Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Nd 398/2018

-27

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobkyně I. G., narozené XY, bytem XY, proti žalovanému D. G., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Tomášem Palíkem, advokátem se sídlem v Brně, Husova č. 200/16, o výživné nerozvedené manželky, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , o přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto: Věc vedená u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Brně mimo jiné domáhala vůči žalovanému „příspěvku ve výši 2 890 Kč měsíčně“. Poté, co Městský soud v Brně usnesením ze dne 30. 5. 2018, č. j. -10, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Berouně, žalobkyně navrhla, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Brně z důvodu jejího bydliště a místa podnikání (v této souvislosti poukázala na své „finanční a organizační potíže po odchodu manžela“), nutnosti péče o svou sedmnáctiletou dceru, o kterou se sama stará z důvodu jejího těžkého zdravotního stavu, a skutečnosti, že řízení o rozvod manželství je rovněž vedeno u Městského soudu v Brně.

Žalovaný se k návrhu na delegaci vhodnou nevyjádřil.

Podle ustanovení , (dále jen „“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. ).

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1d). I v situaci, kdy účastníci s delegací souhlasí (či se jejich souhlas předpokládá), musí být důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Obecně přitom platí, že okolnosti toho druhu, že některý účastník, jeho zástupce či svědek musí překonat mezi místem svého bydliště či sídla a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2009, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. ).

V posuzovaném případě ani jedna z žalobkyní uvedených okolností není způsobilá odůvodnit přikázání Městskému soudu v Brně, neboť není podkladu pro závěr, že by tak bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Okresního soudu v Berouně. S ohledem na shora uvedenou judikaturu dovolacího soudu žalobkyně neuvedla (a nedoložila) žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že nejde o „běžné“ obtíže (například nutná nepřetržitá péče o dceru, která by byla na matce zcela závislá, a souběžné finanční problémy a značná vzdálenost mezi bydlištěm žalobkyně a sídlem příslušného soudu), které by ve svém souhrnu odůvodňovaly výjimku z výše citovaného pravidla. Pouhé skutečnosti, že sedmnáctiletá dcera je v péči psychologa, bydliště a místo podnikání žalobkyně, a skutečnost, že žalobkyně s manželem žili společně v XY, nejsou tak závažné a nepříznivé, že by se jednalo o takové okolnosti na straně účastníků, které by dostatečně odůvodňovaly zásah do zákonem stanovené příslušnosti soudu. Rovněž ani skutečnost, že u dvou soudů mají být projednány dva návrhy týkající se týchž účastníků řízení, není v soudní praxi nijak mimořádná a sama o sobě nezakládá důvod pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí jinému soudu.

Nejvyšší soud proto návrhu žalobkyně na přikázání věci Městskému soudu v Brně podle ustanovení nevyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 11. 2018

JUDr. Zbyněk Poledna

předseda senátu