Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 3643/2018

-3004

USNESENÍ

R. L.

1) K. F. T.-T.

,

narozeného dne XY, bytem v XY, jako právního nástupce M. T.-T., narozené dne XY a zemřelé dne 21. května 2008, posledně bytem v XY, zastoupeného JUDr. Radkou Konečnou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Lazarská č. 1718/3,

2) I. H.

, narozené dne XY, bytem v XY, jako právní nástupkyně A. S., narozené dne XY a zemřelé dne 3. dubna 2013, posledně bytem v XY, zastoupené JUDr. Pavlem Průšou, advokátem se sídlem v Chotěboři, Klášterní č. 92,

3) L. H.

, narozené dne XY, bytem v XY,

4) J. N. v. S.

, narozeného dne XY, bytem v XY, jako právních nástupců A. S., narozené dne XY a zemřelé dne 3. dubna 2013, posledně bytem v XY, zastoupených obecnou zmocněnkyní I. H., bytem v XY, a

5) L. D.

, narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Pavlem Průšou, advokátem se sídlem v Chotěboři, Klášterní č. 92, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání K. F. T.-T. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2017, č. j. -2936, takto:

I. Dovolání K. F. T.-T.

se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání K. F. T.-T. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2.11.2017, č.j. -2936, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska závěru o přezkoumatelnosti rozhodnutí soudu prvního stupně v otázce stanovení dědických podílů jednotlivých dědiců v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a to proto, že dovolatel - navzdory vzneseným námitkám - nepochybně věděl, jak a proč soud prvního stupně rozhodl a z jakých důvodů odvolací soud jeho rozhodnutí potvrdil [k otázce přezkoumatelnosti napadeného usnesení odvolacího soudu, v návaznosti na usnesení soudu prvního stupně, srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.10.2014, sp. zn. , a dále k otázce stanovení dědických podílů jednotlivých dědiců srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.5.2009, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 14, ročník 2010, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.6.2013, sp. zn. ,

nebo

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.3.2015, sp. zn. , podle nějž nedojde-li mezi dědici k uzavření dohody o vypořádání dědictví, a má-li být proto dědictví potvrzeno dědicům podle dědických podílů, soud v usnesení o dědictví stanoví dědický podíl zlomkem (procentem) odpovídajícím ceně konkrétních věcí nebo práv, jež podle závěti dědici připadají, v poměru k ceně celého dědictví a nepotvrzuje tedy nabytí konkrétních věcí nebo práv jednotlivými dědici],

a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

K námitkám dovolatele týkajícím se otázek výkladu závěti ze dne 9.3.1997, pořízené zůstavitelkou R. L., zemřelou dne 23.9.1997, a rozsahu majetku, který měl být (podle názoru dovolatele) v kontextu závěti do dědictví po zůstavitelce zahrnut, tj. i majetku mezi dědici sporného, dovolací soud přihlédnout nemohl

z důvodu, že na jejich posouzení napadené rozhodnutí nespočívá a že o těchto otázkách – jak správně uvedl i odvolací soud – bylo v dědickém řízení po zůstavitelce již dříve pravomocně rozhodnuto (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31.3.2004, č.j. -501, a usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 13.1.2012, č.j. -2408, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7.6.2012, -2472, proti nimž však nebylo předmětné dovolání podáno).

Jedná-li se o závěr odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) o „majetkovém obsahu“ velkostatku XY, vztahující se (výhradně) k majetku mezi dědici nespornému, dovolatel nepředestírá žádnou otázku spočívající v právním posouzení věci. Pokud totiž vznáší výhrady zejména vůči tomu, že „v napadeném usnesení nebyly žádným způsobem zohledněny důkazy“ v podobě „písemně zachyceného svědectví A. L.“ a jemu „adresovaného dopisu paní A. S.“, napadá správnost a úplnost skutkových zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, a dovozuje vlastní (odlišný) právní názor na věc, že „nemovitý majetek v jakékoli podobě ze statku V.“ představuje „veškeré věci, ale i práva s tímto majetkem související“. V rozsahu, v němž dovolatel uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení , nelze pro tento nedostatek v dovolacím řízení pokračovat.

Pro úplnost dovolací soud dodává, že není opodstatněná ani dovolací námitka spočívající v nutnosti aplikace nového (, dále jen „o.z.“) na posuzovanou věc. A to již proto, že zásada, že se při dědění použije právo platné v době smrti zůstavitele (zakotvená v ustanovení o.z.), bývá pravidlem při každé změně právní úpravy dědění a má význam pro rozhodování o dědění po osobách zemřelých před novou právní úpravou, pokud k rozhodování dochází až za účinnosti právní úpravy nové. Pokud tedy zůstavitelka zemřela dne 23.9.1997, tj. před 1.1.2014, je zcela namístě použití předchozí právní úpravy dědění provedené (dále jen „obč. zák.“). Podle obč. zák. se tak v projednávané věci posuzují mimo jiné i dědické tituly, okruh dědiců nebo velikost jejich dědických podílů.

Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud České republiky proto dovolání K. F. T.-T. proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 1. 2019

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu