Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 99/2018-A-48

-48

USNESENÍ

Z. V.

Sberbank CZ, a. s.

, se sídlem v Praze 5 - Jinonicích, U Trezorky 921/2, PSČ 158 00, identifikační číslo osoby 25083325, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. března 2018, č. j. XY, 4 VSOL XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci k odvolání dlužnice napadeným rozhodnutím potvrdil bod I., II. a III. výroku usnesení ze dne 19. prosince 2017, č. j. XY, jímž Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné zjistil úpadek dlužnice Z. V. (bod I. výroku), prohlásil na její majetek konkurs (bod II. výroku) a insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Ing. Pavlu Buxbaumovou (bod III. výroku).

Odvolací soud – cituje a 2, věty před středníkem, a , o úpadku a způsobech jeho řešení (), a vycházeje ze skutkových zjištění insolvenčního soudu – shodně s insolvenčním soudem uzavřel, že za dlužnicí mají pohledávky více jak tři měsíce po lhůtě splatnosti jednak insolvenčního navrhovatel (nevykonatelnou pohledávku ve výši 1 515 218, 36 Kč s příslušenstvím), jednak věřitel Československá obchodní banka, a. s., (vykonatelnou pohledávku ve výši 2 517 618,66 Kč), které dlužnice není schopna plnit.

Současně doplnil, že v případě dlužnice není možný jiný způsob řešení úpadku a že dlužnice v odvolání neuplatnila relevantní námitky proti osobě insolvenční správkyně. Dovolání dlužnice, které mohlo být přípustné jen podle , (dále jen „“), Nejvyšší soud podle a 2 odmítl jako nepřípustné.

Námitky založené na argumentech dovolatelky, podle nichž „je sporná samotná okolnost jejího občanství České republiky a vázanosti jejím právním řádem“ a „mezi ní a Krajským soudem v Ostravě či Vrchním soudem v Olomouci neexistuje žádná smlouva, ze které by plynulo oprávnění těchto soudů řešit případné spory, které s někým má“, nejsou způsobilé zpochybnit správnost právního posouzení věci odvolacím soudem.

Právně nevýznamné jsou i výhrady dovolatelky ohledně (ne)existence pohledávky insolvenčního navrhovatele založené na tvrzení o „podvodném jednání banky“, včetně toho, že „peníze banka v okamžiku podpisu smlouvy neměla“.

V tomto směru je totiž podstatné, že insolvenční navrhovatel (podle skutkových závěrů soudů nižších stupňů) poskytl dlužnici finanční prostředky (bezhotovostním převodem na účet jejího manžela jako spoludlužníka).

Polemikou s tímto skutkovým závěrem dovolatelka (posuzováno podle obsahu dovolání) uplatňuje dovolací důvod podle (ve znění účinném do 31. prosince 2012), který od 1. ledna 2013 k dispozici nemá (srov. ). Přitom strohým tvrzením, podle něhož insolvenční navrhovatel „nemůže prokázat“, že peníze na účet jejího manžela převedl, dovolatelka zpochybňuje správnost hodnocení důkazů, které – se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v – nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. Na nesprávnost hodnocení důkazů totiž lze usuzovat jen ze způsobu, jak soud hodnocení důkazů provedl, a to jen prostřednictvím pro tuto věc „nezpůsobilého“ dovolacího důvodu (srov. opět ve znění účinném do 31. prosince 2012). K tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Poučení:Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu navrhovateli a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 12. 2018

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu