Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 60/2018

11 Tcu 60/2018-9

USNESENÍ

Odůvodnění:

Výše uvedeným trestním příkazem Okresního soudu Poprad byla I. S. uznána vinnou přečinem zanedbání povinné výživy a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti osmi měsíců.

Shora uvedené trestné činnosti se odsouzená dopustila podle zjištění Okresního soudu Poprad tím, že jako matka E. B., nar. XY, nezl. AAAAA (pseudonym), nar. XY, a nezl. BBBBB (pseudonym), nar. XY, ačkoli jí vyživovací povinnost vyplývala ze zákona o rodině a z rozsudku Okresního soudu ve Starej Ľubovni ze dne 17. 7. 2006, č. j. 4P/112/2006-66, pravomocného dne 12. 8. 2006, kterým byly děti E. a nezl. AAAAA svěřeny do společné pěstounské péče manželů B. a kterým jí soud uložil přispívat na výživu (tehdy) nezl. E. částkou 681 Sk (22,61 €) měsíčně a nezl. AAAAA rovněž částkou 681 Sk (22,61 €) měsíčně, přičemž toto výživné je povinna ve smyslu rozsudku Okresního soudu ve Starej Ľubovni ze dne 16. 1. 2007, č. j. 4P/320/2006-20, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Prešově ze dne 27. 3. 2007, č. j. 10Cop/3/2007-37, pravomocného dne 24. 5. 2007, poukazovat na adresu Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny v Popradu počínaje dnem 1. 9. 2006, a dále z rozsudku Okresního soudu ve Starej Ľubovni ze dne 17. 7. 2006, č. j. 4P/134/2006-38, pravomocného dne 12. 8. 2006, kterým byla nezl. BBBBB svěřena do společné pěstounské péče manželů B. a kterým jí soud uložil přispívat na výživu nezl. BBBBB částkou 681 Sk (22,61 €) měsíčně, přičemž toto výživné je povinna ve smyslu rozsudku Okresního soudu ve Starej Ľubovni ze dne 16. 1. 2007, č. j. 4P/321/2006-20, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Prešově ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 3CoP/5/2007, pravomocného dne 24. 5. 2007, poukazovat na adresu Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny v Popradu vždy do patnáctého dne v měsíci předem počínaje dnem 13. 8. 2006, tuto vyživovací povinnost v P. ani jinde úmyslně neplní řádně a včas od 21. 2. 2009 do 19. 10. 2015 s výjimkou období od 1. 8. 2013 do 1. 3. 2014, kdy pobírala rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč a zároveň byla vedena v evidenci referátu hmotné nouze na Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Ostravě, jako společně posuzovaná osoba, čímž jí za uvedené období od 21. 2. 2009 do doby rozhodnutí vznikl dluh na výživném v celkové výši 4 951,59 €, přičemž ve sledovaném období nebyla vedena jako uchazečka o zaměstnání u příslušného úřadu práce.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona. Podle tohoto ustanovení Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená se dopustila úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně nároků na výživu. Jednala přitom v takovém rozsahu (zejména pokud jde o dobu páchání a spáchání na více osobách), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. 11. 2018

JUDr. Karel Hasch

předseda senátu