Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tdo 1026/2018

-55

USNESENÍ

M. H.

Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Jan Bláha, JUDr. Věra Kůrková a JUDr. Milada Šámalová

nejsou vyloučeni

z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

1. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. , podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř. a § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř. zastavil trestní stíhání obviněné M. H. (dále jen „obviněná“) pro skutek, že

nejméně od počátku září 2017, kdy převzala výzvu k vyklizení nemovitosti ze dne 25. 8. 2017, na kterou reagovala přípisem ze dne 13. 9. 2017, do současné doby v P., J., bez řádného právního titulu obývá a brání oprávněnému vlastníkovi T. B., v užívání bytové jednotky 1159/3 ve druhém patře panelového domu, J., P., který T. B. nabyl do výlučného vlastnictví na základě smlouvy o převodu vlastnictví bytu ke dni 3. 4. 2017, přičemž podezřelá si byla vědoma toho, že jí samotné zaniklo užívací právo k bytové jednotce již dne 27. 4. 2016, kdy nabyl právní moci rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. , přičemž opakovaně v období od 25. 8. 2017 byla písemně vyzývána k vystěhování a vyklizení předmětné bytové jednotky, včetně písemné předžalobní výzvy, přesto však přes opakované výzvy ničeho neučinila a předmětnou nemovitost nadále neoprávněně obývá a odmítá vyklidit.

2. V takto popsaném jednání obviněné spatřovala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 v podaném návrhu na potrestání

přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru

podle § 208 odst. 2 tr. zákoníku. Obvodní soud pro Prahu 4 však bez projednání věci dospěl k závěru, že výše popsaný skutek není trestným činem.

3. Proti citovanému usnesení podala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 včas stížnost, kterou však Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. , podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl, když se ztotožnil se soudem prvního stupně o možnosti aplikace zásady subsidiarity trestní represe.

4. S takovým rozhodnutím stížnostního soudu se neztotožnil nejvyšší státní zástupce a podal proti němu v neprospěch obviněné dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. f), g) a l) tr. ř., které podrobně odůvodnil.

5. V souladu s § 265h odst. 2 tr. ř. zaslal soud prvního stupně dovolání nejvyššího státního zástupce obviněné (bylo jí doručeno dne 31. 7. 2018). V části svého vyjádření ze dne 8. 8. 2018 obviněná vyslovila naději, že osoby rozhodující o jejích právech a povinnostech nejsou členové bývalé Komunistické strany Československa (dále jen „KSČ“), a pokud náhodou ano, žádá o jejich vyloučení z důvodu jednak neslučitelnosti výkonu funkce soudce a státního zástupce se , o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, jednak toho, že ona sama kvůli této ideologii emigrovala a nemůže být souzena členy KSČ.

6. Na základě zmíněného požadavku obviněné členové senátu 8 Tdo JUDr. Jan Bláha, JUDr. Věra Kůrková a JUDr. Milada Šámalová v neveřejném zasedání konaném dne 31. 10. 2018 vyslovili každý za sebe, že nemají žádný vztah k projednávané věci ani osobám, a to ani z důvodu politického členství v KSČ před listopadem 1989, a prohlásili, že nejsou vyloučeni z úkonu trestního řízení v předmětné věci.

7. Tento jejich postoj odpovídá podmínkám, za nichž je podjatost soudců zakotvena v ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř., podle něhož je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Rovněž jejich postoj koresponduje s článkem 36 odst. 1d, publikované pod č. , a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované pod č. 209/1992 Sb., stanoví právo každého na projednání věci u nestranného soudu.

8. Ke konkrétní námitce obviněné je nejprve potřeba uvést, že žádné z ustanovení , o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, nehovoří o neslučitelnosti výkonu funkce soudce s členstvím v KSČ. Tento zákon požaduje uznání odpovědnosti za spáchané zločiny pouze u osob, které

komunistický režim prosazovaly jako funkcionáři, organizátoři a podněcovatelé v politické i ideologické oblasti

(§ odst. 2). Jinak řečeno, šlo jen o ty, kteří jej

aktivně prosazovali

(§ 1 odst. 1), nikoliv tedy o všechny členy předlistopadové KSČ, zejména vezmeme-li v potaz obecně známou skutečnost, že členství v KSČ bylo v období bývalého politického režimu povinné.

9. Obecně jsou námitky o členství v KSČ ve vztahu k posouzení případné podjatosti soudce právně irelevantní. Je třeba připomenout, že ani z ustanovení , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, které stanovuje předpoklady pro výkon funkce soudce a přísedícího, ani z žádného jiného právního předpisu nevyplývá žádné omezení pro členy politických stran či hnutí (včetně členství v KSČ), proto členství v politické straně nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci. Ustanovení tr. ř. je totiž postaveno na zásadě, podle které důvody pro vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení mohou být výsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce k určitým osobám na trestním řízení zúčastněných nebo k věci samotné, přičemž takové okolnosti se posuzují jen se zřetelem ke konkrétní věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. ).

10. V této souvislosti je třeba poukázat na judikaturu Nejvyššího soudu přijatou k obdobné otázce, podle níž dřívější politická příslušnost soudců není sama o sobě okolností, která by mohla vést k pochybnostem o jejich způsobilosti projednávat a rozhodovat věci nezávisle a nestranně bez ohledu na osobu obviněného, včetně jeho projevů, politických názorů, postojů apod. (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2012, sp. zn. , publikované pod č. rozh. tr.). Ve zcela podobném duchu vyzněla i celá řada rozhodnutí Ústavního soudu k této problematice (z poslední doby viz usnesení ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. , které se dokonce týkalo právě shora jmenovaných členů senátu 8 Tdo).

11. S ohledem na uvedené skutečnosti soudci JUDr. Jan Bláha, JUDr. Věra Kůrková a JUDr. Milada Šámalová neshledali ve věci ani u osob, jichž se projednávaná trestní věc týká, žádné takové okolnosti, pro které by byli z projednávání úkonů v této věci vyloučeni. O této námitce rozhodl v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 tr. ř. senát 8 Tdo jakožto orgán, kterého se týkaly důvody vyloučení.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. 10. 2018

JUDr. Jan Bláha předseda senátu