Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 144/2018-B-1012

MSPH 77 INS 25623/201429 NSČR 144/2018-B-1012

USNESENÍ

Odůvodnění:

Ve výše označené věci je u Městského soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“) vedeno insolvenční řízení na majetek dlužníka R. B. TRANS, s. r. o.

Usnesením ze dne 6. října 2017 č. j. -696, insolvenční soud zastavil řízení o návrhu dlužníka na nařízení předběžného opatření ze dne 27. června 2017, kterým soud „uloží povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody a jiné újmy, která by vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a nedůvodným přihlášením konkrétních subjektů“ (bod I. výroku) a kterým soud „eliminuje účinky stanovené v , a stanoví částku na náhradu škody“ (bod II. výroku).

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Alexandry Jiříčkové a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Markéty Hudečkové usnesením ze dne 4. ledna 2018, č. j. , -783, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Dlužník podáním ze dne 11. ledna 2018 (mimo jiné) namítl podjatost soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Alexandry Jiříčkové, JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Markéty Hudečkové.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).

Podle o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odstavec 1). Opožděně podanou námitku ( ) soud uvedený v odstavci 1 odmítne (odstavec 2).

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda dlužník uplatnil námitku podjatosti včas.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. září 2009, sp. zn. , vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.

K závěru, že námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci nejen opožděná, nýbrž i bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení), srov. v literatuře např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83. Viz též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2014, sp. zn. , ze dne 28. ledna 2016, sp. zn. , či ze dne 31. října 2017, sp. zn. .

Uplatnil-li dlužník námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze (podáním ze dne 11. ledna 2018, B-790) až poté, kdy řízení vedené u Vrchního soudu v Praze pod sen. zn. pravomocně skončilo, učinil tak opožděně.

Nejvyšší soud proto návrh dlužníka na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Alexandry Jiříčkové, JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Markéty Hudečkové odmítl podle

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 9. 2018

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu