Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3163/2018

23 Cdo 3163/2018-198

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyněATLANTIK PRODUKT Třešňák s.r.o., se sídlem v Praze 4, Libušská 395/229, PSČ 142 00, IČO 25676296, zastoupené Mgr. Petrem Hanykem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Zborovská 619/49, PSČ 150 00, proti žalované E. H., Š., o zaplacení částky 2 630,32 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2016, č. j. -161, t a k t o :

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 22. března 2016, č. j. -131, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 828,15 EUR se 7,75% úrokem z prodlení od 17. listopadu 2011 do zaplacení (výrok pod bodem I), uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 802,17 EUR (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem III).

K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. září 2016, č. j. -161, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem II).

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že účastníci jako podnikatelé uzavřeli dne 30. srpna 2011 rámcovou kupní smlouvu na dodávky zboží vyráběné žalobkyní, a proto se jejich vztah řídí obchodním zákoníkem. Na základě této smlouvy a podle objednávek žalované žalobkyně dodávala žalované zboží, jehož dodání potvrdila žalovaná na dodacích listech, a žalobkyně následně cenu zboží žalované fakturovala. Tvrzení žalobkyně žalovaná nezpochybnila, ani to, že zůstala žalobkyni dlužna na vyúčtované kupní ceně jednotlivých dodávek zboží celkem 1 828,15 EUR. V řízení bylo i prokázáno, že se účastníci dohodli na smluvní pokutě ve výši 0,10 % denně z celkové fakturované částky, s jejíž platbou je kupující v prodlení (článek XIII rámcové kupní smlouvy). Soud prvního stupně přiznal žalobkyni nárok na zaplacení vyúčtované smluvní pokuty za nezaplacení všech jednotlivých kupních cen ve výši 802,17 EUR.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném do 29. září 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále opět jen „ “).

Dovolání není přípustné podle , neboť směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští.

Podle ustanovení není dovolání podle přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Soudní praxe je jednotná v závěru, podle něhož přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. září 1999, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2005, sp. zn. , jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 10. dubna 2008, sp. zn. ].

V dané věci žalovaná napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jíž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 1 828,15 EUR s příslušenstvím a částku 802,17 EUR. Prvá částka se sestává z více samostatných nároků, neboť se jedná o dlužné kupní ceny za zboží, které žalobkyně žalované dodala na základě jejích jednotlivých objednávek, takže docházelo k uzavírání dílčích kupních smluv, u nichž kupní cena činila částku 656,19 EUR (zde nedoplatek činí 371,79 EUR), částku 455,76 EUR (nedoplatek činí 205,67 EUR), částku 381,54 EUR, částku 493,68 EUR a částku 375,38 EUR. Taktéž smluvní pokuta za prodlení s úhradou kupních cen ve výši 802,17 EUR je samostatným nárokem (odlišným od uplatněné kupní ceny za dodané zboží), (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2012, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 101/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.)

Jelikož dílčí nároky na zaplacení částek 656,19 EUR, 455,76 EUR, 455,76 EUR, 381,5 EUR, 493,68 EUR a 375,38 EUR a 802,17 EUR v každém jednotlivém případě nepřesahují částku 50 000 Kč, je přípustnost dovolání ve vztahu k výrokům ohledně těchto částek vyloučena ustanovením

Nejvyšší soud proto dovolání žalované jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů se podle věty druhé neodůvodňuje.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 9. 2018

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu