Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4263/2017

-113

USNESENÍ

Lesostavby Třeboň a. s.

P. Ch.

, narozenému XY, bytem XY, o 20.265 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 31. března 2017, č. j. -79, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně napadla dovoláním výrok rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře (odvolací soud) ze dne 31. 3. 2017, č. j. -79, kterým změnil rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově (soud prvního stupně) ze dne 20. 12. 2016, č. j. -57, tak, že zamítl žalobu v části týkající se zaplacení poplatků z prodlení (výrok, jímž uložil žalovanému zaplatit částku 20.265 Kč za užívání bytu, potvrdil a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů).

Dovolání není podle ustanovení , , ve znění účinném do 29. 9. 2017, dále jen „“ (čl. II bod 2 ), přípustné.

Projednávanou věc je třeba posuzovat – s ohledem na dobu, za niž je požadováno dlužné nájemné – podle předcházející právní úpravy ( , ), zejména podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“).

Otázku, zda právo žalobkyně na zaplacení poplatků z prodlení je v rozporu s dobrými mravy, posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. (proti tomuto rozhodnutí podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. ), usnesení téhož soudu ze dne 22. 3. 2006, sp. zn. ]. Při aplikaci § 3 odst. 1 obč. zák., přihlédl ke všem zjištěným skutečnostem, a to jak na straně dovolatelky, tak na straně žalovaného. Vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci a jeho úvaha, proč výjimečně – právě s ohledem na specifické okolnosti dané věci – je na místě nepřiznání příslušenství představující poplatky z prodlení z nezaplaceného nájemného, není zjevně nepřiměřená. Posouzení otázky dobrých mravů z povahy věci náleží převážnou měrou soudům nižších instancí, neboť ty jsou – s ohledem na zásadu ústnosti a přímosti soudního řízení – s účastníky v bezprostředním kontaktu a disponují tudíž náležitými skutkovými podklady daného sporu; dovolací soud může tuto otázku učinit předmětem svého přezkumu jen v případě zjevného excesu soudů v nalézacím řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. ).

Námitkami, jimiž zpochybňuje správnost skutkových zjištění, stejně jako námitkami, jimiž vytýká odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami (rozsudek odvolacího soudu je v napadené části „překvapivý“, „nepředvídatelný“), uplatnila dovolatelka nepřípustný dovolací důvod ( ). Ostatně podle ustálené soudní praxe je překvapivým rozhodnutím jen takové rozhodnutí, které nebylo možné na základě zjištěného skutkového stavu věci, postupu odvolacího soudu a doposud přednesených tvrzení účastníků předvídat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. ). Dovolával-li se žalovaný korektivu dobrých mravů již v řízení před soudem prvního stupně, o takové rozhodnutí zjevně nejde.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení:Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 12. 2018

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu