Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5010/2017

30 Cdo 5010/2017-198

USNESENÍ

Dukát, Náměšť nad Oslavou, spol. s r. o.

České republice – Ministerstvu financí

, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2017, č. j. -171, takto:

Dovolání

se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 7. 2014 domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši 110 875 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout nepřiměřenou délkou daňového řízení, jež probíhalo více než 7 let.

Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 4. 5. 2016, č. j. -120, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 35 375 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 75 500 Kč s příslušenstvím (výrok II), a uložil žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 39 304 Kč (výrok III).

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 10. 1. 2017, č. j. -171, rozsudek soudu prvního stupně k odvolání podaným oběma stranami zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu napadla žalobkyně dovoláním, které Nejvyšší soud odmítl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “.

Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , oprávnění podat dovolání (subjektivní přípustnost) svědčí účastníku, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, která je odstranitelná tím, že dovolací soud takové rozhodnutí zruší.

Dovolání v části, v níž směřuje proti výroku napadeného usnesení odvolacího soudu, jímž byl zrušen výrok II rozsudku soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 75 500 Kč s příslušenstvím, je subjektivně nepřípustné, neboť v uvedeném rozsahu odvolací soud požadavku žalobkyně vyhověl, a rozhodnutí dovolacího soudu jí tak nemůže přinést procesně výhodnější výsledek odvolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2016, sp. zn. , nebo usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2000, sp. zn. ). Dovolací soud proto v tomto rozsahu dovolání odmítl, neboť bylo podáno někým, kdo k dovolání není oprávněn [ a ] – k tomu také srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2016, sp. zn. .

Podle ustanovení dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V posuzované věci odvolací soud napadeným usnesením zrušil rozsudek soudu prvního stupně také ve výroku I, kterým bylo uloženo žalované zaplatit žalobkyni částku 35 375 Kč s příslušenstvím, a v navazujícím výroku III o nákladech řízení, kterým přiznal žalobkyni jejich náhradu ve výši 39 304 Kč. V této části tedy dovolání není přípustné, neboť dovoláním dotčenými výroky nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč.

Toliko obiter dictum Nejvyšší soud dodává, že by soudy při novém posouzení věci neměly přehlédnout judikaturní závěry dosažené v jeho rozsudku ze dne 17. 7. 2018, sp. zn. .

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci nového rozhodnutí ve věci ( ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 10. 2018

JUDr. Pavel Simon předseda senátu