Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Nd 73/2018

21 Nd 73/2018-27

USNESENÍ

P. B.

, proti žalované

P. L. B.

,

o zrušení vyživovací povinnosti

, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. ,

o návrhu na přikázání věci jinému soudu

, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn.

se nepřikazuje

k projednání a rozhodnutí jinému soudu téhož stupně.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou dne 22. 5. 2017 u Okresního soudu v Pardubicích domáhá zrušení své vyživovací povinnosti k žalované. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že je žalovaná pracovně činná a její příjem převyšuje příjem žalobce.

Žalobce dále požaduje, aby byla věc přikázána „jinému nestrannému soudu mimo dosah státních zločinců v soudních talárech pracujících na soudech v Pardubicích“, kteří podporují „organizovaný zločin“, a to konkrétně Okresnímu soudu v Olomouci.

Předseda Okresního soudu v Pardubicích předložil spis Nejvyššímu soudu postupem podle , (dále jen „ “) s návrhem na přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti ve smyslu , případně z důvodu vhodnosti podle

Žalovaná s návrhem na přikázání věci nesouhlasí, jelikož k přikázání věci jinému soudu není důvodné. Pokud by soud shledal přikázání věci jinému soudu důvodným, navrhuje, aby byla věc přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 5.

Ve vyjádření k námitce podjatosti (č. l. 21 spisu) soudci Okresního soudu v Pardubicích (s níže uvedenou výjimkou) uvedli, že žalobce znají jen z úřední činnosti, respektive ho neznají; na projednávané věci nemají žádný vztah. Soudkyně Mgr. Jitka Nováková uvedla, že s žalobcem a jeho bývalou manželkou byla v „kamarádském“ vztahu, který již před několika lety skončil.

Podle ustanovení nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni ( , a ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Podle ustanovení jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Podle ustanovení jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec 1). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle . Jde-li o vyloučení podle a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v (odstavec 2).

Podle ustanovení o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle ustanovení , jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle .

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Pardubicích, u nějž je věc vedena, a Okresnímu soudu v Olomouci, jemuž má být věc podle návrhu žalobce přikázána ( věta první ), důvod k přikázání soudu z důvodu nutnosti ( ) ani z důvodu vhodnosti ( ) neshledal.

Z citovaných ustanovení se podává, že postupem podle ustanovení může být věc přikázána (k žádosti předsedy okresního soudu) jinému soudu téhož stupně (s výjimkou situace předpokládané ustanovením ) tehdy, jsou-li splněny buď předpoklady vymezené v ustanoveních a 2 větě první, části věty za středníkem , anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle ustanovení o vyloučení soudce či soudců dotčeného soudu a současně není možné věc přikázat jinému soudci téhož soudu ( ).

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že žádný ze soudců Okresního soudu v Pardubicích neoznámil podle ustanovení předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byl v projednávané věci vyloučen (natož aby tak učinili všichni soudci tohoto soudu), a nadřízený soud dosud nerozhodl o vyloučení žádného ze soudců tohoto soudu podle ustanovení Nejsou tudíž naplněny předpoklady, za kterých může nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2016, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. března 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2017, sp. zn. ).

Připomíná-li se v podání předsedy Okresního soudu v Pardubicích rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. prosince 2017, sp. zn. , jímž bylo návrhu na přikázání věci jinému soudu v jiné věci téhož žalobce vyhověno, sluší se uvést, že odkazované usnesení bylo vydáno v procesní situaci, kdy všichni soudci dotčeného soudu byli (dle vyjádření k námitce žalobce) z projednání a rozhodnutí věci vyloučeni pro poměr k věci (předmětem řízení byl požadavek na náhradu škody vůči státu, mající – dle žalobcem tehdy uplatňovaných tvrzení – původ v rozhodovací činnosti jmenovaných soudců dotčeného soudu). Srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. května 2018, sp. zn. .

Navíc není pochyb o tom, že Nejvyšší soud již v usnesení velkého senátu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového soudu působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci. Tím méně mohou být pak vyloučeni jen proto, že je v jiném občanském soudním řízení veden spor se státem, za nějž vystupuje soud, u kterého tito soudci působí.

Z návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu zároveň současně nevyplývají ani žádné další skutečnosti, jež by umožnily přijmout závěr, že přikázání věci jinému soudu by mohlo vést k hospodárnějšímu, rychlejšímu, spolehlivějšímu či důkladnějšímu projednání věci, a jež by tak mohly být důvodem k delegaci vhodné ve smyslu ustanovení

Přitom přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Jelikož Nejvyšší soud v poměrech dané věci neshledal důvody pro přikázání věci jinému soudu podle ustanovení a 2 , rozhodl, že se věc nepřikazuje jinému soudu k projednání a rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 9. 2018

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu