Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
30B90DDB3E3E7A74C125838900220E82.html
HTML · 15.12 KB
No categories available
30 Cdo 4030/2018
30 Cdo 4030/2018-53
USNESENÍ
I. Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) svým usnesením ze dne 24. 4. 2018, č. j. 17 C 77/2017 -41, odmítl žalobu (výrok I) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I usnesení odvolacího soudu) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb. ), dále jen „o. s. ř. “
Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241 , postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2 ; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné.
Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Dovolatel není pro dovolací řízení zastoupen advokátem nebo notářem a netvrdil ani nedoložil, že má právnické vzdělání. Ačkoli žalobce nebyl soudem prvního stupně vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, je z rozhodovací činnosti dovolacímu soudu známo, že žalobce podává mimořádně vysoký počet žalob, v nichž po žalované České republice požaduje náhradu ať již majetkové škody nebo imateriální újmy, aniž by byl schopen srozumitelně zformulovat titul, na jehož základě peněžitou náhradu požaduje, a omezuje se na proklamace o „zločineckém režimu“, „státních zločincích“, „ochraně bohatých zlodějů a zločinců“ a podobně. V řízeních zahájených takto neurčitými, popřípadě nedůvodnými žalobami pak žalobce podává opravné prostředky včetně dovolání, které jsou opět vesměs zjevně bezúspěšné.
Závěr, že takové dlouhodobé a cílené počínání lze označit za obstrukční a sudičské, učinil minulosti již Ústavní soud (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06 , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08 ), jakož i Nejvyšší soud, a to nejen v obecné poloze např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016 , nýbrž i konkrétně ve vztahu k osobě žalobce např. v usnesení ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5655/2016 , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. IV. ÚS 713/17 .
Nejvyšší soud na základě řečeného pravidelně dovozuje, že žalobce si musí být vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen advokátem, jelikož mu tato povinnost musí být známa z jiných paralelně probíhajících řízení, v nichž byl žalobce mnohokrát bezúspěšně vyzýván k odstranění nedostatku povinného zastoupení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 624/2017 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 464/2018 ). Dovolací soud zde odkazuje i na obdobné závěry plynoucí z usnesení Ústavního soudu, ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13 , podle nichž „pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v konkrétním případě jako neúčelné.“
Nejvyšší soud tak vzhledem k řečenému uzavírá, že pro nedostatek povinného zastoupení nejsou splněny podmínky pro pokračování v dovolacím řízení, a proto řízení o dovolání žalobce zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 11. 2018
JUDr. David Vláčil
pověřený člen senátu