytýkal jím nesprávné právní posouzení skutku, které spatřoval v řešení otázky, zda popsaný skutek je vůbec trestným činem, včetně časové působnosti zákona a způsobilosti obviněného být pachatelem trestného činu. Vyjádřil přesvědčení, že neměl být odsouzen, neboť pro nepříčetnost není za spáchání popsaného činu trestně odpovědný, jelikož v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost a současně nemohl ovládat své jednání. Tuto okolnost dovozoval z toho, že v době od počátku dubna 2015, a tedy i v době trestné činnosti, prožíval velmi těžké období s nepřetržitým užíváním návykových látek, v důsledku čehož nebyl schopen vnímat realitu a na nic si nepamatuje. Léčil se v psychiatrické ambulanci I. W. v XY, což doložil odborným vyjádřením jmenovaného lékaře ze dne 19. 10. 2018, v němž psychiatr navrhuje vypracování znaleckého posudku na posouzení příčetnosti obviněného k době spáchaného činu, neboť lze předpokládat, že v dané době byl obviněný pod vlivem drog.

5. Za nesprávné obviněný považoval, že se orgány činné v trestním řízení uvedenými skutečnostmi vypovídajícími o jeho příčetnosti nezabývaly, ač měl být vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a psychologie, který měl najisto postavit, zda v den, kdy se měl dopustit popsaného trestného činu, byl či nebyl příčetný, a tudíž za svůj čin trestně odpovědný.

6. Z uvedených důvodů obviněný v závěru dovolání navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2018, sp. zn. , i rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. , a aby podle § 265l tr. ř. přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

7. K podanému dovolání se v souladu s § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Upozornila především na to, že obviněný podal odvolání pouze proti výroku o trestu, a proto soud druhého stupně přezkoumával pouze výrok o trestu. V důsledku toho obviněný nyní mohl napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen výrok o trestu, tedy v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání obviněného proti výroku o vině, tj. výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle § 254 odst. 1 tr. ř., neboť neměl povinnost jej přezkoumávat ani podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř., musí být odmítnuto jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. V tomto smyslu učinila též závěrečný návrh.

8. Vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství bylo zasláno obhájci obviněného k případné replice, kterou však Nejvyšší soud do neveřejného zasedání neobdržel.

III. K přípustnosti dovolání

9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) při posuzování podaného dovolání předesílá, že shledal, že bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), a splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř.

10. Především však posuzoval, zda jsou splněny podmínky jeho přípustnosti, neboť dovolání jako mimořádný opravný prostředek nelze podat proti kterémukoli pravomocnému rozhodnutí, protože není určeno k univerzálnímu přezkumu a k nápravě všech tvrzených vad. Přípustnost dovolání je vymezena v ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř., které stanoví, proti jakým rozhodnutím a za jakých podmínek je dovolání přípustné. Z dikce tohoto ustanovení plyne, že rozhodnutí, které lze napadnout dovoláním, musí současně splňovat kumulativně stanovené podmínky, a to, že jde o pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští

.

Taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, je uveden v § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř.

11. Předpokladem přípustnosti dovolání je podle § 265a odst. 1 tr. ř. skutečnost, že proběhlo řízení před soudem prvního stupně, ve věci rozhodl soud druhého stupně a vydal některé z rozhodnutí předpokládaných ustanovením § 265a odst. 2 tr. ř. Zákonná dikce tak z hlediska přípustnosti dovolání nastoluje procesní situaci, kdy ve věci rozhodl jak soud prvního stupně, tak soud druhého stupně, přičemž pokud soud druhého stupně sám nerozhodl některým z meritorních rozhodnutí předpokládaných ustanovením § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., lze dovoláním napadnout toliko rozhodnutí, kterým soud druhého stupně zamítl nebo odmítl řádný opravný prostředek proti obdobným rozhodnutím vydaným soudem prvního stupně [§ 265a odst. 2 písm. h) tr. ř.].

12. Na základě těchto zákonných podmínek je dovolání nepřípustné

,

jestliže je jím napadeno jiné rozhodnutí, než je rozhodnutí soudu ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1, 2 tr. ř., anebo když jím dovolatel napadá takovou část rozhodnutí, kterou nepřezkoumával a nebyl povinen přezkoumat ve druhém stupni ani odvolací nebo stížnostní soud. Rozhodnutí soudu druhého stupně lze totiž dovoláním napadat pouze v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn a povinen přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně podle hledisek vymezených v § 254 odst. 1 tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. , uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit č. 3, roč. 2004, pod č. T 666).

13. Uvedená zásada vychází z principu vázanosti odvolacího soudu obsahem podaného odvolání, resp. vytýkanými nedostatky, neboť podle § 254 odst. l tr. ř. nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle § 253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. Odvolací soud proto přezkoumá z podnětu podaného odvolání jen ty oddělitelné výroky rozsudku, proti nimž odvolatel podal odvolání, a dále správnost postupu řízení, které jim předcházelo. Oddělitelným výrokem je např. výrok o trestu. Jiné výroky a jim předcházející řízení odvolací soud nesmí zásadně přezkoumávat, i kdyby šlo o výroky, proti nimž by odvolatel mohl podat odvolání, avšak odvolání nepodal.

14. Nepřípustným je proto dovolání směřující proti výroku o vině za situace, pokud bylo odvolání podáno toliko proti výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř.). Platí totiž, že dovolatel může napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle § 254 odst. 1 tr. ř. a neměl povinnost jej přezkoumat ani podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř., musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. (uveřejněné pod č. 20/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].

IV. Zjištění z obsahu spisu

15. Nejvyšší soud v projednávané věci zjistil, že obviněný podal odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. , [učiněné nejprve ústně do protokolu při hlavním líčení dne 14. 3. 2018 (č. l. 50 verte), posléze písemně doplněné prostřednictvím jeho obhájce (č. l. 55 až 56), a poté i samotným obviněným (č. l. 67)]. Z obsahu těchto podání vyplývá, že brojil výhradně proti výroku o trestu, který považoval za nepřiměřeně přísný a nedostatečně zohledňující všechny okolnosti předchozích odsouzení, poukazoval na svou osobu jako pachatele, jakož i nízkou společenskou škodlivost činu, pro který byl odsouzen, a žádal, aby mu bylo uloženo ochranné léčení a trest obecně prospěšných prací, neboť ve výkonu trestu se již v minulosti pokusil o sebevraždu, a proto do věznice jít nechce.

16. Na podkladě tohoto odvolání Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací v odůvodnění usnesení ze dne 29. 6. 2018, sp. zn. , jímž toto odvolání obviněného jako nedůvodné zamítl podle § 256 tr. ř., výslovně konstatoval, že toto odvolání bylo obviněným podáno proti výroku o trestu se stručně uvedenými důvody, jimiž tento výrok napadl. Ke své přezkumné činnosti odvolací soud konstatoval, že výrok o vině nebyl odvoláním napaden. Uvedl, že výrok o trestu nespočívá na vadném výroku o vině a nebylo nutno ve smyslu § 254 odst. 2 tr. ř. výrok o vině přezkoumávat (viz bod 11. citovaného usnesení). V další části napadeného usnesení (body 12., 13.) vysvětlil, z jakých důvodů považoval trest uložený rozsudkem soudu prvního stupně za správný (viz stranu 3 napadeného usnesení).

17. Z uvedeného je tak zřejmé, že odvolací soud se v rámci své přezkumné činnosti podle ustanovení § 254 odst. 1 tr. ř. soustředil výhradně jen na posouzení správnosti výroku o trestu, protože obviněný v odvolání nenamítl takové vady, které by odůvodňovaly, aby odvolací soud podle § 254 odst. 2 tr. ř. přezkoumával i výrok o vině. Bylo tudíž povinností odvolacího soudu přezkoumat podle § 254 odst. 1 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost jen napadeného výroku o trestu, aniž se mohl nebo měl zabývat výrokem o vině. V takovém případě tedy obviněný mohl i dovoláním napadnout rozhodnutí odvolacího soudu jen ve vztahu k výroku o trestu, a nikoli již ve vztahu k výroku o vině, který zůstal v rozsudku soudu prvního stupně nedotčen. Odvolací soud byl proto v posuzované věci povinen a oprávněn k odvolání obviněného přezkoumávat zákonnost a odůvodněnost pouze výroku o trestu a správnost postupu řízení, které rozhodnutí o trestu předcházelo, což také učinil.

18. Z těchto důvodů obviněný mohl jako dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v rozsahu, v němž byl rozsudek soudu prvního stupně z hledisek § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumán, tj. podat je toliko proti výroku o trestu. Posoudí-li se však obsah dovolání obviněného, z celého jeho obsahu a kontextu uvedených argumentů je zřejmé, že ve vztahu k výroku o trestu obviněný neuváděl žádné výhrady, ale veškeré své námitky soustředil proti výroku o vině.

19. Podal-li obviněný dovolání, které za shora popsané situace celé zaměřil pouze proti výroku o vině, je nepřípustné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. , uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit č. 67, roč. 2010 pod č. T 1305) a Nejvyšší soud se jeho obsahem z meritorního hlediska nemohl zabývat.

V. Závěr

20.

Z uvedených důvodů

Nejvyšší soud dovolání obviněného R. H. zaměřené pouze proti výroku o vině podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné odmítl.

Své rozhodnutí přitom učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 16. 1. 2019

JUDr. Milada Šámalová

předsedkyně senátu