Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1455/2017

-61

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce M. A., zastoupeného Mgr. Antonínem Novákem, advokátem se sídlem v Olomouci, Sokolská 531/12, proti žalované České republice – Ministerstvu dopravy, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2016, č. j. -38, takto:

Odůvodnění:

Žalobou podanou dne 17. 10. 2015 se žalobce domáhá zaplacení náhrady škody ve výši 6 890 Kč s příslušenstvím a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím, jež mu měly vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu správního orgánu, který měl spočívat v chybném posouzení dopravní situace, a nezákonného rozhodnutí Magistrátu města Olomouce, odboru agendy řidičů a motorových vozidel ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. S-SMOL/126042/2014/OARMV, jímž byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, za což mu byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 6 měsíců a pokuta ve výši 5 000 Kč včetně nákladů řízení. Uvedené rozhodnutí bylo k odvolání žalobce rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 8. 12. 2014, sp. zn. KÚOK/97446/2014/ODSH-SD/7228, zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému řízení. Magistrát města Olomouce následně rozhodnutím ze dne 20. 3. 2015, sp. zn. S-SMOL/126042/2014/OARMV, řízení o přestupku zastavil, neboť spáchání skutku, o němž se řízení vedlo, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno.

Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 22. 3. 2016, č. j. -24, zamítl žalobu o zaplacení náhrady škody ve výši 6 890 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 a čl. II bod 2 ), dále jen „o. s. ř“, odmítl.

Podle dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V případě řízení, jehož předmětem je částka skládající se z několika samostatných nároků odvíjejících se od odlišného skutkového základu, má rozhodnutí o každém z těchto nároků charakter samostatného výroku a přípustnost dovolání je třeba zkoumat ve vztahu ke každému z těchto nároků samostatně, a to bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. , a ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. ). Tak je tomu i v posuzované věci, kdy odvolací soud rozhodoval o nároku žalobce na náhradu škody ve výši 6 890 Kč a na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč.

Napadeným usnesením odvolacího soudu, ve výroku o věci samé, nebylo ve smyslu rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč, přičemž se současně nejedná o nárok ze spotřebitelské smlouvy či pracovněprávního vztahu, a ani napadené rozhodnutí nepatří mezi rozhodnutí vyjmenovaná v ustanovení , což zakládá nepřípustnost dovolání. Za tohoto stavu se dovolací soud nemohl zabývat ani případnými vadami řízení ( ).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 10. 2018

JUDr. Pavel Simon předseda senátu