Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3695/2018

-272

USNESENÍ

B. Ž.

T. K.,

narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Jaroslavem Mackem, advokátem se sídlem v Jeseníku, nám. Svobody č. 829/17, o vydání věcí, o 16 690 Kč a o vzájemném návrhu žalovaného o 200 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 31. května 2018 č. j. -244, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 15 530 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jaroslava Macka, advokáta se sídlem v Jeseníku, nám. Svobody č. 829/17.

Stručné odůvodnění ( ):

V dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 31. 5. 2018 č. j. -244 byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení [dovolatelka nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem (nevymezuje žádnou právní otázku), ale zpochybňuje především skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil svůj závěr, že „žalobkyně žalovanému z titulu půjčky peněz z 23. 6. 2010 dluží částku 200 000 Kč, splatnou teprve na výzvu žalovaného ze dne 19. 3. 2014, doručenou žalobkyni 21. 3. 2014“ a že „žalovaný uplatnil zadržovací právo k movitým věcem žalobkyně po právu, v souladu s ustanovením o. z., nikoliv v rozporu s ustanovením o. z.“ (nesouhlasí se skutkovým zjištěním, že k poskytnutí finančních prostředků žalovaným došlo, že majetkové poměry dovolatelky a její matky neumožňovaly nákup automobilu a opravu střechy, že žalovaný vyzval dovolatelku k vrácení „údajné půjčky“ a oznámil jí, že k jejímu zajištění uplatňuje zadržovací právo „prostřednictvím automobilu a dalších movitých věcí žalobkyně“); dále dovolatelka zpochybňuje správné hodnocení důkazů odvolacím soudem (zejména svědeckých výpovědí K. P., B. Ž. a E. D.), nesouhlasí s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil (posuzoval-li poskytnutí finančních prostředků žalovaným a majetkové poměry dovolatelky a její matky), předestírá vlastní skutkové závěry (že „poskytnutí finančních prostředků žalobkyni“ prokázáno nebylo a že bylo naopak prokázáno, že „matka žalobkyně měla naspořeny finanční prostředky“ a žalobkyně, potažmo její matka, tedy „měla k dispozici finanční prostředky jak na rekonstrukci střechy, tak koupi automobilu“), na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci (z důvodů dovolání vyplývající posouzení, že ke vzniku jejího závazku ze smlouvy o půjčce nedošlo a že zadržovací právo k automobilu a ostatním movitým věcem nevzniklo); podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu přitom platí, že i otázka existence vztahu příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody je otázkou skutkovou, nikoli právní (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2010 sp. zn. ), protože právní posouzení příčinné souvislosti může spočívat jen ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně určení, zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011 sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011 sp. zn. , uveřejněný pod č. 26 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2011 sp. zn. nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2012 sp. zn. )]; takové námitky, z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení , nemohou založit přípustnost dovolání podle ustanovení

Závěr o přípustnosti dovolání podle ustanovení nemohou založit ani námitky dovolatelky, že se soud nevypořádal „s opakovaným tvrzením žalobkyně o tom, že její matka (…) měla naspořeny finanční prostředky, které se použily na financování koupě automobilu a opravu střechy“, a že řízení o nárocích žalobkyně mělo být přerušeno do doby rozhodnutí o vzájemném návrhu žalovaného, který měl být posuzován v samostatném řízení. Uvedené námitky nejsou dovolacím důvodem podle ustanovení , ale mohly by (kdyby byly důvodné) představovat jen tzv. jinou vadu řízení ve smyslu ustanovení ; k takové vadě však může odvolací soud přihlédnout – jak vyplývá z ustanovení věta druhá – pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné. Uvedený předpoklad však v projednávané věci – jak uvedeno výše – naplněn není.

V části, ve které směřuje proti výrokům rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, není dovolání přípustné podle ustanovení , podle kterého dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Protože dovolání žalobkyně není – jak vyplývá z výše uvedeného - přípustné, Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 12. 2018

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu