Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1483/2018

3 Tdo 1483/2018-20

USNESENÍ

nejvyššího státního zástupce

podaném ve prospěch obviněného

V. K.

, nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 3. 8. 2018, sp. zn. , jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , t a k t o :

I. Podle § 265k odst. 1 trestního řádu

se zrušuje

usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 3. 8. 2018, sp. zn. .

II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá trestního řádu

se zrušují

i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

III. Podle § 265

l

odst. 1 trestního řádu

se

Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci

přikazuje

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 26. 3. 2018, sp. zn. ,

byl obviněný V. K. uznán vinným ze spáchání přečinu zpronevěry podle na skutkovém základě, že

v obci R., poté, co byl písemnou výzvou ze dne 11. 11. 2015, kterou prokazatelně převzal dne 13. 11. 2015, radou obce R. vyzván, aby v termínu do 30. 11. 2015 vrátil obecní majetek, konkrétně:

- zásahový oblek značky Fénix I v hodnotě 1.600 Kč a jeden pár zásahové obuvi značky Zeman v hodnotě 700 Kč, které mu byly zapůjčeny v roce 2009 jako členovi JSDH R., přičemž na základě usnesení mimořádného jednání valné hromady SDH R. ze dne 19. 12. 2011 byl ze SDH R. vyloučen,

- 6 polních skládacích stolů v celkové hodnotě 810 Kč, 22 polních skládacích židlí v celkové hodnotě 990 Kč a malý zdravotnický stan v hodnotě 1.100 Kč, které mu byly zapůjčeny obcí R. v měsíci srpnu 2014,

na výzvu nereagoval a věci si ponechal pro svoji potřebu.

Za to byl podle za použití a , 2 odsouzen k peněžitému trestu ve výši osm tisíc korun českých, tj. dvacet denních sazeb po čtyři sta korunách českých. Podle byl pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání tří měsíců.

O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 3. 8. 2018, sp. zn.

, jímž podle § 257 odst. 1 písm. b) trestního řádu napadený rozsudek zrušil a podle § 222 odst. 2 trestního řádu rozhodl tak, že trestní věc obviněného pro skutek spočívající v tom, že

v obci R., poté, co byl písemnou výzvou ze dne 11. 11. 2015, kterou prokazatelně převzal dne 13. 11. 2015, radou obce R. vyzván, aby v termínu do 30. 11. 2015 vrátil obecní majetek, konkrétně 6 polních skládacích stolů v celkové hodnotě 810 Kč, 22 polních skládacích židlí v celkové hodnotě 990 Kč a malý zdravotnický stan v hodnotě 1.100 Kč, které mu byly zapůjčeny obcí R. v měsíci srpnu 2014, na výzvu nereagoval a věci si ponechal pro svoji potřebu, čímž měl spáchat přečin zpronevěry podle ,

postoupil Městskému úřadu v Hrádku nad Nisou, neboť skutek by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek.

Shora citované usnesení odvolacího soudu napadl

nejvyšší státní zástupce dovoláním

podaným ve prospěch obviněného, v němž uplatnil dovolací důvod uvedený § 265b odst. 1 písm. k) trestního řádu, neboť v napadeném usnesení chybí výrok. Nejvyšší státní zástupce se ztotožnil se závěry odvolacího soudu, podle kterých nebyly naplněny znaky pokračujícího trestného činu ve smyslu , i s právní úvahou o tom, že odpovědnost za přestupek spáchaný přisvojením si hasičské výstroje zanikla z důvodu promlčení. Odvolací soud však podle dovolatele nepostupoval správně, pokud ve výroku svého rozhodnutí rozhodl pouze o skutku, který spočíval v přisvojení si stolů, židlí a stanu. Skutek týkající se přisvojení si zásahového obleku a obuvi fakticky pouze pominul. Povinností odvolacího soudu bylo rozhodnout o obou v obžalobě označených skutcích, přičemž u prvního skutku bylo namístě obviněného zprostit obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu. Takové rozhodnutí měl odvolací soud učinit ve veřejném zasedání, neboť podle § 263 odst. 1 trestního řádu nelze zmíněné rozhodnutí učinit v neveřejném zasedání. V rozhodnutí odvolacího soudu tak podle dovolatele chybí jeden z obligatorních výroků a rozhodnutí je zatíženo vadou uvedenou v § 265b odst. 1 písm. k) trestního řádu. Tím došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného, když ohledně prvního skutku nebylo pravomocně rozhodnuto a nevznikla překážka rei iudicatae.

Nejvyšší státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 trestního řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 trestního řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 3. 8. 2018, sp. zn. , jakož i další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, aby podle § 265l odst. 1 trestního řádu Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a aby ve smyslu § 265r odst. 1 písm. b) trestního řádu o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání.

Opis dovolání nejvyššího státního zástupce byl samosoudkyní soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 trestního řádu zaslán k

vyjádření obviněnému

s upozorněním, že se může k dovolání písemně vyjádřit a souhlasit s projednáním dovolání v neveřejném zasedání. K dnešnímu dni však dovolací soud neobdržel vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce, a ani žádný jiný přípis, jímž by deklaroval zájem tohoto svého práva, jakož i práva vyplývajícího z ustanovení § 265r odst. 1 písm. c) trestního řádu, využít. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce či naopak vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného není podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.

Nejvyšší státní zástupce je podle § 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 trestního řádu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací

(§ 265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. d) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které nejvyšší státní zástupce dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) trestního řádu, na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 trestního řádu).

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. k) trestního řádu je dán v případech, kdy v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Pokud dovolatel namítal, že odvolací soud nerozhodl o jednom ze skutků označených v obžalobě, a v jeho rozhodnutí proto chybí jeden z obligatorních výroků, lze dovolací námitky považovat z hlediska uplatněného důvodu dovolání za relevantní.

Protože Nejvyšší soud neshledal žádný z důvodů pro odmítnutí dovolání (§ 265i odst. 1 trestního řádu), přezkoumal podle § 265i odst. 3 trestního řádu zákonnost a odůvodněnost výroků rozhodnutí, proti kterým bylo dovolání nejvyššího státního zástupce podáno, a to v rozsahu a z důvodu, jež byly v dovolání uvedeny, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející. Přitom zjistil, že dovolání nejvyššího státního zástupce je důvodné.

Soud je vždy povinen rozhodnout o podané obžalobě a musí ji – pokud jde o skutek – vyčerpat v celé šíři (R 41/1972 a R 45/1973-I.). Je-li předmětem obžaloby více samostatných skutků (byť je takto obžaloba nepojímá), lze rozhodnout o každém z nich různým způsobem podle zákonem stanovených podmínek. V projednávané věci byla obžaloba podána pro pokračující trestný čin spočívající ve dvou dílčích útocích a takto o ní rozhodl nalézací soud. Odvolací soud po přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně na základě odvolání obviněného dospěl k závěru, že vzhledem k absenci časové souvislosti mezi dvěma jednáními popsanými ve skutkové větě se nemůže jednat o jeden pokračující trestný čin, ale jde o dva samostatné skutky. Žádný ze samostatných skutků pak není podle odvolacího soudu trestným činem. Dále odvolací soud zjistil, že by skutky mohly být příslušným orgánem posouzeny jako přestupek. O prvním skutku by příslušný orgán již nemohl rozhodovat pro uplynutí promlčecí doby, u druhého skutku taková překážka neexistovala. Odvolací soud proto podle § 257 odst. 1 písm. b) trestního řádu napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a nově rozhodl o postoupení trestní věci pouze ohledně druhého skutku podle § 222 odst. 2 trestního řádu, aniž by však učinil jakékoliv rozhodnutí o prvním z obou skutků. Tím, že odvolací soud nerozhodl o všech skutcích, pro něž byla podána obžaloba, zatížil své rozhodnutí vadou ve smyslu § 265b odst. 1 písm. k) trestního řádu, kdy v rozhodnutí jeden z výroků chybí. V případě druhého skutku totiž za popsané situace, kdy by již příslušný orgán nemohl rozhodovat o skutku po uplynutí promlčecí doby přestupku, bylo namístě rozhodnout o zproštění obviněného obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu (srov. obdobně R III/1964, s. 41 a 42, a R 68/1980).

Protože Nejvyšší soud shledal dovolání nejvyššího státního zástupce důvodným, zrušil podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 3. 8. 2018, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265

l

odst. 1 trestního řádu tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Toto své rozhodnutí učinil podle § 265r odst. 1 písm. b) trestního řádu v neveřejném zasedání, neboť zjištěné vady zároveň nebylo možno odstranit ve veřejném zasedání. Věc se tak vrací do stadia, kdy Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci bude muset věc znovu projednat a rozhodnout. V novém řízení o této věci bude povinen postupovat v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu (§ 265s odst. 1 trestního řádu).

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n trestního řádu).

V Brně dne 11. 12. 2018

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu