Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 3588/2018

-214

USNESENÍ

J. P.

L. M.

, narozenému dne XY, bytem v XY, zastoupenému Mgr. Janem Maškem, advokátem se sídlem v Kladně, Pekařská č. 658, o neúčinnost právního úkonu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2017, č. j. -144, takto:

Dovolání žalovaného

se

odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18.1.2017, č.j. -144, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska závěru o

tom, že v řízení o odpůrčí žalobě ve smyslu ustanovení , ve znění do 31.12.2013, týkající se právního úkonu učiněného mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou (žalovaným) v souvislosti s vyvrácením právní domněnky o vědomosti osoby blízké o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele (žalobce), leží břemeno tvrzení a důkazní břemeno na osobě blízké dlužníkovi a soud by ji měl v tomto ohledu také poučit, v souladu s ustálenou judikaturou soudů (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.6.2010, sp. zn. , nebo usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.8.2012, sp. zn. ) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Navíc, podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu

taktéž platí poučovací povinnost soudu ve smyslu ustanovení (tentokrát ve směru k žalobci) za situace, kdy soud v řízení o odpůrčí žalobě již dospěje k tomu, že právní domněnka o vědomosti žalovaného (osoby blízké dlužníkovi) stran úmyslu dlužníka zkrátit věřitele (žalobce) byla vyvrácena; nejde zde o „přesun důkazního břemene“ v pravém slova smyslu, nýbrž o promítnutí požadavku signalizovat žalující straně dosavadní výsledek (důkazního) řízení, pokud důkazní situace v její prospěch nevyznívá příznivě (k tomu srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.6.2010, sp. zn. ).

Pro úplnost dovolací soud dodává, že dovolání – přestože směřuje proti rozhodnutí, kterým odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení – nebylo (nemohlo být) shledáno objektivně

nepřípustným [k tomu srov. ust. , v rozhodném znění účinném do 31.12.2013, neboť řízení v projednávané věci bylo zahájeno přede dnem 1.1.2014 a napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno přede dnem 30.9.2017].

Konečně, co se týká dovolací námitky, že „daný právní úkon nebyl skutečně způsobilý zkrátit uspokojení věřitele“, neboť „převáděné nemovité věci byly a doposud jsou zatíženy zástavním právem banky k zajištění hypotečního úvěru“, a tudíž, vzhledem k „právu přednostních pohledávek banky“, „prodejem předmětného majetku nemůže být pohledávka věřitele uspokojena“, není v předmětném řízení opodstatněná. Dovolatel především opomíjí, že zástavní právo má v první řadě funkci zajišťovací; teprve tehdy, nebyla-li pohledávka zástavního věřitele včas splněna, uplatní se uhrazovací funkce zástavního práva. Jestliže zástavní věřitel

neučinil žádné kroky směřující k tomu, aby se uspokojil ze zástavy, a vedoucí tím ke zmenšení majetku dlužníka, zástavní právo vzniklé na základě uzavřené smlouvy plní (prozatím) jen zajišťovací funkci. Vznik zástavního práva na základě písemné smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a zástavním věřitelem nemá totiž sám o sobě za následek zmenšení majetku dlužníka, neboť dlužník zůstává i po vzniku zástavního práva nositelem vlastnického nebo jiného práva k zástavě, která proto z jeho majetku neuchází. Jiná situace (z pohledu věřitele) nastává v případě, kdy zástavní věřitel, jehož pohledávka nebyla včas splněna, přikročí k tomu, aby svou pohledávku uspokojil ze zástavy, a kdy se tedy již uplatní i uhrazovací funkce zástavního práva. Až uplatnění práva zástavního věřitele na uspokojení jeho pohledávky ze zástavy na základě smlouvy o zřízení zástavního práva, uzavřené mezi ním a dlužníkem, zkracuje možnost věřitele uspokojit svou vymahatelnou pohledávku ze zastaveného majetku dlužníka (k tomu dále srov. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.8.2013, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 18, ročník 2014).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení odmítl.

Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů případně vzniklých v dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, resp. odvolacího soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 12. 2018JUDr. Roman Fiala

předseda senátu