Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3416/2018

-117

USNESENÍ

CZ IZOLACE s. r. o.

ČEZ Prodej, a. s.

, se sídlem v Praze 4, Duhová 1/425, identifikační číslo osoby 27232433, o plnění ze smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2018, č. j. -100, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í : (dle )

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 16. 11. 2017, č. j. -70, zamítl žalobu s návrhem na to, aby žalovaná byla povinna plnit dodávku „Přímotop business“ (B 12) v časovém průběhu spínání nízkého tarifu, a to podle smlouvy uzavřené dnem 8. 1. 2009 (bod I. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobkyně odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání s tím, že je považuje za přípustné, neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena; uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu

K dovolání žalobkyně se žalovaná dle obsahu spisu nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , zkoumal, zda je dovolání přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

Předkládá-li žalobkyně dovolacímu soudu otázku, zdali v projednávané věci došlo pouze ke změně v osobě odběratele ve vztahu k původnímu závazku, anebo se jedná o zcela nový smluvní vztah bez návaznosti na předchozí smluvní ujednání s předchozím odběratelem, nevymezuje žádnou takovou právní otázku, na které spočívá rozhodnutí odvolacího soudu, a která by proto mohla zakládat přípustnost dovolání. Dle rozhodovací praxe dovolacího soudu není dovolání přípustné podle , jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. . Odvolací soud přitom vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, dle kterých ve Smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí VVN a VN ze dne 8. 1. 2009 uzavřené mezi společností ČEZ Prodej, a. s. (jako dodavatelem) a společností CZ IZOLACE s. r. o. (jako odběratelem) není obsažena žádná zmínka o tom, že by společnost CZ IZOLACE s. r. o. byla právním nástupcem podnikatelského subjektu označeného jako Jaroslav Špaček – TEPELNÉ IZOLACE, přičemž nic takového nevyplynulo ani z obou výpisů z obchodního rejstříku výše uvedených subjektů. Soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně skutečnost, že je právním nástupcem fyzické osoby jakožto podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku pod označením Jaroslav Špaček – TEPELNÉ IZOLACE, ničím nedoložila. Žalobkyně ani netvrdila, natož aby doložila, že by vůbec došlo k převodu alespoň části majetku z fyzické osoby (Jaroslav Špaček – TEPELNÉ IZOLACE) na osobu právnickou, tedy žalobkyni. Tato skutečnost nevyplynula ani z dalších smluv, jimiž soud prvního stupně doplnil dokazování.

Obdobně, otevírá-li žalobkyně otázku, zda lze za situace, že se jedná o novou smlouvu, a s ohledem na ustanovení , (dále jen „o. z.“), učinit závěr o tom, že žalobkyně jednala v omylu a smlouva je s odkazem na o. z. neplatná, nevymezuje žádnou takovou právní otázku, na které spočívá rozhodnutí odvolacího soudu, a která by proto mohla zakládat přípustnost dovolání (srov. již výše zmiňované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. ). Nelze rovněž odhlédnout od toho, že pro odvolací soud, resp. soud prvního stupně, bylo určující, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že žalovaná nejednala poctivě a v dobré víře. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně se žalovanou uzavřely předmětné smlouvy platně a že přitom obě strany jednaly poctivě.

Konečně přípustnost dovolání nezakládá ani otázka aplikace ustanovení § 1744 o. z., neboť dovolatelka při formulaci této otázky vychází z vlastního náhledu na skutkový stav. Přehlíží přitom, že odvolací soud vyšel z toho, že smluvní strany podrobně upravily svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou. Nejvyšší soud přitom již v rozhodnutí ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 4/2014, judikoval, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu dle není zpochybnění právního posouzení věci, pokud vychází z jiného skutkového stavu, než ze kterého vycházel odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. 1. 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle věta první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení větu druhou ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 10. 2018

JUDr., Ing. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu