Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1828/2018

-167

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobců a) H. V., narozené XY, bytem v XY, a b) J. K., narozeného XY, bytem v XY, zastoupených Mgr. Martinem Kainem, advokátem se sídlem v Praze 5, Nádražní 58/110, proti žalované České republice – Český úřad zeměměřičský a katastrální,se sídlem v Praze 8, Pod sídlištěm 1800/9, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2017, č. j. -140, takto:

I. Dovolání seodmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se v řízení na žalované domáhali náhrady škody spočívající v ušlém zisku ve výši 590 445 Kč s příslušenstvím pro každého z žalobců, která jim měla být způsobena nesprávným úředním postupem Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY v rámci řízení vedeného pod sp. zn. Z-9276/2013-211.

Obvodní soud pro Prahu 8 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 27. 2. 2017, č. j. -88, zamítl žalobu na zaplacení částky 590 445 Kč s příslušenstvím pro každého z žalobců (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 22. 11. 2017, č. j. -140, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobci v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII ), dále jen „“, odmítl.

Otázka příčinné souvislosti mezi vznikem tvrzené škody způsobené žalobcům tím, že katastrální úřad neprovedl záznam vlastnického práva žalobkyně a) k nemovitosti specifikované v řízení v zákonné lhůtě, a ušlým ziskem spočívající v neuskutečněném prodeji této nemovitosti, není otázkou právní, ale otázkou skutkovou, pokud se v řízení zjišťuje, zda škodná událost a vznik škody na straně poškozeného je ve vzájemném poměru příčiny a následku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2011, sp. zn. ). O otázku právní by mohlo jít tehdy, pokud by soud zjišťoval, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být vztah příčiny a následku prokázán (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. , nebo nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2009, sp. zn. ). Uvedené závěry odvolacího soudu o existenci příčinné souvislosti (vztahu mezi nesprávným úředním postupem katastrálního úřadu a žalobci tvrzenou škodou) nejsou výsledkem aplikace právních norem na zjištěný skutkový stav, nýbrž výsledkem hodnocení provedených důkazů; nejde tudíž o závěr právní, ale o závěr skutkový. Brojí-li žalovaná proti těmto (skutkovým) závěrům odvolacího soudu, uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod (srov. ).

Jestliže obstál hlavní důvod, pro nějž odvolací soud nároku žalobců nevyhověl, nemůže žádný další dovolací důvod (otázka vzniku škody a nesprávného úředního postupu) naplnit podmínky přípustnosti dovolání podle , neboť ani odlišné vyřešení takto vymezeného předmětu dovolacího řízení by se nemohlo v poměrech žalobců nijak projevit. Tato skutečnost činí dovolání i ve zbylém rozsahu nepřípustným (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Vada řízení namítaná žalobci (spočívající v nedostatku poučení podle v souvislosti s prokázáním výše škody) nezakládá přípustnost dovolání, neboť k namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží podle jen tehdy, je-li dovolání přípustné, což v daném případě není.

V projednávané věci žalobci dovoláním napadli rovněž výrok II rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti žalobců uhradit žalované náhrady nákladů odvolacího řízení. Takové dovolání je však podle rovněž nepřípustné, proto je i v tomto rozsahu Nejvyšší soud odmítl ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 1. 2019

JUDr. František Ištvánek předseda senátu