Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5672/2017

26 Cdo 5672/2017-293

USNESENÍ

P. P.

Společenství vlastníků jednotek pro dům Na nábřeží 1-5, Bruntál

, se sídlem v Bruntále, Na Nábřeží 1154/3, IČO: 27786951, zastoupenému JUDr. Vilémem Urbišem, advokátem se sídlem v Bruntále, Dr. E. Beneše 1497/21, o určení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. března 2017, č. j. -409, t a k t o:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,-

Kč k rukám JUDr. Viléma Urbiše, advokáta se sídlem v Bruntále, Dr. E. Beneše 1497/21, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Ve zrušujícím rozsudku ze dne 16. června 2015, č. j. -289, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací vyslovil závazný právní názor, že tam specifikovaná celková revitalizace domu (v předpokládané ceně 23,5 mil. Kč), spojená s přijetím úvěru ve výši 20 mil. Kč, která byla předmětem napadeného usnesení shromáždění vlastníků jednotek schváleného dne 6. května 2008 (dále jen „usnesení ze dne 6. května 2008“), je důležitou záležitostí ve smyslu věty třetí , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění účinném v době konání shromáždění (dále jen „ “).

Poté Krajský soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 29. března 2016, č. j. -355, vyhověl žalobě a určil, že usnesení ze dne 6. května 2008 je neplatné; současně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení v částce 38.120,80 Kč k rukám jeho advokáta.

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30. března 2017, č. j. -409, citovaný rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že neplatnost usnesení ze dne 6. května 2008 se nevyslovuje (výrok I.); zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II. – dále jen „nákladový výrok II.“).

Odvolací soud se ztotožnil se zjištěným skutkovým stavem a tudíž rovněž se skutkovým zjištěním, že pozvánka na shromáždění byla vlastníkům jednotek doručována členy výboru osobně proti podpisu, že v případě jejich nezastižení byla vložena do jejich domovní schránky a že navíc byla vyvěšena na nástěnce při vstupu do domu. Za správné pak pokládal rovněž právní závěry, které na zjištěném skutkovém základě přijal soud prvního stupně. Shodně se soudem prvního stupně tak především dovodil, že postup žalovaného při svolávání shromáždění vlastníků (a též vlastní průběh shromáždění) byl v souladu se zákonem a stanovami žalovaného (viz čl. VII odst. 7 stanov). Vyšel rovněž z právního názoru, že usnesení ze dne 6. května 2008 je neplatné, neboť pro jeho přijetí nebyl dodržen zákonem předepsaný počet hlasů (3/4 hlasů všech vlastníků jednotek ve smyslu věty druhé ). Ačkoliv pro něj hlasovali vlastníci disponující celkem 7.806 podílů, což představuje 78,06 % hlasů všech vlastníků, tak po odečtení hlasů, k nimž nelze přihlížet, tj. hlasů vlastníků hlasujících na shromáždění v zastoupení, kteří disponovali 1.158 podíly, tedy 11,58 %, činí počet hlasů pro přijetí usnesení pouze 66,48 % hlasů. Vzhledem k právnímu názoru, který rovněž zaujal dovolací soud ve shora označeném zrušujícím rozsudku, se pak zabýval také promítnutím principu proporcionality jako obecné právní zásady do řízení o žalobě podle věty třetí Při tomto posouzení pokládal za právně významné především to, že žalobce byl ke dni konání shromáždění vlastníkem disponujícím podílem 13/5000 z celkových 10.000 podílů, a to pouze na základě vlastnictví garáže (nikoliv též bytové jednotky), že jediným důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení ze dne 6. května 2008 bylo nepřijetí usnesení kvalifikovanou většinou hlasů ve smyslu věty druhé a že již byla dokončena rekonstrukce domu, o níž bylo rozhodováno napadeným usnesením. S přihlédnutím k těmto, podle něj rozhodujícím, okolnostem dospěl k závěru, že vyslovení neplatnosti usnesení ze dne 6. května 2008 není na místě, a proto vyhovující rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v konečném důsledku zamítl.

Dovolání žalobce (dovolatele) proti citovanému rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění účinném do 29. září 2017 (viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. XII – dále jen „ “).

Předně dovolací soud zdůrazňuje, že zpochybňoval-li dovolatel – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – právní posouzení věci odvolacím soudem i prostřednictvím skutkových námitek, že žalovaný nepředložil žádný písemný důkaz o tom, že mu byla doručena pozvánka na shromáždění, pak v tomto směru uplatnil nepřípustný dovolací důvod.

Při posuzování dovolacích námitek podřaditelných pod způsobilý dovolací důvod podle dovolací soud vycházel z dosavadních právních předpisů ( věta první , ). Dovoláním nebyla zpochybněna správnost právního názoru, že usnesení ze dne 6. května 2008 je neplatné, neboť z tam uvedených příčin nebyl pro jeho přijetí dodržen zákonem předepsaný počet hlasů (3/4 hlasů všech vlastníků jednotek ve smyslu věty druhé ). Právní názor o neplatnosti uvedeného usnesení prospívá dovolateli, přičemž v tomto směru je nerozhodný důvod neplatnosti; jednoduše stále jde o neplatné usnesení. Dovolací námitka o nedoručení pozvánky na shromáždění všem členům společenství se však vztahuje k neplatnosti usnesení, které odvolací soud již posoudil – shodně s dovolatelovým názorem – jako neplatné, byť z jiného důvodu. Jde-li o správnost právního názoru týkajícího se promítnutí principu proporcionality jako obecné právní zásady do řízení o žalobě podle věty třetí , uvádí dovolací soud následující. Při posuzování věci z tohoto hlediska vzal odvolací soud v úvahu všechny právně významné a provedenými důkazy prokázané okolnosti, zhodnotil je ve vzájemných souvislostech, jeho závěry z nich nevybočují, nejsou nepřiměřené a nelze mu proto úspěšně vytýkat, že při tomto právním posouzení upřednostnil oproti jiným pouze některé ze zjištěných (shora uvedených) okolností. Nad rámec uvedeného lze snad dodat, že vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru je z podstaty věci nutně omezeno v rozsahu, ve kterém je třeba respektovat nutnost hospodaření s budovou jako celkem. Práva jednotlivých vlastníků jsou pak omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek (srov. odůvodnění nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 13. března 2001, sp. zn. ). Směřuje-li dovolání proti nákladovému výroku II. napadeného rozsudku, není objektivně přípustné ( , ), neboť tímto výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 30. května 2013, sp. zn. , a z 26. září 2013, sp. zn. , uveřejněná pod č. 80/2013 a 5/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přičemž nejde o žádný z případů vylučujících podle nastavené omezení.

S přihlédnutím k uvedenému lze uzavřít, že dovolání není přípustné podle , a proto je dovolací soud podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 9. 2018

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu