Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3224/2018

25 Cdo 3224/2018-478

USNESENÍ

J. V.

Fakultní nemocnice Ostrava

, příspěvková organizace se sídlem 17. listopadu 1790/5, Ostrava, IČO 00843989, zastoupená JUDr. Petrem Svatošem, advokátem se sídlem Sadová 7, Ostrava, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 4. 2018, č. j. -453,

takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 4. 2018, č. j. -453, není přípustné, neboť uplatněné námitky nenaplňují důvody vymezené ustanovením

Dovolatel se domáhá přezkumu rozhodnutí věci, ve které již dovolací soud zrušil usnesením ze dne 27. 4. 2017, č. j. -412, zrušující usnesení odvolacího soudu s tím, že pro závěr o odpovědnosti žalované za škodu chybí v dané věci dostatečně podložený závěr o tom, že existuje porušení konkrétní povinnosti, jež by bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy na zdraví žalobce. Krajský soud věc po vrácení projednal znovu, doplnil dokazování dalším znaleckým posudkem a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně se závěrem, že porušení povinnosti žalované nebylo prokázáno ani ve smyslu , , účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“).

Dovolací soud za této situace odkazuje na své předchozí rozhodnutí, v němž vyložil, že ve sporu o tvrzenou újmu na zdraví plodu při porodu se posuzuje správnost postupu poskytovatele zdravotní péče, který je z hlediska požadavků na náležitou lékařskou péči dosti podrobně popsán a doporučen v klasifikaci nazvané FIGO 1986, jež jako mezinárodně uznávaná interpretace fetálního kardiotokogramu představuje standard náležitého odborného postupu při vedení porodu, zejména při kontrole ozev plodu (viz znalecký posudek Fakultní nemocnice v B.). Zákon o péči o zdraví lidu (tehdy účinný) ani další předpisy samozřejmě všechny aspekty povinností a odpovědnosti poskytovatelů zdravotní péče postihnout nemohou, a nečiní tak ani ohledně vedení porodu, právě proto se konkrétní obsah těchto povinností dovozuje z uvedeného standardu. Závěr odvolacího soudu, že v průběhu posuzovaného porodu nastaly okolnosti, které svědčily pro přivolání zkušenějšího lékaře, musí tedy být podložen nikoliv úvahou o požadavku plynoucím z povinnosti tzv. generální prevence, nýbrž odborně zdůvodněným závěrem, že obvyklý a doporučený porodnický postup respektující dosaženou úroveň vědy vyžadoval provedení konkrétního opatření, že zároveň bylo v možnostech žalované je přijmout a že bylo způsobilé zamezit či snížit možnost újmy na zdraví žalobce. Všechny tyto okolnosti se pak posuzují tzv. ex ante, tedy podle stavu a situace, která tu byla v době zákroku.

Dovolatel namítá, že odvolací soud hodnotil provedené důkazy nesprávně a ve vzájemném logickém rozporu; tvrzení, že v daném případě je chybná interpretace výsledků měření CTG chybou metody, nikoliv chybou interpretujících osob, označil za přílišnou relativizaci ze strany znalců. Podrobuje-li dovolatel kritice závěry, které učinil odvolací soud ze znaleckých posudků, a přináší-li podrobný rozbor, co z nich podle jeho názoru vyplývá, nenapadá rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce, nýbrž z hlediska skutkového. Výhrady ke správnosti skutkových zjištění, na nichž soud postavil své právní hodnocení, však nepředstavují uplatnitelný dovolací důvod. Totéž platí o dovolacích argumentech, že zde byly indikátory pro to, aby personál jednal jinak, což neučinil, z čehož dovolatel dovozuje porušení prevenční povinnosti zaměstnanci žalované podle § 415 obč. zák. Právní závěry odvolacího soudu jsou opřeny o skutkové zjištění, k němuž bylo podkladem zejména znalecké zkoumání odborných medicínských otázek. Soud může znalecké posudky hodnotit pouze po stránce jejich věrohodnosti a integrity, nikoliv však věcně, neboť soudce k tomu nemá dostatečnou odbornost. Tím spíše nelze závěry znalců přezkoumávat v dovolacím řízení, jehož předmětem skutková zjištění zásadně ani nejsou (srov. a a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. , publikovaný pod C 1025 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek, C. H. BECK, či usnesení téhož soudu ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. , C 9712, tamtéž).

K námitce dovolatele, že soudy na něj přenášejí důkazní břemeno v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2016, sp. zn. , je třeba upozornit, že napadené rozhodnutí není s citovaným rozhodnutím dovolacího soudu srovnatelné. V tehdy posuzované věci šlo o důkazní břemeno ohledně tvrzení, že hypoxie (kyslíková nedostatečnost) plodu nebyla zjištěna včas, zatímco v nyní projednávaném případě stojí rozhodnutí odvolacího soudu na odlišném skutkovém základu a na závěru, že průběh porodu nevyvolal podle ustálených porodnických postupů potřebu přivolat k porodu staršího lékaře, dříve než se tak stalo, přičemž vzhledem ke standardním pravidlům vedení porodu nelze dovodit, že by tento lékař měl důvod postupovat jinak než jeho kolegové. Úvaha dovolatele, že provedení tzv. císařského řezu by všem nepříznivým následkům předešlo, je jistě logická a ve zcela obecné rovině správná, přehlíží však, že odchýlení se od fyziologického porodu má svá pravidla a právě na zjištění, zda pro takový postup byly dány podmínky, je předmětem úvahy o náležité odborné péči; jinými slovy nebyl-li podle uznávaných medicínských postupů důvod přistoupit k předčasnému ukončení porodu, nejde ze strany poskytovatele zdravotní péče o porušení zákonné povinnosti, byť porod skončil újmou na zdraví novorozence.

Ze všech těchto důvodů dovolací soud neshledal, že by z hlediska uplatněných dovolacích námitek bylo napadené rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu s ustálenou judikaturou, dovolání žalobce proto podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. 10. 2018

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu