Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 114/2017-B-84

KSPL 29 INS XYKSPL 29 INS XY29 NSČR 114/2017-B-84

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníků J. Ž., narozeného XY, a V. Ž., narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. XY, XY, o návrhu věřitele na zařazení pohledávky do splátkového kalendáře, o dovolání věřitele CASPER UNION s. r. o., se sídlem v Praze 1, Olivova 948/6, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 24830801, zastoupeného Mgr. Martinem Strakou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Londýnská 674/55, PSČ 120 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. prosince 2016, č. j. XY, XY, 2 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 6. srpna 2012, č. j. XY, XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné:

1/ Zjistil úpadek dlužníků J. Ž. a V. Ž. (bod I. výroku).

2/ Povolil řešení úpadku dlužníků oddlužením (bod II. výroku).

3/ Insolvenčním správcem dlužníků ustanovil Ing. Vladimíra Nechutného (bod III. výroku).

[2] Usnesením ze dne 4. prosince 2012, č. j. XY, XY, insolvenční soud mimo jiné:

1/ Schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku).

2/ Uložil dlužníkům, aby po dobu následujících 5 let od první splátky nebo do úplného zaplacení všech pohledávek platili postupem podle tohoto usnesení prostřednictvím ustanoveného insolvenčního správce pravidelně měsíčně, nejpozději k poslednímu dni v kalendářním měsíci, ze všech svých příjmů uvedených v bodu IV. výroku, které získají po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z těchto příjmů mohou být při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, s tím, že z takto určené částky insolvenční správce nejprve vyplatí zálohu na svou odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši dle bodu III. výroku a poté další pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, s tím, že po jejich plném uspokojení zůstatek rozvrhne v daném poměru mezi nezajištěné věřitele, a bude postupovat dle bodu V. výroku (bod II. výroku).

3/ Určil v tabulce, do které zahrnul 16 nezajištěných věřitelů, poměr souhrnu všech pohledávek každého z nezajištěných věřitelů k okamžiku vydání usnesení (bod II. výroku).

[3] Usnesením ze dne 5. srpna 2014, č. j. XY, XY, zamítl insolvenční soud návrh věřitele CCRB a. s. (dále jen „věřitel C“) na opravu tabulky obsažené v bodu II. výroku usnesení o schválení oddlužení ve smyslu jejího doplnění o věřitele C s nezajištěnou pohledávkou ve výši 924.531,36 Kč.

[4] Insolvenční soud vyšel z toho, že přihláškou doručenou 17. srpna 2012 přihlásil věřitel C do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníků jako zajištěnou pohledávku v celkové výši 924.531,36 Kč, načež se podáním doručeným insolvenčnímu soudu 8. října 2012 vzdal práva na uspokojení ze zajištění.

[5] Na výše uvedeném základě dospěl insolvenční soud – odkazuje na ustanovení , a větu třetí , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) – k následujícím závěrům:

[6] Dá-li věřitel najevo, že nadále neuplatňuje právo na uspokojení pohledávky ze zajištění (vzdá-li se tohoto práva a nadále požaduje uspokojení pohledávky jako nezajištěné), jde pouze o změnu uplatněného pořadí pohledávky dle , nikoli o zpětvzetí přihlášky v režimu . Takovou dispozici s právem na uspokojení ze zajištění může insolvenční soud „reflektovat“ pouze dohledovým (deklaratorním) rozhodnutím.

[7] Od účinnosti , kterým se mění , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů, a , , ve znění pozdějších předpisů (tj. od 31. března 2011), lze dodatečně uplatnit právo na uspokojení pohledávky ze zajištění ve lhůtě stanovené k přihlašování pohledávek dle ustanovení , písm. d/, odst. 3 . V poměrech dané věci se věřitel C vzdal práva na uspokojení ze zajištění až poté, co dne 5. září 2012 skončila lhůta k přihlášení pohledávek.

[8] Věřitelé s pohledávkami přihlášenými jako zajištěné (nejpozději k poslednímu dni přihlašovací lhůty) se při oddlužení plněním splátkového kalendáře uspokojují jen z výtěžku zpeněžení zajištění ( věty třetí před středníkem ). tedy věřiteli C zapovídá podílet se na uspokojení pohledávky v rámci distribučního schématu určeného (jen) pro nezajištěné věřitele.

[9] K odvolání věřitele C Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. prosince 2016, č. j. XY, XY, 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 5. srpna 2014.

[10] Odvolací soud – vycházeje z ustanovení , , , a – dospěl po přezkoumání napadeného usnesení k následujícím závěrům:

[11] Odvolací soud shodně s insolvenčním soudem uzavírá, že dá-li věřitel najevo, že nadále neuplatňuje právo na uspokojení pohledávky ze zajištění (vzdá-li se tohoto práva a nadále požaduje uspokojení pohledávky jako nezajištěné), jde pouze o změnu uplatněného pořadí pohledávky dle , nikoli o zpětvzetí přihlášky v režimu . Takovou dispozici s právem na uspokojení ze zajištění může insolvenční soud „reflektovat“ pouze dohledovým (deklaratorním) rozhodnutím ve smyslu .

[12] Při povolení oddlužení věřitel podáním přihlášky, v níž se dovolává zajištění, volí budoucí způsob uspokojování pohledávky mimo splátkový kalendář. Omezení přihlášky v rozsahu požadovaného zajištění je proto třeba chápat jako její změnu, jež (kromě změny výše) není dle ustanovení po uplynutí přihlašovací lhůty přípustná. Změní-li věřitel přihlášku pohledávky ze zajištěné na nezajištěnou až po uplynutí přihlašovací lhůty, nemůže být k takové změně přihlíženo (dle ustanovení a ) bez ohledu na to, zda tak učinil před přezkumným jednáním.

[13] Poslední den třicetidenní lhůty k podání přihlášky stanovené rozhodnutím o úpadku připadl na 5. září 2012; jestliže tedy věřitel C „vzal zpět“ nárok na uspokojení ze zajištění podáním doručeným insolvenčnímu soudu 8. října 2012, pak omezil přihlášku v rozsahu požadovaného zajištění opožděně a k jeho úkonu nelze přihlížet (a potud má insolvenční soud pravdu).

[14] Pohledávka věřitele C tedy měla být zařazena do seznamu přihlášených pohledávek (a následně přezkoumána na přezkumném jednání) jako zajištěná. Z protokolu o zvláštním přezkumném jednání ze dne 21. listopadu 2012 (B-15) a z listů seznamu přihlášených pohledávek zveřejněných v insolvenčním rejstříku „14.“ (správně 15.) listopadu 2012 (B-12), se však podává, že insolvenční správce zařadil pohledávku na pořad zvláštního přezkumného jednání jako nezajištěnou, a takto byla tamtéž zjištěna. Výsledek přezkumného jednání (zjištění pohledávky co do pravosti, výše a pořadí) je přitom rozhodující pro určení pořadí pohledávky a nelze jej dodatečně měnit. Závěr věřitele C, že pohledávka byla na přezkumném jednání zjištěna jako nezajištěná, a měla být proto zařazena do distribučního systému splátkového kalendáře, je proto správný.

[15] Pro posouzení důvodnosti odvolání je však podstatné, že námitky (důvody), jež věřitel C uplatnil v návrhu na dodatečné zařazení pohledávky do splátkového kalendáře, měly své místo toliko v odvolání proti usnesení o schválení oddlužení. Ke změně splátkového kalendáře po právní moci usnesení o schválení oddlužení může totiž dojít pouze za podmínek uvedených v ustanovení , o něž v dané věci nejde.

[16] Odvolací soud se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval otázkou, zda věřitel, jenž nebyl zařazen do splátkového kalendáře, může napadnout rozhodnutí o schválení oddlužení odvoláním, a dospěl k závěru, že tak může učinit. Výrokem, jímž bylo určeno, které pohledávky budou v oddlužení uspokojovány (zařazeny do splátkového kalendáře) a do něhož nebyla pojata pohledávka věřitele, bylo totiž dotčeno subjektivní právo věřitele uplatněné vůči dlužníku.

[17] Z obsahu spisu se však podává, že usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře nebylo napadeno odvoláním, takže nabylo právní moci dne 28. prosince 2012. Dle ustanovení se toto rozhodnutí nedoručuje věřitelům zvláštním způsobem, takže věřiteli C začala běžet lhůta k podání odvolání dnem následujícím po zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku, tedy 13. prosince 2012, a marně uplynula 27. prosince 2012.

[18] Namítal-li věřitel dodatečně (v podání učiněném 31. července 2014, tedy rok a půl po právní moci usnesení o schválení oddlužení), že jeho pohledávka nebyla zahrnuta do splátkového kalendáře, a navrhoval-li v souvislosti s tím změnu usnesení o schválení oddlužení, nelze než jeho návrh zamítnout jako nedůvodný (a opožděně podaný).

[19] Proti usnesení odvolacího soudu podala dovolání společnost CASPER UNION s. r. o., poukazujíc na to, že na ni jako na nástupnickou společnost v důsledku fúze sloučením přešlo (v době, kdy působila pod obchodní firmou ZUQ Czech, s. r. o.) veškeré jmění zanikajícího věřitele C (s tím, že rozhodným dnem fúze byl 1. leden 2015) a věřitel C byl na tomto základě vymazán z obchodního rejstříku k 31. prosinci 2015.

[20] Dovolatel vymezuje přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení , (dále též jen „ “), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, namítá (poměřováno obsahem dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[21] V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel uvádí, že odvolací soud se ztotožnil se závěry insolvenčního soudu, dodávaje, že se závěry obou soudů nesouhlasí. Míní, že zpětvzetí zajištění pohledávky učinil v souladu s ustanovením před přezkumným jednáním a nesdílí názor, že práva na uspokojení ze zajištění se lze vzdát pouze v průběhu lhůty určené k přihlášení pohledávek; k tomu poukazuje na to, že insolvenční soud dosud nevydal usnesení, jímž by vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky co do práva na uspokojení ze zajištění.

[22] Rozhodné znění pro dovolací řízení (ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[23] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v , odmítl podle a 2

[24] Učinil tak proto, že na posouzení otázky, kterou mu dovolatel předkládá k řešení, napadené rozhodnutí nespočívá.

[25] Jak je patrno i z reprodukce napadeného rozhodnutí (srov. odstavce [11] až [18] výše), odvolací soud se shodl s insolvenčním soudem v dovolatelem kritizovaném závěru, že vzdá-li se věřitel poté, co pohledávku přihlásil jako zajištěnou, práva na uspokojení ze zajištění, jde o změnu uplatněného pořadí pohledávky dle , nikoli o zpětvzetí přihlášky v režimu , přičemž takové omezení přihlášky je po uplynutí přihlašovací lhůty opožděné. Pro výsledek odvolacího řízení však měl za podstatné, že (ač tomu tak podle jeho názoru být nemělo) při zvláštním přezkumném jednání konaném 21. listopadu 2012 (před vydáním usnesení o schválení oddlužení) byla dovolatelova pohledávka přezkoumána a zjištěna jako nezajištěná.

[26] Odvolání věřitele C (jehož proto pokládal za nezajištěného) pak odvolací soud nevyhověl na základě úsudku, že proti tomu, že byl v usnesení o schválení oddlužení opomenut jako nezajištěný věřitel, měl brojit odvoláním proti onomu usnesení, s tím, že ke změně splátkového kalendáře po právní moci usnesení o schválení oddlužení může dojít pouze za podmínek uvedených v ustanovení , o něž v dané věci nejde. Tento (pro věc rozhodný) úsudek odvolacího soudu však dovolání v žádné své části nezpochybňuje.

Poučení:Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. listopadu 2018

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu