Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tdo 1470/2018

-29

USNESENÍ

J. B.

,

nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2018, č. j. -1125, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. ,

takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se

dovolání obviněného J. B.

odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2018, sp. zn. , byli obvinění D. O., M. Z. (za skutky pod body 1. – 5.) a J. B. (za skutky pod body 2. – 5.) uznáni vinnými zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku.

2. Za tento zločin byl obviněný J. B. odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věcí specifikovaných ve výroku daného rozsudku. Současně bylo rozhodnuto o trestech obviněných D. O. a M. Z., jakož i o uplatněných nárocích na náhradu škody.

3. Odvolání obviněných D. O. a J. B. byla usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítnuta.

II.

4. Proti shora citovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný J. B. (dále jen „obviněný“) dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

5. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku namítl, že soudy uložený trest neodpovídá prokázané trestné činnosti a především míře jeho účasti na ní. Zdůraznil, že soudy obou stupňů nebylo dostatečně zohledněno jeho doznání, skutečnost, že přispěl k objasnění trestné činnosti ostatních spoluobviněných, a především jeho osobnostní stránka, míra sebereflexe a schopnost jeho resocializace v rámci dalšího řádného života. Poznamenal, že nemá námitek proti provedeným skutkovým zjištěním, nicméně trvá na tom, že soudy nesprávně hmotně právně vyhodnotily veškeré polehčující okolnosti svědčící v jeho prospěch a nepromítly je do výše uloženého trestu. Uložený trest odnětí svobody je podle jeho přesvědčení nepřiměřeně přísný. Byť soud prvního stupně uvádí, že vzal v úvahu veškeré okolnosti spáchané trestné činnosti i jeho osobnostní rysy, přičemž dospěl k závěru, že jeho účast na protiprávním jednání byla ze všech pachatelů nejméně nebezpečná a společensky škodlivá, přesto mu uložil v porovnání s tresty ostatních spolupachatelů trest přísný a v tomto smyslu rozhodné okolnosti nesprávně hmotně právně posoudil. Obviněný přitom opětovně zdůraznil, že se od počátku trestního řízení k trestné činnosti doznává a zaujímá ke svému jednání kritický postoj se značnou dávkou sebereflexe, a významnou měrou tak přispěl k rychlému a důkladnému objasnění trestné činnosti svojí a především ostatních spolupachatelů. Ačkoli má dva záznamy v rejstříku trestů, v přímém výkonu trestu doposud nebyl. Svým předchozím způsobem života již prokázal, že je schopen vést řádný život. Studuje, aby mohl získat kvalifikovanou práci, což spolu s jeho sportovní činností jasně signalizuje možnosti nápravy. I s ohledem na jeho mládí je na něj možno působit trestem při samotné spodní hranici zákonné trestní sazby. V neposlední řadě vyjádřil obavu z toho, že pokud bude jeho příprava na budoucí povolání výkonem trestu přerušena na delší dobu, bude složité, ba přímo nemožné, se ke studiu posléze vrátit a řádně je dokončit. Bez dokončeného vzdělání by bylo jeho uplatnění v budoucnu ztíženo, ne-li zcela znemožněno. V závěru dodal, že si je vědom toho, že mu nebyl uložen takový trest, pro který by byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., nicméně nedostatečné zohlednění výrazných polehčujících okolností v uloženém trestu, byť v zákonem stanoveném rozpětí, zakládá dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

6. Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. , a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2018, sp. zn. , ve výroku o trestu a podle § 265l odst. 1 tr. ř. za použití § 265r odst. 1 písm. b) tr. ř. přikázal soudu druhého stupně, aby předmětnou věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

7. K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“).

S odkazem na rozhodnutí č. rozh. tr. dovodil, že argumentace obviněného směřuje mimo uplatněný dovolací důvod podle tr. ř., neboť jejím prostřednictvím je namítána nepřiměřenost trestu, resp. nesprávná aplikace kritérií pro jeho výměru dle a násl. tr. zákoníku. Nelze ji však podřadit ani pod žádný jiný z dovolacích důvodů podle tr. ř. Jelikož neshledal ani existenci extrémních vnitřních rozporů dotčených rozhodnutí, vyjádřil státní zástupce přesvědčení, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v tr. ř. Navrhl proto, aby bylo předmětné dovolání odmítnuto podle tr. ř. Současně souhlasil s tím, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí za podmínek tr. ř. v neveřejném zasedání. Pro případ odlišného

stanoviska Nejvyššího soudu rovněž souhlasil, a to podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř., s tím, aby i jiné rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání.

III.

8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí.

9. Dospěl přitom k závěru, že dovolání podané proti

usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 6. 2018, sp. zn.

, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm.

h) tr. ř. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř.

Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím své obhájkyně, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.

10. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku,

zda konkrétní argumenty, o něž se dovolání opírá,

lze podřadit pod uplatněný důvod uvedený v předmětném zákonném ustanovení.

11. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů.

12. V obecné rovině pak platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení tohoto dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

IV.

13. Obviněný ve svém dovolání namítl nepřiměřenou přísnost trestu (odnětí svobody), jenž mu byl uložen shora citovanými rozhodnutími, s tím, že se tak stalo v důsledku

nedostatečného zohlednění výrazných polehčujících okolností, což podle jeho přesvědčení zakládá dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

14. Nejvyšší soud však v této souvislosti připomíná, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák. (nyní § 38 až § 42 tr. zákoníku) a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (viz rozhodnutí č. rozh. tr.).

15. V daných souvislostech považuje Nejvyšší soud za potřebné k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. výslovně uvést přiměřeně aplikovatelné usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. . V tomto rozhodnutí Ústavní soud

„připomíná, že s odkazem na uvedený dovolací důvod lze napadat toliko pochybení soudu týkající se druhu a výměry uloženého trestu v jasně vymezených intencích, tzn. druh trestu musí být podle zákona nepřípustný anebo trest byl uložen mimo hranice příslušné trestní sazby, ať již nezákonným překročením její horní hranice, či nedůvodným prolomením její dolní hranice. … S poukazem na citovaný dovolací důvod se … nelze domáhat zrušení napadeného rozhodnutí pouze pro nepřiměřenou přísnost uloženého trestu, a to ani za situace, kdyby výrokem o trestu nebyla důsledně respektována ustanovení § 23 odst. 1 tr. zák. a § 31 odst. 1, 2 tr. zák., která definují účel trestu a stanoví obecné zásady pro jeho ukládání.“

16. Vzhledem k rozvedeným teoretickým východiskům nelze námitky obviněného směřující proti výroku o trestu (odnětí svobody) pod uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (ani jiný dovolací důvod podle § 265b tr. ř.) podřadit.

17. Nad tento rámec lze stručně dodat, že obviněnému byl uložen přípustný druh trestu v rámci trestní sazby stanovené v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným, přičemž nelze dovodit, že by jeho výměra extrémním způsobem vybočila z mezí daných zákonnými kriterii v kontextu všech zjištěných relevantních skutkových okolností.

18. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání obviněného nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem v § 265b tr. ř., rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí bez věcného projednání. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 29. 11. 2018

JUDr. Vladimír Veselý

předseda senátu