Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4713/2018

-306

USNESENÍ

L. H.

M. Z.

, narozenému XY,

bytem XY, zastoupenému Mgr. Markem Plajnerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 23, pro 297.249,63 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. října 2017, č. j. -268, t a k t o :

Dovolání povinného

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ) :

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 16. října 2017, č. j. -268, ve výroku I. potvrdil usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 15. září 2016, č. j. -233, v rozsahu výroku II., kterým byl návrh povinného na zastavení exekuce pro částku 259 541,13 Kč zamítnut, a ve výroku II. zrušil usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 15. září 2016, č. j. -233, v rozsahu výroku III., jímž byla povinnému uložena povinnost zaplatit Českému státu na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení v částce 9 402 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Dospěl mimo jiné k závěru, že povinný - pokud jde o částku 259 541,13 Kč - uplatnil k započtení pohledávku neurčitou a nejistou, kterou ostatně sám žaluje v jiném řízení. Tato pohledávka je sporná, což potvrzuje i vypracovaný znalecký posudek v rámci tohoto exekučního řízení (není zřejmé, zda se oprávněný a v jakém rozsahu má podílet na úhradě spotřeby elektrické energie, v jaké výši, a navíc stejnou pohledávku, jež je předmětem tohoto exekuční řízení, povinný uplatnil vzájemným návrhem v rámci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví). Taková pohledávka není podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k zápočtu způsobilá.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný v celém rozsahu dovoláním. Namítá, že odvolací soud nesprávně vyřešil otázky hmotného práva, které doposud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny. Jde o následující otázky:

1) zda pohledávka spoluvlastníka společné věci vůči druhému spoluvlastníku z titulu povinnosti spoluvlastníka podílet se v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu na nákladech na společnou věc (nákladech na elektrickou energii) je pohledávkou nezpůsobilou k započtení z důvodu, že se jedná o pohledávku nejistou nebo neurčitou podle ustanovení § 1987 odst. 2 o. z.;

2) zda skutečnost, že taková pohledávka byla uplatněna u soudu, vede k závěru o tom, že se jedná o pohledávku nezpůsobilou k započtení z důvodu, že se jedná o pohledávku nejistou nebo neurčitou ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o. z.

Navrhuje proto, aby dovolací soud usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. října 2017, č. j. -268, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 2 ) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 1987 o. z. 1) k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem; 2) pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

Výkladem shora citovaného ustanovení § 1987 o. z. zejména pak jeho druhým odstavcem se zabýval i Nejvyšší soud, který ve svém rozsudku ze dne 1. října 2018, sp. zn. , dospěl k závěru, že nejistota a neurčitost pohledávky ve smyslu citovaného ustanovení může být dozajista vyvolána různými faktory. Vzhledem však k tomu, že by v kontextu civilního procesu (pozn. exekuční řízení je jedním z druhů civilního procesu) měl být smysl ustanovení o. z. spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových, lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle , věty druhé, s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost.

Pro účely posuzované věci je rozhodné, že nejde ani tak o povahu pohledávky, resp. důvod jejího vzniku, nýbrž o skutečnost, zda se jedná co do její existence a výše o obtížně dokazovatelnou pohledávku, jejíž zjišťování a zjišťování její výše by neúměrně zatěžovalo konkrétní řízení. Shora citované rozhodnutí dovolacího soudu sice hovoří o nalézacím řízení o uplatnění pohledávky, proti níž je započtení nejistou nebo neurčitou pohledávkou namítáno, podle názoru téhož soudu ovšem lze výše uvedené závěry nepochybně vztáhnout i na řízení exekuční, jehož předmětem je vymožení pohledávky, vůči níž je započtení nejistou nebo neurčitou pohledávkou uplatňováno, neboť k případnému započtení pohledávek dochází v obou řízeních za shodných podmínek.

Obtížnou dokazatelnost pohledávky nelze usuzovat toliko ze závěru, že tato byla uplatněna u soudu, což ostatně neučinil ani odvolací soud v této věci. Skutečnost, že povinný uplatnil započítávanou pohledávku vzájemným návrhem v rámci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, představoval jen jeden z mnoha dalších faktorů, které při posuzování spornosti, resp. nejistoty nebo neurčitosti pohledávky ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. zohlednil. S tímto postupem se dovolací soud nemůže než ztotožnit.

Vzhledem k tomu, že odvolací soud při posouzení způsobilosti pohledávky k započtení ve smyslu ustanovení o. z. respektoval závěry rozhodovací praxe dovolacího soudu a ani není důvod, aby dovolacím soudem vyřešená právní otázka byla posouzena jinak (srov. ), Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. 1. 2019

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu