Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1594/2018

21 Cdo 1594/2018-166

USNESENÍ

R. H.

Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně

se sídlem ve Zlíně, nám. T. G. Masaryka č. 5555, IČO 70883521, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, opravu mzdového výměru, určení neplatnosti oznámení o překážce v práci a určení, že došlo k porušení povinností zaměstnavatele, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 7. března 2017 č. j. -63, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 7. 3. 2017 č. j. -63 není přípustné podle ustanovení ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 ) [dále jen „ “], neboť napadené usnesení odvolacího soudu je v závěru, že se v posuzovaném případě jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce, za jakých podmínek může soud dospět k závěru o nepřiznání osvobození od soudních poplatků účastníkovi, jehož poměry odůvodňují osvobození od soudních poplatků, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014 sp. zn. , uveřejněné pod č. 96 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, z jehož odůvodnění vyplývá, že určujícím kritériem, na základě kterého soud rozhoduje o návrhu účastníka řízení podle ustanovení , je objektivní schopnost zaplatit soudní poplatek ve stanovené výši a že existuje-li objektivní neschopnost účastníka zaplatit soudní poplatek, může soud dospět k závěru o nepřiznání osvobození od soudních poplatků zásadně toliko v případě, že jde o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva; k otázce, kdy jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení , srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014 sp. zn. , uveřejněné pod č. 67 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, v němž byl přijat právní názor, že o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno, a že o zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Požadavku žalobce na provedení opravy mzdového výměru nepochybně nemůže být vyhověno, neboť zaměstnanci (na rozdíl od práva domáhat se opravy potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku) takové právo nepřiznává; má-li zaměstnanec za to, že mu náleží vyšší mzda, než která mu byla zaměstnavatelem určena mzdovým výměrem, je odpovídajícím prostředkem k uplatňování nebo bránění práva zaměstnance žaloba na zaplacení doplatku mzdy, popřípadě (bude-li v konkrétním případě na takové žalobě shledán naléhavý právní zájem) žaloba na určení, že zaměstnanci za vykonanou práci náleží mzda v určité výši.

Oznámení zaměstnavatele, kterým sděluje zaměstnanci, že na straně zaměstnavatele nastala některá z překážek v práci podle ustanovení až 210 , není právním jednáním, neboť s jeho učiněním nejsou spojeny žádné právní následky na straně účastníků základního pracovněprávního vztahu; právní následky (spočívající v suspenzi základního pracovního závazku podle ustanovení a vzniku práva zaměstnance na náhradu mzdy) nastávají již se samotným výskytem překážky. Nelze proto uvažovat o neplatnosti takového oznámení zaměstnavatele; neplatnost je vlastností, kterou lze spojovat (jako důsledkem jeho vad) jen s právním jednáním. Je tedy zřejmé, že ani požadavku žalobce na určení, že „žalobci udělené překážky v práci na straně zaměstnavatele dle ze dne 16. 2. 2015 a 14. 8. 2015 jsou neplatné“, nelze vyhovět.

Požadavek na určení, že se žalovaná dopustila porušení vymezených povinností zaměstnavatele, nemůže být prostředkem právní ochrany zaměstnance před porušováním práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo diskriminací (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2014 sp. zn. , podle kterého zaměstnanec, ve vztahu k němuž došlo k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, se nemůže domáhat, aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění určením soudu, že jednáním zaměstnavatele došlo k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci zaměstnance). Opodstatněnost uplatněného nároku nelze v občanském soudním řízení dovozovat ani na základě argumentace dovolatele, podle které určení bude východiskem pro „další opatření jiných státních orgánů, např. nadřízené instituci pro vyvození důsledků vůči konkrétním zaměstnancům nebo inspektorátu práce při udělení sankce za správní delikty minimálně na úseku rovného zacházení ( ), pracovního poměru ( ), odměňování zaměstnanců ( ), a to dle , o inspekci práce“, a bude proto mít „preventivně-sankční charakter“. Tato argumentace totiž nedostatečně zohledňuje, že jsou to právě orgány inspekce práce, které jako správní úřady podle uvedeného zákona provádějí dohled státu nad dodržováním povinností v pracovněprávních vztazích, v rámci něhož kontrolují dodržování povinností vyplývajících nejen z právních předpisů, ale i z normativních částí kolektivních smluv a vnitřních předpisů vydaných podle , a ve správním řízení rozhodují ve věcech přestupků a správních deliktů. Ani takto odůvodněnému požadavku žalobce nelze proto v občanském soudní řízení vyhovět, neboť soud by jeho projednáním a rozhodnutím suploval činnost, která náleží do pravomoci orgánů inspekce práce.

Namítá-li dovolatel nepřezkoumatelnost a překvapivost usnesení odvolacího soudu, nenapadá žádný z jeho právních závěrů vyplývajících z hmotného nebo procesního práva, na nichž je rozhodnutí založeno, nýbrž jen vytýká, že řízení bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K takové vadě však dovolací soud může přihlédnout pouze v případě, že je dovolání přípustné (srov. větu druhou ).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. 9. 2018

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu