Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 226/2016-A-42

-42

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka M. O., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Pavlínou Jaškovou, advokátkou, se sídlem v Šumperku, Zábřežská 596/40, PSČ 787 01, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS XY, o insolvenčním návrhu dlužníka, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. září 2016, č. j. XY, 3 VSOL XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 19. května 2016, č. j. XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) odmítl – odkazuje na ustanovení a , o úpadku a způsobech jeho řešení () – insolvenční návrh dlužníka doručený mu dne 22. ledna 2016.

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Odvolací soud – ve shodě s insolvenčním soudem – uzavřel, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje náležitosti stanovené v ustanovení , když v něm absentuje tvrzení o rozhodujících skutečnostech, jež by osvědčovaly dlužníkův úpadek, tj. skutečnosti, z nichž by ve smyslu ustanovení vyplývalo, že dlužník má závazky (nejméně vůči dvěma věřitelům) déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti a současně že není schopen tyto závazky hradit. Taková tvrzení jsou přitom pro závěr o existenci úpadku nezbytná (jejich absence brání pokračování v řízení o podaném návrhu) a musí vyplývat zcela konkrétně již z podaného návrhu, nikoli jen z listin, jež jsou k insolvenčnímu návrhu připojeny. Potud odvolací soud rovněž odkázal na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 20. května 2010, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 26/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 26/2011“).

Současně doplnil, že pro účely posouzení, zda dlužník splnil svou povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, nebylo v poměrech dané věci možné vycházet ani z údajů uvedených v předloženém seznamu závazků, neboť ani ten nesplňuje všechny obsahové náležitosti vyžadované (není v něm uvedena splatnost každého jednotlivého závazku).

Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení , (dále též jen „“), a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl Nejvyšší soud podle a 2

Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v řešení otázky dovoláním předestřené (tj. v posouzení otázky náležitostí insolvenčního návrhu a okolností, za nichž lze odmítnout insolvenční návrh pro vady podle ) souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. Z ní se podává, že:

1/ Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2009, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

2/ V poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, pro úpadek dlužníka (což je i případ dovolatele) se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit (srov. ). Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky ( ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků ( ), nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti ( ), anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí ( ). Viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2010, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 88/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 88/2010“).

3/ V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že „dlužník je v úpadku“, nebo mu „úpadek hrozí“, případně, že dlužník „je insolventní“, nebo že „je v platební neschopnosti“, anebo že „je předlužen“, není ve smyslu ustanovení uvedením okolností, které úpadek osvědčují (srov. R 26/2011).

4/ Z pohledu vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka ( ), není řádný dlužnický insolvenční návrh, v němž sice jsou označeny závazky dlužníka, chybí však údaj o splatnosti kteréhokoli z nich (srov. R 88/2010).

5/ To platí i ve vazbě na ty závěry, jež odvolací soud přijal k možnosti nahradit chybějící údaje o věřitelích dlužníka s pohledávkami po lhůtě splatnosti (v insolvenčním návrhu) údaji plynoucími o těchto věřitelích a jejich splatných pohledávkách z dlužníkem předloženého seznamu závazků (srov. důvody R 26/2011 co do požadavku, aby šlo o řádný seznam závazků).

6/ Vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu podle , přičemž k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. opět R 26/2011, ve kterém se Nejvyšší soud výslovně přihlásil k závěrům již dříve formulovaným Vrchním soudem v Praze v usnesení ze dne 17. března 2008, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 11/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Přitom úvahu odvolacího soudu, podle níž dlužníkův insolvenční návrh (ani poté, co jej dlužník na výzvu insolvenčního soudu doplnil) neobsahoval všechny náležitosti (když se z něj nepodávají konkrétní okolnosti svědčící pro úpadek dlužníka), Nejvyšší soud neshledává nepřiměřenou ani v poměrech projednávané věci.

Konečně Nejvyšší soud dodává, že odmítnutí insolvenčního návrhu nebrání dovolateli v podání nového insolvenčního návrhu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2008, sen. zn. ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 12. 2018

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu