Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4086/2018

20 Cdo 4086/2018-208

USNESENÍ

ČEZ Ditribuce, a. s.

P. N.

, narozenému dne XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, zastoupenému Mgr. Stanislavem Bártkem, advokátem se sídlem v Přerově, Blahoslavova č. 72/4, pro 70 764 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 27. dubna 2018, č. j. -113, t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 27. dubna 2018, č. j. -113, a usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 1. února 2018, č. j. -102,

se zrušují

a věc

se vrací

Okresnímu soudu v Přerově k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 1. 2. 2018, č. j. -102, zastavil řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce ze dne 19. 11. 2017, doplněného podáními ze dne 13. 12. 2017 a ze dne 26. 12. 2017. V projednávané věci soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 28. 7. 2017, č. j. -66, ve spojení s usnesením Krajského soud v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 31. 10. 2017, č. j. -81, byly zamítnuty předchozí návrhy povinného na zastavení exekuce. Povinný ve svých návrzích ze dne 19. 11. 2017, ze dne 13. 12. 2017 a ze dne 26. 12. 2017 neuvádí žádné nové skutečnosti prokazující jeho nemajetnost. Skutečnosti, které tvrdí povinný (jeho nemajetnost, nepravomocné uložení trestu odnětí svobody na 13 let nepodmíněně), nemohou aktuálně vést k zastavení exekuce v této věci, neboť pokud nebylo v delším časovém intervalu provedeno komplexní šetření ohledně majetkových poměrů povinného, jde o zcela předčasný návrh na zastavení exekuce. Vzhledem k tomu, že povinný ve svých podáních neuvádí žádné nové skutečnosti (oproti poslednímu návrhu na zastavení exekuce), novému projednání jeho návrhu dle ustanovení brání překážka věci pravomocně rozsouzené (ust. ).

K odvolání povinného Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 27. 4. 2018, č. j. -113, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že podáním ze dne 17. 4. 2017, ve znění podání ze dne 23. 5. 2017, ze dne 16. 7. 2017, ze dne 18. 7. 2017 a ze dne 23. 7. 2017, podal povinný prostřednictvím soudního exekutora návrh na zastavení exekuce podle ust. na podkladě skutkových tvrzení, že je vazebně stíhán a je zcela nemajetný. Tento návrh byl zamítnut usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 28. 7. 2017, č. j. -66, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 31. 10. 2017, č. j. -81. Podáním ze dne 19. 11. 2017, ve znění podání ze dne 13. 12. 2017 a ze dne 26. 12. 2017, navrhl povinný opět zastavení předmětné exekuce s odůvodněním, že byl nepravomocně odsouzen ke třináctiletému trestu odnětí svobody a je zcela nemajetný. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že rozhodnutí o návrhu povinného na zastavení exekuce ze dne 19. 11. 2017, ve znění podání ze dne 13. 12. 2017 a ze dne 26. 12. 2017, brání překážka věci pravomocně rozhodnuté. Povinný v řízení uplatnil další zcela totožný návrh na zastavení exekuce pro tvrzenou nemajetnost, přičemž je zřejmé, že ani v dalším (nyní aktuálně projednávaném) návrhu na zastavení exekuce neuplatnil žádné nové skutečnosti.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání. Namítá zejména, že dostatečně prokázal svou nemajetnost, jež odůvodňuje zastavení předmětné exekuce dle ust. V trestním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 81 T/2017 byl povinný pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 8 let (viz rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 5. 2018, č. j. -3298), a proto je nepravděpodobné, že by byl v nejbližší době propuštěn na svobodu, kde by si mohl najít práci a začít řádně hradit. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. , dle povinného již dávno uplynula přiměřená doba ke zjištění jeho majetkových poměrů a musí být jasno, že toto exekuční řízení je vedeno bezúčelně. Tím, že soudy obou stupňů konstatovaly, že povinný uplatnil další, zcela totožný návrh na zastavení exekuce pro tvrzenou nemajetnost a přitom neuplatnil žádné nové skutečnosti, bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces garantované d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, když se soudy nezabývaly všemi navrhovanými důkazy.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že v předmětné věci ještě dostatečně neproběhlo komplexní šetření majetku povinného. Povinný je v produktivním věku a má možnost získat zaměstnání a to i v případě výkonu trestu odnětí svobody. Zastavení exekuce by bylo předčasné a snaha povinného zastavit toto exekuční řízení je ryze účelová a slouží pouze k oddálení či úplnému vyhnutí se plnění jeho povinností.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II, bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, jakož i čl. II, bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “. Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl k závěru, že dovolání je podle ustanovení přípustné, neboť se odvolací soud v otázce existence překážky věci pravomocně rozhodnuté v exekučním řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Odvolacímu soudu lze dát za pravdu, že obecně platí, že i věcnému projednání návrhu na zastavení exekuce může bránit překážka věci pravomocně rozsouzené (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. , ze dne 6. 6. 2017, sp. zn. , a ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. ).

Z výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že překážka věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae) může v exekučním (vykonávacím) řízení o návrhu povinného na (částečné) zastavení exekuce nastat tehdy, má-li být v témže exekučním řízení projednávána stejná věc, o níž již v tomto řízení bylo pravomocně rozhodnuto. Totožnost věci je dána jednak stejnými účastníky řízení a jednak stejným skutkovým základem (stejným důvodem vyplývajícím ze stejných skutkových tvrzení) projednávané věci. Jestliže tedy soud dřívější návrh na (částečné) zastavení exekuce (výkonu rozhodnutí) zamítl, představuje jeho usnesení překážku věci pravomocně rozhodnuté, byl-li nový návrh na (částečné) zastavení exekuce (výkonu rozhodnutí) podán za stejných skutkových okolností jako návrh, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto. Tak tomu však v daném případě není.

Z napadeného rozhodnutí se podává, že v dané věci sice má jít o naprosto totožný návrh povinného na zastavení exekuce, jako byl dříve zamítnutý návrh ze dne 17. 4. 2017, ve znění podání ze dne 23. 5. 2017, ze dne 16. 7. 2017, ze dne 18. 7. 2017 a ze dne 23. 7. 2017, nicméně v tomtéž rozhodnutí odvolací soud uvádí, že povinný odůvodnil nový návrh na zastavení exekuce mimo jiné i tím, že v mezidobí byl nepravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 13 let [v současné době je již povinný pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 8 let (viz rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 5. 2018, č. j. -3298)]. Tato skutečnost je ve srovnání s původním návrhem na zastavení exekuce sama o sobě nová, a proto nelze konstatovat, že by zde existovala překážka věci rozhodnuté, jestliže další skutečnosti sice povinný opakuje, ale s tím, že vyhodnocení jím nově uváděné skutečnosti je třeba provést v kontextu již dříve povinným namítaných skutečností.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné; protože nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud napadené usnesení podle ustanovení zrušil. Důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, a proto Nejvyšší soud ČR zrušil rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu v Přerově) k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný ( část věty první za středníkem ). Skutečnost, že je ve věci třeba rozhodnout věcně, neznamená, že je na místě návrhu na zastavení exekuce vyhovět. Soud při novém rozhodnutí přihlédne i ke stávající judikatuře Nejvyššího soudu pojednávající o důvodech pro zastavení exekuce podle ustanovení (např. usnesení ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 11. 2018

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu